Jiří Mucha strana 2 z 2

Monografie světoznámého malíře, kterou napsal jeho syn Jiří, přibližuje život v Paříži na konci 19. století, Muchovo přátelství s tamními spiritisty, Sarah Bernhardtovou a Camille Flammarionem, návrat do vlasti a období první republiky. Součástí knihy je unikátní fotografická dokumentace, která obsahuje mnoho dosud nepublikovaných fotografií a dokumentů z Muchova života..

Legendární romány z prostředí lágru, kde Jiří Mucha v první polovině 50. let minulého století strávil čtyři roky, představují zlom v souborném vydání jeho díla v nakladatelství Eminent do druhé poloviny. Kniha Studené slunce je považována za klasiku české literatury 20. století.

Spisovatel a válečný reportér mapuje napínavý příběh tří mužů, kteří se v letech 1939 až 1940 dostávali za dramatických okolností z Podkarpatské Rusi do Francie a do odboje

Kankán se svatozáří vyšel pouze jednou, a to roku 1969. Jedná se o biografický román o životě autorova otce. Jiří Mucha jako zkušený vypravěč poutavě líčí otcovy osudy od jeho narození do skromných poměrů rodiny ivančického soudního úředníka v roce 1860, přes jeho studia v Brně, Vídni a Mnichově až po pařížský vzestup, působení v Americe a závěr života v Čechách, kde tuto světovou secesní ikonu zastihla smrt na pokraji druhé světové války. Alfons Mucha, který se stal v průběhu času stejně jako ostatní umělečtí velikáni spíše mýtem, zde slovy svého syna, příležitostně doplněnými o citace z malířových vlastních zápisků a memoárů, získává lidský rozměr. Vedle života Alfonse Muchy se ovšem autorovi daří také výstižně líčit společensko-politické podmínky a kulturní kontext prostředí, ve kterém se Mucha právě pohyboval, ať už to byla rakousko-uherská Morava, nebo Paříž během přerodu na moderní metropoli. Společně s Muchou se setkáváme s řadou historicky známých osobností, jakými jsou např. Paul Gauguin, Sarah Bernhardt, August Strindberg, James McNeill Whistler či August Rodin. Dozvídáme se i spoustu úsměvných historek: jak se mu mikulovské dámy složily na kalhoty, když si ty svoje roztrhl a přestal navštěvovat společenské večery, jejichž byl oblíbeným účastníkem (jednotlivé kousky garderoby si ale musel vypůjčit od přátel ještě v Paříži, když byl pozván na své první představení Sary Bernhardtové), jak sháněl s Maroldem po celé Paříži mák na švestkové knedlíky s mákem, které si chtěli udělat na oslavu získání zakázky a jako vzpomínku na domovinu nebo jak si mezi sebou s ostatními českými malíři posílali jako trpěnou výpomoc Ženíška, který se nakonec dostal na prkna Folies Bergere – kde hrál žábu.

Román přibližuje účast Čechoslováků v pekle ústupových bojů ve Francii v roce 1940 a pokračování jejich boje proti hitlerovskému Německu na straně Velké Británie. Autor - spisovatel a válečný zpravodaj - patří k nejvýraznějším postavám české literatury 20. století.

Román o životě české společnosti na počátku 50. let 20. století objektivně kreslí dobovou atmosféru a zamýšlí se nad osudy lidí postižených totalitním režimem. Hrdina románu s autobiografickými prvky, novinář jednoho pražského listu, je v padesátých letec

Kankán se svatozáří vyšel pouze jednou, a to roku 1969. Jedná se o biografický román o životě autorova otce. Jiří Mucha jako zkušený vypravěč poutavě líčí otcovy osudy od jeho narození do skromných poměrů rodiny ivančického soudního úředníka v roce 1860, přes jeho studia v Brně, Vídni a Mnichově až po pařížský vzestup, působení v Americe a závěr života v Čechách, kde tuto světovou secesní ikonu zastihla smrt na pokraji druhé světové války. Alfons Mucha, který se stal v průběhu času stejně jako ostatní umělečtí velikáni spíše mýtem, zde slovy svého syna, příležitostně doplněnými o citace z malířových vlastních zápisků a memoárů, získává lidský rozměr. Vedle života Alfonse Muchy se ovšem autorovi daří také výstižně líčit společensko-politické podmínky a kulturní kontext prostředí, ve kterém se Mucha právě pohyboval, ať už to byla rakousko-uherská Morava, nebo Paříž během přerodu na moderní metropoli. Společně s Muchou se setkáváme s řadou historicky známých osobností, jakými jsou např. Paul Gauguin, Sarah Bernhardt, August Strindberg, James McNeill Whistler či August Rodin. Dozvídáme se i spoustu úsměvných historek: jak se mu mikulovské dámy složily na kalhoty, když si ty svoje roztrhl a přestal navštěvovat společenské večery, jejichž byl oblíbeným účastníkem (jednotlivé kousky garderoby si ale musel vypůjčit od přátel ještě v Paříži, když byl pozván na své první představení Sary Bernhardtové), jak sháněl s Maroldem po celé Paříži mák na švestkové knedlíky s mákem, které si chtěli udělat na oslavu získání zakázky a jako vzpomínku na domovinu nebo jak si mezi sebou s ostatními českými malíři posílali jako trpěnou výpomoc Ženíška, který se nakonec dostal na prkna Folies Bergere – kde hrál žábu.

V rámci souborného vydání vychází v nakladatelství Eminent v pořadí již 13. kniha. Jedná se o legendární biografické vzpomínky na začátek 2. světové války, život skupiny českých emigrantů v Paříži, přátelství s Bohuslavem Martinů a první krátké manželství s hudební skladatelkou Vítězslavou Kaprálovou.

Dvě knihy z díla publicisty a spisovatele Jiřího Muchy ze souborného vydání jeho díla v nakladatelství Eminent pocházejí z období po druhé světové válce resp. z počátku 60. let minulého století.

Autobiografické vyprávění o době, kterou autor v padesátých letech prožil ve vězeňském táboře jako horník. V pauzách při práci si pod zemí na útržky papíru zachycoval své dojmy o práci, spoluvězních apod. Ve vzpomínkách pak znovu prožívá svůj život.

V rámci souborného vydání vychází v nakladatelství Eminent v pořadí již 13. kniha. Jedná se o legendární biografické vzpomínky na začátek 2. světové války, život skupiny českých emigrantů v Paříži, přátelství s Bohuslavem Martinů a první krátké manželství s hudební skladatelkou Vítězslavou Kaprálovou.