Jiří Mucha

Kankán se svatozáří vyšel pouze jednou, a to roku 1969. Jedná se o biografický román o životě autorova otce. Jiří Mucha jako zkušený vypravěč poutavě líčí otcovy osudy od jeho narození do skromných poměrů rodiny ivančického soudního úředníka v roce 1860, přes jeho studia v Brně, Vídni a Mnichově až po pařížský vzestup, působení v Americe a závěr života v Čechách, kde tuto světovou secesní ikonu zastihla smrt na pokraji druhé světové války. Alfons Mucha, který se stal v průběhu času stejně jako ostatní umělečtí velikáni spíše mýtem, zde slovy svého syna, příležitostně doplněnými o citace z malířových vlastních zápisků a memoárů, získává lidský rozměr. Vedle života Alfonse Muchy se ovšem autorovi daří také výstižně líčit společensko-politické podmínky a kulturní kontext prostředí, ve kterém se Mucha právě pohyboval, ať už to byla rakousko-uherská Morava, nebo Paříž během přerodu na moderní metropoli. Společně s Muchou se setkáváme s řadou historicky známých osobností, jakými jsou např. Paul Gauguin, Sarah Bernhardt, August Strindberg, James McNeill Whistler či August Rodin. Dozvídáme se i spoustu úsměvných historek: jak se mu mikulovské dámy složily na kalhoty, když si ty svoje roztrhl a přestal navštěvovat společenské večery, jejichž byl oblíbeným účastníkem (jednotlivé kousky garderoby si ale musel vypůjčit od přátel ještě v Paříži, když byl pozván na své první představení Sary Bernhardtové), jak sháněl s Maroldem po celé Paříži mák na švestkové knedlíky s mákem, které si chtěli udělat na oslavu získání zakázky a jako vzpomínku na domovinu nebo jak si mezi sebou s ostatními českými malíři posílali jako trpěnou výpomoc Ženíška, který se nakonec dostal na prkna Folies Bergere – kde hrál žábu.

Kankán se svatozáří vyšel pouze jednou, a to roku 1969. Jedná se o biografický román o životě autorova otce. Jiří Mucha jako zkušený vypravěč poutavě líčí otcovy osudy od jeho narození do skromných poměrů rodiny ivančického soudního úředníka v roce 1860, přes jeho studia v Brně, Vídni a Mnichově až po pařížský vzestup, působení v Americe a závěr života v Čechách, kde tuto světovou secesní ikonu zastihla smrt na pokraji druhé světové války. Alfons Mucha, který se stal v průběhu času stejně jako ostatní umělečtí velikáni spíše mýtem, zde slovy svého syna, příležitostně doplněnými o citace z malířových vlastních zápisků a memoárů, získává lidský rozměr. Vedle života Alfonse Muchy se ovšem autorovi daří také výstižně líčit společensko-politické podmínky a kulturní kontext prostředí, ve kterém se Mucha právě pohyboval, ať už to byla rakousko-uherská Morava, nebo Paříž během přerodu na moderní metropoli. Společně s Muchou se setkáváme s řadou historicky známých osobností, jakými jsou např. Paul Gauguin, Sarah Bernhardt, August Strindberg, James McNeill Whistler či August Rodin. Dozvídáme se i spoustu úsměvných historek: jak se mu mikulovské dámy složily na kalhoty, když si ty svoje roztrhl a přestal navštěvovat společenské večery, jejichž byl oblíbeným účastníkem (jednotlivé kousky garderoby si ale musel vypůjčit od přátel ještě v Paříži, když byl pozván na své první představení Sary Bernhardtové), jak sháněl s Maroldem po celé Paříži mák na švestkové knedlíky s mákem, které si chtěli udělat na oslavu získání zakázky a jako vzpomínku na domovinu nebo jak si mezi sebou s ostatními českými malíři posílali jako trpěnou výpomoc Ženíška, který se nakonec dostal na prkna Folies Bergere – kde hrál žábu.

Autobiografické vyprávění o době, kterou autor v padesátých letech prožil ve vězeňském táboře jako horník. V pauzách při práci si pod zemí na útržky papíru zachycoval své dojmy o práci, spoluvězních apod. Ve vzpomínkách pak znovu prožívá svůj život.

V rámci souborného vydání vychází v nakladatelství Eminent v pořadí již 13. kniha. Jedná se o legendární biografické vzpomínky na začátek 2. světové války, život skupiny českých emigrantů v Paříži, přátelství s Bohuslavem Martinů a první krátké manželství s hudební skladatelkou Vítězslavou Kaprálovou.

V rámci souborného vydání vychází v nakladatelství Eminent v pořadí již 13. kniha. Jedná se o legendární biografické vzpomínky na začátek 2. světové války, život skupiny českých emigrantů v Paříži, přátelství s Bohuslavem Martinů a první krátké manželství s hudební skladatelkou Vítězslavou Kaprálovou.

V rámci souborného vydání vychází v nakladatelství Eminent v pořadí již 13. kniha. Jedná se o legendární biografické vzpomínky na začátek 2. světové války, život skupiny českých emigrantů v Paříži, přátelství s Bohuslavem Martinů a první krátké manželství s hudební skladatelkou Vítězslavou Kaprálovou.

Poslední knihu, kterou Jiří Mucha napsal, celkem čtrnáctou v pořadí v rámci souborného vydání díla J.M. v nakladatelství Eminent, označil autor předmluvy Stanislav Motl jako "Jobovu knihu" Československa minulého století. Je částečně autobiografickým příběhem člověka, vystaveného dějinným proměnám a tragickým událostem, kterými procházely naše země.

Poslední knihu, kterou Jiří Mucha napsal, celkem čtrnáctou v pořadí v rámci souborného vydání díla J.M. v nakladatelství Eminent, označil autor předmluvy Stanislav Motl jako "Jobovu knihu" Československa minulého století. Je částečně autobiografickým příběhem člověka, vystaveného dějinným proměnám a tragickým událostem, kterými procházely naše země.

Poslední knihu, kterou Jiří Mucha napsal, celkem čtrnáctou v pořadí v rámci souborného vydání díla J.M. v nakladatelství Eminent, označil autor předmluvy Stanislav Motl jako "Jobovu knihu" Československa minulého století. Je částečně autobiografickým příběhem člověka, vystaveného dějinným proměnám a tragickým událostem, kterými procházely naše země.

Román o životě české společnosti na počátku 50. let 20. století objektivně kreslí dobovou atmosféru a zamýšlí se nad osudy lidí postižených totalitním režimem. Hrdina románu s autobiografickými prvky, novinář jednoho pražského listu, je v padesátých letec

Román o životě české společnosti na počátku 50. let 20. století objektivně kreslí dobovou atmosféru a zamýšlí se nad osudy lidí postižených totalitním režimem. Hrdina románu s autobiografickými prvky, novinář jednoho pražského listu, je v padesátých letec

Legendární romány z prostředí lágru, kde Jiří Mucha v první polovině 50. let minulého století strávil čtyři roky, představují zlom v souborném vydání jeho díla v nakladatelství Eminent do druhé poloviny. Kniha Studené slunce je považována za klasiku české literatury 20. století.