Herfried Münkler

Németország a politikai mítoszok valóságos eldorádója volt, állapítja meg Herfried Münkler, aki egyik kritikusa szerint ebben a művében is "játszva adja át nagy tudását, akárcsak tömegeket vonzó, eszmetörténeti előadásain a berlini Humboldt Egyetemen". Könyve a nagy mítoszok továbbélésének, olykor többszörös átértelmezésének, közvetlen hatásának a története. A Nibelungokat sújtó átok ül-e a németeken, vagy ígéretet fogalmaz meg számukra a sárkányölő Siegfried mítosza? Valóban kiszögezte 95 tételét Luther a wittenbergi vártemplom kapujára? Elhangzott-e Wormsban az egyházi és világi hatalmasságokkal dacoló mondat: "Itt állok, másként nem tehetek"? Koravén aggastyánnak kell-e tekintenünk Faustot, a politikai kvietizmus megtestesítőjének, avagy világmegváltó hősnek? Hogyan sajátította ki magának a nemzetiszocializmus a porosz mítoszt? Volt-e dalnokverseny Wartburg várában? Miért égettek könyveket a Wartburgban összesereglő diákok 1817-ben? Csakugyan felelőssé tehető Weimar és mítosza a német Bildungsbürgertum politikai felelőtlenségéért? Miért érezhette magát az NDK polgára a "történelem győztesének"? Hogyan született a párt és a kormány megrendelésére és szándéka ellenére egy monumentális képzőművészeti remekmű az NDK végnapjaiban? Milyen múltja van a gyermekded ártatlanságot sugalló, bogárhátú VW-nek? Hogyan lett a "gazdasági csoda" mellékcsodája a nyugatnémet labdarúgó válogatott győzelme az 1954-es világbajnokság döntőjében? Az ilyen és ezekhez hasonló kérdésekre nemegyszer homlokegyenest ellenkező válaszok születtek koronként. A mítoszi önértelmezésnek ezek a formái immár a múltat jelentik, véli Münkler, de hozzáteszi: "a németek politikai mítoszaira való visszatekintés mindenesetre arra enged következtetni, hogy némelyikük változatlan formában életre kelthető, mások új alakot ölthetnek".

Významný německý politolog a historik Herfried Münkler ve své prestižními cenami ověnčené knize podává celistvý obraz německých dějin, od nejstarších časů až po současnost, přičemž na rozdíl od standardních historiografických publikací se nespokojuje s faktografickým výčtem a popisem událostí, nýbrž ukazuje, co tyto události znamenaly z hlediska vývoje a proměn německé identity. Na základě rozboru ústředních mýtů a mytických struktur, jež tuto identitu formovaly, umožňuje čtenáři porozumět „duchu“ německých dějin. Postupně nás seznamuje s klíčovými příběhy, postavami, tématy, ale i místy, které jsou s historií německého národa a němectvím bytostně spjaty. Ukazuje například význam Písně o Nibelunzích, mýtu o knížeti Cherusků Arminiovi, císaři Barbarossovi, roli, jakou sehrál Martin Luther či Goethův Faust, genezi a peripetie snění o Velkoněmecké říši, téma „boje proti Římu“, prušáctví, ale i úlohu „osudových“ míst, jako je Výmar, Norimberk či Rýn. Spektrum témat, jemuž se autor ve svém „dějepise německé sebeprezentace“ věnuje, je ovšem velmi široké a jeho pohled se neobrací pouze do dávné minulosti – v kapitole, v níž pojednává o historickém vývoji po druhé světové válce, například vysvětluje, že ani tato éra se neobešla zcela bez mýtů, jen se už nevztahují k politice, nýbrž k individuálnímu blahobytu a ke konzumu. Hospodářský zázrak, německá marka, Mercedes – i to jsou svého druhu mýty v jinak zdánlivě zcela mýtuprosté zemi… Za knihu Němci a jejich mýty (2008) byl autor v roce 2009 odměněn cenou Lipského knižního veletrhu v kategorii literatury faktu a esejistiky a cenou Fritze Meyera-Struckmanna pro humanitní a společenské vědy.

Významný německý politolog a historik Herfried Münkler ve své prestižními cenami ověnčené knize podává celistvý obraz německých dějin, od nejstarších časů až po současnost, přičemž na rozdíl od standardních historiografických publikací se nespokojuje s faktografickým výčtem a popisem událostí, nýbrž ukazuje, co tyto události znamenaly z hlediska vývoje a proměn německé identity. Na základě rozboru ústředních mýtů a mytických struktur, jež tuto identitu formovaly, umožňuje čtenáři porozumět „duchu“ německých dějin. Postupně nás seznamuje s klíčovými příběhy, postavami, tématy, ale i místy, které jsou s historií německého národa a němectvím bytostně spjaty. Ukazuje například význam Písně o Nibelunzích, mýtu o knížeti Cherusků Arminiovi, císaři Barbarossovi, roli, jakou sehrál Martin Luther či Goethův Faust, genezi a peripetie snění o Velkoněmecké říši, téma „boje proti Římu“, prušáctví, ale i úlohu „osudových“ míst, jako je Výmar, Norimberk či Rýn. Spektrum témat, jemuž se autor ve svém „dějepise německé sebeprezentace“ věnuje, je ovšem velmi široké a jeho pohled se neobrací pouze do dávné minulosti – v kapitole, v níž pojednává o historickém vývoji po druhé světové válce, například vysvětluje, že ani tato éra se neobešla zcela bez mýtů, jen se už nevztahují k politice, nýbrž k individuálnímu blahobytu a ke konzumu. Hospodářský zázrak, německá marka, Mercedes – i to jsou svého druhu mýty v jinak zdánlivě zcela mýtuprosté zemi… Za knihu Němci a jejich mýty (2008) byl autor v roce 2009 odměněn cenou Lipského knižního veletrhu v kategorii literatury faktu a esejistiky a cenou Fritze Meyera-Struckmanna pro humanitní a společenské vědy.