Stanislav Motl strana 2 z 2

Kniha Oběti a jejich vrazi s podtitulem O tom, jak Česká republika pomáhala unikat válečným zločincům navazuje na publikaci Nacisté pod ochranou (2001), v níž se autor zabýval případy nepotrestaných nacistických zločinců. Nové vydání knihy je podstatně obsáhlejší – ať už svým rozsahem, tak použitím objevených archivních dokumentů a fotografií –, ale především objevnější. Stanislav Motl vypátral nové dokumenty a nové souvislosti. Základní otázka, kterou si klade, zůstává tatáž: Kdo tyto lidi po celé dlouhé poválečné období kryl a proč? „Už když jsem psal knihu Nacisté pod ochranou a zabýval se nepotrestanými nacistickými zločinci – Antonem Mallothem počínaje a Ingeborg Schimmingovou-Assmussovou konče – pokaždé jsem si kladl otázku: Kdo tyto lidi po válce kryl a proč?

Na základě několikaletého pátrání v německých a českých archivech a policejních protokolech i osobních rozhovorů s Lídou Baarovou osvětluje autor nejenom její vztah s Josephem Goebbelsem, Adolfem Hitlerem, W. Canarisem, P. Thümmelem či představiteli české protektorátní vlády a americké zpravodajské služby CIC, ale objevuje pro čtenáře řadu dalších dosud neznámých okolností života slavné herečky.

Kniha Stanislava Motla, jejíž součástí je bohatý obrazový materiál, včetně desítek autentických dokumentů, formou dynamické reportáže popisuje dramatické pátrání po osudech zlatého československého pokladu v nejrůznějších archivech u nás i v zahraničí. Popisuje také mnohá zajímavá setkání s pamětníky a zveřejňuje utajované zápisy z vleklých a dramatických jednání o navrácení československého měnového zlata, jež bylo podmíněno tím, že Československo zaplatí USA a Velké Británii „daň za osvobození“, do níž spadaly mimo jiné uniformy a výzbroj nejenom živých, ale i padlých vojáků, včetně bomb, které naši letci shodili na Německo.

Reichsminister für Volksaufklärung und Propaganda, říšský ministr lidové osvěty a propagandy Joseph Goebbels, jedna z nejslavnějších evropských hereček té doby Lída Baarová a jejich vztah, který se proplétal do dějin Třetí říše, jsou hlavním tématem této ojedinělé knihy. Z její krásy téměř zešílel; byl dokonce ochotný opustit vysokou funkci a jít za ní třeba až na kraj světa. Nová svědectví, pocházející z odkazu této české herečky, která se už ve svých dvaceti letech stala skutečnou hvězdou, ovšem napovídají, že neuhranula pouze "ďáblova náměstka", ale i samotného démona v lidské podobě - Adolfa Hitlera.

Kniha Strážce brány je výsledkem autorova mnohaletého zájmu o záhady a snahy o jejich objasnění. Do historie vstoupila jeho reportáž o podivuhodné bytosti z jihlavského podzemí, která v pořadu Na vlastní oči TV Nova budila v letech 1997 - 2000 skutečnou senzaci. Stanislav Motl se k tomuto tématu vrací, přináší další tajuplná fakta a souvislosti a popisuje fenomény, které se tehdy z různých důvodů v televizi neobjevily. Prostor přitom dává nejen odborníkům na záhady, ale také vysloveným skeptikům. Skutečně objevnou součástí publikace jsou pasáže, které se zabývají mimo jiné historickým a vědeckým zdůvodněním některých tajemných a pro mnohé lidi nevysvětlitelných událostí. Knihu doplňují autentické příběhy plné nevysvětlitelných jevů a událostí, které autor prožil jako účastník horolezeckých, námořních a jiných badatelských výprav do nejrůznějších, často i velmi exotických koutů naší planety. Léta je odmítal knižně publikovat a v případě této knihy tak činí poprvé. Vedle nich přináší i celou řadu tajemství, které dodnes obklopují životy a úmrtí některých osobností, jakými například byli Jack London či Antoine-de Saint-Exupéry.

Lidice, Ležáky, Javoříčko, Leskovice a další místa, kde kdysi hořely ohně Smrti. A s nimi spojené dávno zapomenuté příběhy a lidské osudy: muž, který zabil svého syna, zapovězená láska, která vedla k vyhlazení Lidic, tajná mše nad hrobem zavražděných lidických mužů, chlapec z Ležáků, který na poslední chvíli unikl svým katům. Nechtěl jsem psát nebo natáčet televizní a rozhlasové reportáže pouze o obětech a vrazích. Toužil jsem najít strůjce těchto zločinů. Vrahy vykonavatele, velitele či iniciát ory krvavých událostí. A také třeba obyčejné vojáky, kteří se těchto akcí - ať už dobrovolně či nedobrovolně - zúčastnili. Chtěl jsem slyšet jejich názory, jejich vzpomínky, jejich vysvětlení. Nešlo jen o Lidice nebo o jiné obce s podobným osudem, al e o další případy masových Vražd lidí, když třeba v okolí Jihlavy zmasakrovali ustupující němečtí nacisté pár desítek hodin před koncem války více než stovku civilistů. Velké Meziříčí, Třešť a další místa - kdo dnes o nich ví? Moje pátrání byla dlouh á, například putování po stopách někdejšího velitele Pelhřimova, hauptsturmführera SS Waltera Haucka, který nese zodpovědnost za vyhlazení obce Leskovice, trvalo bezmála dvacet let a zavedlo mě nejen do Německa, ale také do Francie.

Téměř neuvěřitelný, a přesto pravdivý příběh českého vězně, kterému se v krutých podmínkách koncentračního tábora Buchenwald podařilo zachránit tisícovku dětí. Dětí, na které čekala smrt. Jmenoval se Antonín Kalina a byl z Třebíče. Doma zapomenutý, ve světě, zejména v USA a Izraeli, uctívaný. V roce 2012 se stal zatím posledním Čechem, který byl v Izraeli oceněn titulem "Spravedlivý mezi národy", aniž by se o tom u nás zmínil jediný novinář. Na rozdíl od mediálně proslulých zachránců Židů Oskara Schindlera či Nicholase Wintona se Antonín Kalina každodenně díval do tváře smrti. Záchranu dětí organizoval v situaci, kdy mu šlo doslova o život. Den co den. Noc co noc. V průvodních listinách gestapa měl napsáno – návrat nežádoucí. Jeho motivace byla silnější než strach. Jeho zásluhou se tedy, v srdci Pekla, odehrála záchranná akce, která v dějinách druhé světové války nemá obdoby. Kniha reportéra a spisovatele Stanislava Motla je – jak je ostatně u tohoto autora zvykem – výsledkem několikaletého a hlavně intenzivního historického pátrání. Díky autorovu podmanivému stylu vyprávění, rovněž díky jeho nevšední empatii, vnímavosti, také díky vý-povědím očitých svědků či dosud žijících příbuzných aktérů tohoto pravdivého a zároveň skoro až neuvěřitelného příběhu – ocitneme se přímo v srdci tehdejších tolik dramatických událostí. Událostí, nad nimiž se i po letech skoro až tají dech… Kniha je doplněna dvěma stovkami dokumentárních fotografií.

Reichsminister für Volksaufklärung und Propaganda, říšský ministr lidové osvěty a propagandy Joseph Goebbels, jedna z nejslavnějších evropských hereček té doby Lída Baarová a jejich vztah, který se proplétal do dějin Třetí říše, jsou hlavním tématem této ojedinělé knihy. Z její krásy téměř zešílel; byl dokonce ochotný opustit vysokou funkci a jít za ní třeba až na kraj světa. Nová svědectví, pocházející z odkazu této české herečky, která se už ve svých dvaceti letech stala skutečnou hvězdou, ovšem napovídají, že neuhranula pouze "ďáblova náměstka", ale i samotného démona v lidské podobě - Adolfa Hitlera.

Kniha Strážce brány je výsledkem autorova mnohaletého zájmu o záhady a snahy o jejich objasnění. Do historie vstoupila jeho reportáž o podivuhodné bytosti z jihlavského podzemí, která v pořadu Na vlastní oči TV Nova budila v letech 1997 - 2000 skutečnou senzaci. Stanislav Motl se k tomuto tématu vrací, přináší další tajuplná fakta a souvislosti a popisuje fenomény, které se tehdy z různých důvodů v televizi neobjevily. Prostor přitom dává nejen odborníkům na záhady, ale také vysloveným skeptikům. Skutečně objevnou součástí publikace jsou pasáže, které se zabývají mimo jiné historickým a vědeckým zdůvodněním některých tajemných a pro mnohé lidi nevysvětlitelných událostí. Knihu doplňují autentické příběhy plné nevysvětlitelných jevů a událostí, které autor prožil jako účastník horolezeckých, námořních a jiných badatelských výprav do nejrůznějších, často i velmi exotických koutů naší planety. Léta je odmítal knižně publikovat a v případě této knihy tak činí poprvé. Vedle nich přináší i celou řadu tajemství, které dodnes obklopují životy a úmrtí některých osobností, jakými například byli Jack London či Antoine-de Saint-Exupéry.

Autentický příběh dosud žijícího Bořivoje Bartoníčka, v době německého nacismu studenta a člena českotřebovské odbojové skupiny, který v naprosté izolaci strávil více než čtvrt roku v cele smrti, v těsném sousedství popravčí gilotiny (aby nakonec zázračně přežil), pomáhá autorovi – obrazně řečeno – oživit mnohatisícovou armádu mužů, žen a mnohdy ještě mladistvých chlapců a dívek, včetně dětí, kteří v mimořádně nepříznivých podmínkách vedli, přímo v srdci protektorátu Čechy a Morava, válku s mnohem silnějším a mocnějším nepřítelem. Kdo ale dnes o těchto, často až neuvěřitelně odvážných lidech ví?

Lidice, Ležáky, Javoříčko, Leskovice a další místa, kde kdysi hořely ohně Smrti. A s nimi spojené dávno zapomenuté příběhy a lidské osudy: muž, který zabil svého syna, zapovězená láska, která vedla k vyhlazení Lidic, tajná mše nad hrobem zavražděných lidických mužů, chlapec z Ležáků, který na poslední chvíli unikl svým katům. Nechtěl jsem psát nebo natáčet televizní a rozhlasové reportáže pouze o obětech a vrazích. Toužil jsem najít strůjce těchto zločinů. Vrahy vykonavatele, velitele či iniciátory krvavých událostí. A také třeba obyčejné vojáky, kteří se těchto akcí - ať už dobrovolně či nedobrovolně - zúčastnili. Chtěl jsem slyšet jejich názory, jejich vzpomínky, jejich vysvětlení. Nešlo jen o Lidice nebo o jiné obce s podobným osudem, ale o další případy masových Vražd lidí, když třeba v okolí Jihlavy zmasakrovali ustupující němečtí nacisté pár desítek hodin před koncem války více než stovku civilistů. Velké Meziříčí, Třešť a další místa - kdo dnes o nich ví? Moje pátrání byla dlouhá, například putování po stopách někdejšího velitele Pelhřimova, hauptsturmführera SS Waltera Haucka, který nese zodpovědnost za vyhlazení obce Leskovice, trvalo bezmála dvacet let a zavedlo mě nejen do Německa, ale také do Francie. V této knize najdete kapitoly: Lidický vrah o Prokletá láska o Noc delší než den o Pokání popravčího Bartha o Jak se dítě stane katem? o Hrobař zpíval Rekviem aneb Tajná mše za mučedníky o Z oblak přišla pomsta o Čas germanizátorů o Poslední z Ležáků o Krvavý Walter z Leskovic

Stopy, fakta, tajemství... Stanislav Motl je celý svůj život fascinován pátráním po nových zážitcích a odkrýváním tajemství. Hledá je na mořích, v horách nebo v podzemních jeskyních, mezi lidmi, ale také v knihovnách a archivech. Naučil se číst i zdánlivě nic neříkající dokumenty a hledat v nich pravdy dávných dob. "Začal jsem chápat, že Minulost velmi často souvisí s Dneškem, pochopil jsem, že když člověk dobře zvládne Minulost, umí dost často odhadnout Budoucnost. Protože, jak známo, Historie se velmi často opakuje a všechno, co dnes prožíváme, už tady - byť třeba v jiných podobách - bylo. Od první chvíle strávené v archivu, kdy jsem byl ještě žákem základní školy, v nich nacházím nejenom neuvěřitelně lidské příběhy a osudy, ale především tam pokaždé prožívám velké dobrodružství. Miluji záhady, ať už historické nebo literární, o nichž Albert Einstein napsal, že jsou věčným ohněm mládí. A že kdo se jim brání, žije nudný život. Jsem vděčný Osudu za to, že mi dal šanci nežít nudný život." V této knize najdete kapitoly Proč si český řidič myslel, že zavinil první světovou válku? Ukradli naši legionáři poklad ruských carů? Jak doopravdy vypadal Nikola Šuhaj loupežník? Měl být Adolf Hitler zabit na Hradčanech? Kdy se čs. vojín Hoch stal tiskovým magnátem Maxwellem? Co dělal Ernesto Che Guevara tajně v Praze? Jean Marais nebo Jan Mareš? Kam zmizela hvězda českého folkového nebe? a kromě nich dalších patnáct příběhů plných tajemství a záhad.

Téměř neuvěřitelný, a přesto pravdivý příběh českého vězně, kterému se v krutých podmínkách koncentračního tábora Buchenwald podařilo zachránit tisícovku dětí. Dětí, na které čekala smrt. Jmenoval se Antonín Kalina a byl z Třebíče. Doma zapomenutý, ve světě, zejména v USA a Izraeli, uctívaný. V roce 2012 se stal zatím posledním Čechem, který byl v Izraeli oceněn titulem "Spravedlivý mezi národy", aniž by se o tom u nás zmínil jediný novinář. Na rozdíl od mediálně proslulých zachránců Židů Oskara Schindlera či Nicholase Wintona se Antonín Kalina každodenně díval do tváře smrti. Záchranu dětí organizoval v situaci, kdy mu šlo doslova o život. Den co den. Noc co noc. V průvodních listinách gestapa měl napsáno – návrat nežádoucí. Jeho motivace byla silnější než strach. Jeho zásluhou se tedy, v srdci Pekla, odehrála záchranná akce, která v dějinách druhé světové války nemá obdoby. Kniha reportéra a spisovatele Stanislava Motla je – jak je ostatně u tohoto autora zvykem – výsledkem několikaletého a hlavně intenzivního historického pátrání. Díky autorovu podmanivému stylu vyprávění, rovněž díky jeho nevšední empatii, vnímavosti, také díky vý-povědím očitých svědků či dosud žijících příbuzných aktérů tohoto pravdivého a zároveň skoro až neuvěřitelného příběhu – ocitneme se přímo v srdci tehdejších tolik dramatických událostí. Událostí, nad nimiž se i po letech skoro až tají dech… Kniha je doplněna dvěma stovkami dokumentárních fotografií.

Reichsminister für Volksaufklärung und Propaganda, říšský ministr lidové osvěty a propagandy Joseph Goebbels, jedna z nejslavnějších evropských hereček té doby Lída Baarová a jejich vztah, který se proplétal do dějin Třetí říše, jsou hlavním tématem této ojedinělé knihy. Z její krásy téměř zešílel; byl dokonce ochotný opustit vysokou funkci a jít za ní třeba až na kraj světa. Nová svědectví, pocházející z odkazu této české herečky, která se už ve svých dvaceti letech stala skutečnou hvězdou, ovšem napovídají, že neuhranula pouze "ďáblova náměstka", ale i samotného démona v lidské podobě - Adolfa Hitlera.