Daniela Mrázková

Významný český fotograf Jaroslav Kučera vydává u příležitosti výstavy Sametová revoluce 1989 Pád železné opony konané v Letohrádku královny Anny na Pražském hradě od 30. 6. do 30. 11. 2019 knihu Sametová revoluce, která zachycuje na 81 autorových fotografiích jeho pohled na historickou událost, která vedla k pádu komunistické režimu a svobodným volbám. V edici ČERNOBÍLE vychází tato kniha jako třetí v řadě. Z textu historičky umění PhDr. Daniely Mrázkové: Jeho fotografie okamžiku, kdy disident Václav Havel padá kolem krku ikonické postavě Pražského jara Alexandru Dubčekovi poté, co rezignovalo československé komunistické vedení státu, vyšla v roce 2005 na celé dvoustraně jubilejní publikace World Press Photo nazvané This Critical Mirror, Kritické zrcadlo, jíž pořadatel prestižní světové soutěže prezentoval velké fotografie velkých historických událostí. Jeho snímek blonďaté dívčiny držící se státní vlajkou v ruce na pražském Václavském náměstí studentskou stráž, stejně jako záběr starého vousáče na rampě Národního muzea vášnivě mávajícího praporem nebo fotografie kněze Malého či Havla při prvních listopadových projevech k rozbouřeným lidským davům a řada dalších, včetně snímku vlčáka s čs. vlajkou na zádech dojemně čekajícího uprostřed - po mohutné demonstraci se vylidňující - Letenské pláně, se staly klíčovými obrazy velkých souborných výstav Rok 1989 očima fotografů z r. 1999 a 2009, které po domácím uvedení několik let putovaly světem. A na několika kontinentech tlumočily lidskou naději na svobodu - sen, v jehož uskutečnění se mnozí už ani neodvažovali doufat.

Kdo by neznal snímek malého brečícího děvčátka popáleného napalmem, který proměnil názor světové veřejnosti na válku ve Vietnamu a stal se impulsem bouřlivých protestů? Kdo by neznal portrét charismatického muže se zaníceným výrazem tváře pod vojenským baretem, který je po celá desetiletí pro mladé nejrůznějších zemí symbolem revolty, a objevuje se nejen na tričkách, plakátech, hrníčcích, odznacích, ale i vytetovaný na pažích dívek a hrudích mužů? A kdo by neznal záběr příjezdu nacistických okupačních vojsk do Prahy, na němž se z davu přihlížejících zvedají pěsti, který předznamenal druhou světovou válku? Anebo snímek výbuchu atomové pumy nad Hirošimou, který tuto válku ukončil? Ale i fotografii božské Marilyn s příznačným názvem Motýl, která je od poloviny minulého století podnes vzrušujícím erotickým symbolem? Všechny tyto a další fotografické ikony, ztělesňující významné události, jevy a osobnosti, jsou součástí naší kolektivní paměti. Za sto osmdesát let od vynálezu fotografie jich vznikla pěkná řada. Jsou částí našeho vědomí. Jakousi kapesní příručkou historie – ať už si pamatujeme jména jejich autorů nebo ne. Navíc však mají tyto slavné snímky svou další, skrytou tvář. Jsou to jejich příběhy. Příběhy stejně fascinující, jako snímky samy. Některé z nich chce tato kniha vyprávět. Sestavené do časové chronologie od konce předminulého století po současnost jsou skrytou, novou podobou historie. Autorka, Daniela Mrázková, touto knihou volně navazuje na svoji populární publikaci Příběh fotografie z roku 1985 a otevírá ji svými intimními rozhovory s pěti významnými světovými fotografy – Donem McCullinem, Arnoldem Newmanem, Jamesem Nachtweyem, Yousufem Karshem a Lennartem Nilssonem. Už sama jejich jména naznačují, že čtenáře mají uvést do světa etiky a estetiky fotografovy práce, do sfér, v nichž fotografie hraje své základní role: osobně zaujatého svědka, tvůrčího umělce a nástroje poznání. A že čtenář při bližším setkání s těmito výjimečnými osobnostmi může dojít k názoru, že v případech skutečně velkých autorů mohou tyto role volně prolínat. Páteří publikace pak je 66 příběhů známých fotografií (šestnáct z nich od domácích autorů), které jsou o tom, co na samotných snímcích vizuálně zachyceno není. Co je za rámcem obrazu. A co významně rozšiřuje jejich obsahovou i emocionální dimenzi. (zařazení čeští autoři: Jan Saudek, Antonín Kratochvíl, Jaroslav Kučera, Václav Chochola, Tibor Honty, Herbert Slavík, Jan Šilpoch, Andrej Reiser, Petr Josek, Líba Taylor, Dan Materna, Jan Zátorský, Stanislav Tereba, Zdeněk Tmej, Jindřich Bišický, ČTK)