Jakub Morávek

Přehled judikatury vztahující se k právní úpravě na ochranu osobních údajů a k souvisejícím aspektům zahrnuje systematickým způsobem zpracovanou judikaturu Městského soudu v Praze, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu, Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie. Přehled zahrnuje převážně judikaturu správních soudů vážící se na rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu osobních údaj v rámci správního řízení. Obsažena jsou však i vybraná rozhodnutí civilních soudů, která se dotýkají zpracování osobních údajů v soukromoprávních vztazích. S přihlédnutím k obecnosti právní úpravy na ochranu osobních údajů představuje předložený přehled judikatury významnou pomůcku pro advokátky, soudce, podnikové právníky a ostatní členy odborné veřejnosti, kteří se setkávají s problematikou ochrany osobních údajů údajů.

Editoři této publikace se rozhodli vytvořit tuto kolektivní monografii, která český trh právní literatury obohatí o dosud ojedinělý počin; počin, který by měl oslovit odbornou veřejnost i praxi a přispět k vyvolání další potřebné diskuse o právních institutech státní služby. Z povahy věci, jelikož je v oblasti právní úpravy státní služby řada otázek diskusních, se názory autorů v mnohém různí. Některé přístupy mohou být hraniční až provokující, ve své podstatě však vždy poukazují na konkrétní problém, či moment, jež je vnímán autorem, a zpravidla i prostředím, v němž autor působí, jako problematický. Editoři monografie tuto skutečnost reflektovali a i s ohledem na to, že považují za vhodné otevřít široký odborný diskurz k problematice právní úpravy státní služby, nepovažovali za vhodné v tomto směru příspěvky jednotlivých autorů korigovat.

Publikace komplexně vykresluje problematiku ochrany osobních údajů, zejména pak ve vztahu k pracovněprávním vztahům. Vedle historické analýzy a analýzy principiálního podkladu právní úpravy obsahuje podrobný rozbor a výklad stávající platné právní úpravy na ochranu osobních údajů (včetně právní úpravy předávání osobních údajů do třetích zemí), tj. zejména obecného nařízení o ochraně osobních údajů a zákona o zpracování osobních údajů. Pozornost je zde v podrobnostech věnována i určitým často diskutovaným případům zpracování osobních údajů v pracovněprávních vztazích, jako je výběrové řízení, osobní spis zaměstnance, zpracování rodného čísla či sledování zaměstnance při výkonu práce. Autor vyžívá svých mnohaletých zkušeností s praktickou aplikací právní úpravy na ochranu osobních údajů a právní úpravy pracovněprávních vztahů z dob svého působení na Úřadu pro ochranu osobních údajů a ze svého stávajícího působení v advokacii. Výklad je tudíž doprovozen řadou praktických příkladů. Fungování jednotlivých institutů je přiblíženo na reálných situacích z aplikační praxe. Publikaci uvítají nejen odborníci zabývající se touto problematikou, zaujme jistě i širší odbornou veřejnost, která v ní najde návrhy řešení problémových otázek souvisejících s předmětnou materií.

Profesor Miroslav Bělina celý svůj profesní život usiluje o rozvoj pracovního práva. Obor a jeho specifika trvale hájí na poli akademickém i legislativním. Knihou Obrana pracovního práva chce několik desítek domácích i zahraničních autorů vzdát hold dosavadnímu přínosu a významu profesora Běliny nejen pro obor pracovního práva. Editoři s radostí přivítali úctyhodné množství kvalitních příspěvků, které se k jejich výzvě sešly. Autoři statí reflektují mj. širokou škálu právních problémů z oblasti pracovního práva, práva sociálního zabezpečení, stejně jako mezinárodní kontext současné sociální ochrany a její budoucnosti. Počet, kvalita a tematický rozsah příspěvků, stejně jako široký zájem do publikace přispět napříč národy, odvětvími i generacemi, svědčí o tom, že Miroslav Bělina zanechal nejen v českém právu nesmazatelnou stopu. Nechť je tato kniha výrazem vděku a přání mnoha dalších tvořivých let ad multos annos!

Kniha je výstupem tříletého výzkumného projektu „Ochrana oznamovatelů (whistleblowing)“, realizovaného na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V době vydání této monografie byla Česká republika ve zpoždění s transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Kniha je souborem dvanácti textů českých a slovenských autorů zaměřených na všemožné aspekty whistleblowingu. První část knihy, mapující legislativní pokusy o ukotvení ochrany oznamovatelů v České republice, je vlivem zpožděné transpozice unijního práva především přehledem úvah de lege ferenda. Příspěvky autorů z České republiky se zaměřují primárně na poslední návrh zákona o ochraně oznamovatelů a podrobují jej konstruktivní kritice z řady různých hledisek. Druhá část knihy pojednává o aktuální právní úpravě ochrany oznamovatelů na Slovensku a o souvisejících aplikačních důsledcích právní úpravy, zejména jde-li o pracovněprávní vztahy.

Editoři této publikace se rozhodli vytvořit tuto kolektivní monografii, která český trh právní literatury obohatí o dosud ojedinělý počin; počin, který by měl oslovit odbornou veřejnost i praxi a přispět k vyvolání další potřebné diskuse o právních institutech státní služby. Z povahy věci, jelikož je v oblasti právní úpravy státní služby řada otázek diskusních, se názory autorů v mnohém různí. Některé přístupy mohou být hraniční až provokující, ve své podstatě však vždy poukazují na konkrétní problém, či moment, jež je vnímán autorem, a zpravidla i prostředím, v němž autor působí, jako problematický. Editoři monografie tuto skutečnost reflektovali a i s ohledem na to, že považují za vhodné otevřít široký odborný diskurz k problematice právní úpravy státní služby, nepovažovali za vhodné v tomto směru příspěvky jednotlivých autorů korigovat.