Marta Molnarová

Emsley Wilsonová, zabývající se dražbami v Hollywoodu, najde při vyklízení newyorského domu deník své slavné babičky. Jeho obsah ji zaskočí. Prvním překvapením je, že deník ve skutečnosti nepatří její babičce, ale Johanně Bongerové, švagrové Vincenta van Gogha, která také zdědila jeho obrazy. Ty byly jejím jediným majetkem, v té době úplně bezcenným. Johanna žila v roce 1900 jako osmadvacetiletá vdova s dítětem bez jakýchkoli prostředků, navíc v Paříži, kde se sotva domluvila, protože příliš neovládala francouzštinu. Přesto se jí podařilo předat Vincentův odkaz světu. Pro Emsley Wilsonovou nemohla tato inspirace přijít v lepší dobu. Když se jí nedaří v podnikání, v jejím životě se objeví nečekaná láska a ona současně začne rozplétat rodinná tajemství. Dokáže v minulosti najít odpovědi i pro svůj vlastní život?

Vincent van Gogh, jehož obrazy jsou dnes chloubou nejprestižnějších světových muzeí a mají nedozírnou hodnotu, za svého života prodal jen jedno jediné plátno. Ta zbylá zdědila manželka umělcova bratra a mecenáše Thea van Gogha Johanna Bongerová. Po Theově předčasné smrti zůstala jeho mladá vdova s dítětem bez prostředků. I tak dokázala svůj život zasvětit tomu, aby dílo geniálního tvůrce představila světu. Její dojemný, místy až napínavý příběh se odhaluje na stránkách tajemného sešitu, který před svou smrtí daruje vnučce Emsley slavná newyorská malířka Violet Velarová. Mladá podnikatelka Emsley se do Johannina příběhu ponoří ve chvíli, kdy se i jí život bortí pod rukama: krachuje jí firma i dlouholetý vztah, a navíc ji těžce zasáhne smrt milované babičky, k níž měla z celé rodiny nejblíž. Během vyklízení domu po Violet pak naráží na další a další překvapení. Johannin osud připadá Emsley natolik inspirativní, že ji přiměje přehodnotit vlastní život. Nejenže otevře své srdce nové lásce, ale také začíná rozplétat nitky rodinných tajemství. Nakonec právě v minulosti nachází odpovědi na to, kam by v životě chtěla dojít a kým by se ráda stala. Autorce se díky důkladné znalosti uměleckého prostředí podařilo vykreslit odlišná období, v nichž se oba příběhy odehrávají, i zdůraznit jejich styčné body. Osudy protagonistek se v textu navzájem proplétají a stávají se dvoustranným zrcadlem silné ženské povahy; zrcadlem, které na jedné straně odráží nesnadné postavení žen v patriarchální společnosti devatenáctého století, a na straně druhé zachycuje bitevní pole těch současných.