Marta Molnarová

Ellie dostala od života pořádně naloženo. V dětství přišla o rodiče, v devětadvaceti ovdověla, v práci jí právě dali výpověď. Bez manžela už nezvládne splácet hypotéku na jejich vysněný dům na okraji Filadelfie, a tak teď z nouzového bytu odnaproti dennodenně sleduje, jak se její bývalý domov přestavuje a chystá k prodeji. Záchranným lanem se pro ni stává setkání s dílem kdysi slavné pařížské malířky Suzanne Valadonové, jejíž obrazy jsou nyní uloženy v hlubinách depozitářů. Podaří se Ellii přemoct děravou paměť dějin a vrátit je do výstavních síní? Suzanne, vlastním jménem Marie-Clementine, vyrůstá v sedmdesátých letech 19. století na Montmartru jako nemanželská dcera pradleny. Přesto má spoustu tvůrčích snů a kráčí za nimi navzdory všem překážkám i pádům. Sedí modelem známým umělcům, mimo jiné Morisotové, Renoirovi či Toulouse-Lautrecovi, je obletovanou kráskou – jenže to jí nestačí. Když se chopí uhlu a později štětce, stane se nejen jednou z mála malířek v době, kdy ženy nesměly studovat na akademii, ale i průkopnicí v zobrazování všedních výjevů z domácího života. Její talent i kuráž Ellii inspirují. Nemá sice zkušenosti, vhodný sál ani kapitál, nicméně pustí se za svým snem stejně tvrdohlavě jako kdysi Valadonová. A tak Marta Molnarová podobně jako v románu Tajný život slunečnic otevírá pomyslný dialog dvou hrdinek, odhodlaných nevzdat se ani ve chvíli, kdy je život srazil na dno. Obě ženy si přes propast více než století předávají poselství, že občas sice visí všechno na vlásku, avšak i z vlásků se dá uplést pevný cop.

Ellie dostala od života pořádně naloženo. V dětství přišla o rodiče, v devětadvaceti ovdověla, v práci jí právě dali výpověď. Bez manžela už nezvládne splácet hypotéku na jejich vysněný dům na okraji Filadelfie, a tak teď z nouzového bytu odnaproti dennodenně sleduje, jak se její bývalý domov přestavuje a chystá k prodeji. Záchranným lanem se pro ni stává setkání s dílem kdysi slavné pařížské malířky Suzanne Valadonové, jejíž obrazy jsou nyní uloženy v hlubinách depozitářů. Podaří se Ellii přemoct děravou paměť dějin a vrátit je do výstavních síní? Suzanne, vlastním jménem Marie-Clementine, vyrůstá v sedmdesátých letech 19. století na Montmartru jako nemanželská dcera pradleny. Přesto má spoustu tvůrčích snů a kráčí za nimi navzdory všem překážkám i pádům. Sedí modelem známým umělcům, mimo jiné Morisotové, Renoirovi či Toulouse-Lautrecovi, je obletovanou kráskou – jenže to jí nestačí. Když se chopí uhlu a později štětce, stane se nejen jednou z mála malířek v době, kdy ženy nesměly studovat na akademii, ale i průkopnicí v zobrazování všedních výjevů z domácího života. Její talent i kuráž Ellii inspirují. Nemá sice zkušenosti, vhodný sál ani kapitál, nicméně pustí se za svým snem stejně tvrdohlavě jako kdysi Valadonová. A tak Marta Molnarová podobně jako v románu Tajný život slunečnic otevírá pomyslný dialog dvou hrdinek, odhodlaných nevzdat se ani ve chvíli, kdy je život srazil na dno. Obě ženy si přes propast více než století předávají poselství, že občas sice visí všechno na vlásku, avšak i z vlásků se dá uplést pevný cop.

Emsley Wilsonová, zabývající se dražbami v Hollywoodu, najde při vyklízení newyorského domu deník své slavné babičky. Jeho obsah ji zaskočí. Prvním překvapením je, že deník ve skutečnosti nepatří její babičce, ale Johanně Bongerové, švagrové Vincenta van Gogha, která také zdědila jeho obrazy. Ty byly jejím jediným majetkem, v té době úplně bezcenným. Johanna žila v roce 1900 jako osmadvacetiletá vdova s dítětem bez jakýchkoli prostředků, navíc v Paříži, kde se sotva domluvila, protože příliš neovládala francouzštinu. Přesto se jí podařilo předat Vincentův odkaz světu. Pro Emsley Wilsonovou nemohla tato inspirace přijít v lepší dobu. Když se jí nedaří v podnikání, v jejím životě se objeví nečekaná láska a ona současně začne rozplétat rodinná tajemství. Dokáže v minulosti najít odpovědi i pro svůj vlastní život?

Vincent van Gogh, jehož obrazy jsou dnes chloubou nejprestižnějších světových muzeí a mají nedozírnou hodnotu, za svého života prodal jen jedno jediné plátno. Ta zbylá zdědila manželka umělcova bratra a mecenáše Thea van Gogha Johanna Bongerová. Po Theově předčasné smrti zůstala jeho mladá vdova s dítětem bez prostředků. I tak dokázala svůj život zasvětit tomu, aby dílo geniálního tvůrce představila světu. Její dojemný, místy až napínavý příběh se odhaluje na stránkách tajemného sešitu, který před svou smrtí daruje vnučce Emsley slavná newyorská malířka Violet Velarová. Mladá podnikatelka Emsley se do Johannina příběhu ponoří ve chvíli, kdy se i jí život bortí pod rukama: krachuje jí firma i dlouholetý vztah, a navíc ji těžce zasáhne smrt milované babičky, k níž měla z celé rodiny nejblíž. Během vyklízení domu po Violet pak naráží na další a další překvapení. Johannin osud připadá Emsley natolik inspirativní, že ji přiměje přehodnotit vlastní život. Nejenže otevře své srdce nové lásce, ale také začíná rozplétat nitky rodinných tajemství. Nakonec právě v minulosti nachází odpovědi na to, kam by v životě chtěla dojít a kým by se ráda stala. Autorce se díky důkladné znalosti uměleckého prostředí podařilo vykreslit odlišná období, v nichž se oba příběhy odehrávají, i zdůraznit jejich styčné body. Osudy protagonistek se v textu navzájem proplétají a stávají se dvoustranným zrcadlem silné ženské povahy; zrcadlem, které na jedné straně odráží nesnadné postavení žen v patriarchální společnosti devatenáctého století, a na straně druhé zachycuje bitevní pole těch současných.