Dalibor Mlejnský

Kniha věnuje pozornost americkým prezidentům, které spojuje období, v němž hrála velmi důležitou úlohu média, zejména pak televize. V současné době jsme svědky důležité změny. Kdokoliv v době před-internetové chtěl sdělit svůj postoj nebo jen informovat o události jíž byl svědkem, potřeboval přístup do médií. Tímto způsobem média utvářela všeobecně rozšířený obraz společenské reality. Tento „dozor“ nad zobrazovanou skutečností ztratil veškerý význam v éře internetu. Sociální sítě umožňují komukoli sdílet cokoli. Jejich prostřednictvím se vytvořil obrovský sociální prostor. Představme si jej jako nový, neprobádaný světadíl. Stejně jako před více než pěti sty lety Kolumbus, ani dnes si většina z nás není schopna uvědomit velikost tohoto objevu. Bez přehánění lze internetový prostor označit jako nový rozměr našeho světa. Na pomyslném světadílu jsme nedávno přistáli a dnes pomalu opouštíme písečné pláže a vydáváme se do neznámých zákoutí ve vnitrozemí. A proč kniha začíná právě Kennedym? Jistě existuje všeobecná shoda, že právě s tímto prezidentem začíná období symbiózy médií a politiky, v němž přestala být pouze slyšet slova a začaly promlouvat obrazy.

Opravdu je nutné vydávat další knihu o postavě dokonale „vytěžené“ – faktograficky, umělecky - jako je římský císař a český král etc., Karel IV.? Za posledních padesát let vznikly v českém prostředí o této historické figuře minimálně dvě vysoce kvalitní monografie, od Jiřího Spěváčka (1979, nakl. Svoboda) a Františka Kavky (1998, nakl. Argo), a dále nespočet dílčích prací zkoumajících císaře ze všech možných úhlů. Karel a jeho doba byli popsáni a analyzováni ve vztahu k sebeprezentaci (životopis Vita Caroli je ukázkový příklad císařova dokonalého PR), mysticizmu, politickému a životnímu pragmatismu (zde se otevřel velký prostor pro vývojové psychology). Český knižní trh je navíc Karlem IV. přesycen, zejména v souvislosti s loňským výročím. Z pestré škály informací vzniká mnohovrstevný obraz středověkého panovníka skutečně evropského formátu. Přínos Karlovy vlády pro Země Koruny české je patrný dodnes. Nejde jen o velkorysé rozšíření Prahy založením Nového města, a dále založení Karlštejna nebo Karlovy univerzity. Zájem velkého panovníka se například soustředil i na, v té době poněkud chaotické, pěstování vinné révy. Roku 1358 byl vydán Karlův vinařský mandát, vymezující právní rámec vinařství. I z tohoto důvodu se mezi Čechy (Morava se v této oblasti vyvíjela svébytně) označovanými za národ pivařů vždy našla významná skupina ctitelů kvalitního (!) vína. Stejně pevně jako vinařství byl založen v roce 1357 Karlův most, dodnes odolávající povodním, válkám, dopravě a turistům. Není divu, že v anketě o Největšího Čecha zvítězil právě císař Karel, i když tak úplně Čech nebyl. Mezi „českými“ přemyslovskými předky najdeme Štaufy, Arpádovce i Rurikovce, ale nelze popřít, že bez Českého království, coby mocenské základny, by byla cesta českého prince Václava, později Karla, na římský trůn mnohem složitější, ne-li zcela vyloučená. Kniha, kterou připravujeme, nepřináší nová, senzační odhalení. Na straně druhé nejde ani o strohé shrnutí dat, předkládané informace jsou různobarevné a nestálé, jako sklíčka v KALEIDOSKOPU. Stačí jiný úhel, jiný odraz světla a obraz (doby i historické postavy) se mění. Tento přístup považuji za přesnější, často se zapomíná, že žádná doba ani osoba nemá pouze jediný rozměr.