Scliar Moacyr

Vtipný příběh o ženě, která v harému krále Šalamouna soupeří s ostatními konkubínami o místo v loži slavného krále. Vzhledem k tomu, že jako jediná žena u Šalomounova dvora uměla číst a psát, způsobilo, že po několika humorných i napínavých peripetiích tuto inteligentní ženu král pověřil, aby v příbězích sepsala dosavadní dějiny lidstva. V jejím podání je řada biblických pasáží vyprávěna s neodolatelným humorem a ironickým nadhledem, ale vlastně bez jakéhokoliv zásadního zkreslení nebo posunu významu. Šalomounova intelektuálka sepisuje své vyprávění od počátků lidstva, ale hlavním obdobím, které má popsat, je doba krále Šalomouna a jeho otce, krále Davida. Své texty pak předkládá Šalomounovy redaktorskému posouzení, s nímž nad leckterou formulací živě diskutuje v obhajobě svých autorských postupů.

Na statku v štáte Rio Grande do Sul sa v rodine židovských emigrantov narodí malý kentaur Guedali a obráti ich svet hore nohami. V jeho obyčajno-neobyčajnom živote nie je núdza o bizarné situácie a nevšedné postavy: čudácky mohel, nenásytná krotiteľka, liliputáni, Indiáni, svojrázny marocký lekár, frustrovaná sfinga či okrídlený kôň. Na pozadí turbulentných udalostí brazílskych päťdesiatych a šesťdesiatych rokov sa z kentaura stáva muž, manžel, otec a podnikateľ, no hoci sa zbaví konského tela, chvosta a časom i kopýt, stále ním lomcuje vnútorný nepokoj. Román Kentaur v záhrade bol podľa National Yiddish Book Center zaradený medzi sto najlepších diel modernej židovskej literatúry. Kentaur v záhrade má skutočnú alegorickú silu. Vyvoláva otázky o narušenom vnímaní seba samého, židovskej identite a spoločenskej ostrakizácii, vďaka čomu sa stáva míľnikom brazílskej literatúry 20. storočia. (Miguel Fernandes Ceia, Times Literary Supplement) Moacyr Scliar je magický realista, tvorca atmosfér a krotiteľ fantastična. (Wilson Martins, O Estado de S. Paulo)