Vladimír Nálevka strana 2 z 2

Korejská válka byla skutečnou horkou fází začínající studené války. Byl to mimo jiné i Stalinův pokus o rozšíření sovětského vlivu na Dálném východě. Těžiště knihy zkušeného autora a historika profesora Nálevky však nespočívá jen v rekonstrukci průběhu válečných událostí na Korejském poloostrově, ale také v rozboru diplomatických souvislostí tohoto konfliktu. Zpřístupnění sovětské, severoamerické a částečně i čínské dokumentace, například rozsáhlé korespondence mezi Stalinem a Mao Ce-tungem, umožnilo detailnější poznání dějin této války. Stalin podpořil snahu Kim Ir-sena o násilné sjednocení rozděleného poloostrova a souběžně usiloval i o čínskou vojenskou podporu tohoto severokorejského úsilí. Chtěl tak nejen zjistit rozsah politicko-strategických zájmů Spojených států ve východoasijské oblasti, ale vytvořit i těsnou vazbu mezi Pekingem a Moskvou. Sovětský diktátor se totiž obával vzestupu komunistické Číny a jejích případných revolučních aktivit v Asii a prostřednictvím korejské války usiloval o částečné usměrnění a kontrolu tohoto nebezpečného mocenského potenciálu. Reakce Spojených států a OSN na severokorejskou agresi byla okamžitá. Ozbrojené síly OSN zmařily původní Kim Ir-senův a Stalinův plán na rychlé pohlcení jihokorejského teritoria a válka se protáhla až do léta roku 1953. Trumanově administrativě se však podařilo udržet tuto "horkou válku" v mezích lokálního konfliktu. Publikace přináší i nové poznatky o přímé sovětské vojenské účasti a součástí textu je také kapitola o formách československé pomoci severokorejskému režimu.

Kniha z edice Dějiny do kapsy pojednává o rozpadu koloniálních mocností po druhé světové válce.

Publikace od autora, který v roce 1998 získal literární cenu E. E. Kische KALF. Knížka je doplněná chronologickou tabulkou.

Známý autor literatury faktu odhaluje zajímavé souvislosti dosud ne zcela objasněných událostí moderních dějin (Stalinova smrt, Che Guevarova mise v Kongu, československé zbraně pro Guatemalu aj.).

Pokračování úspěšné knihy Velké špionážní operace - 1. a 2. světová válka. Po roce 1990 došlo k odtajnění mnoha materiálů výzvědných služeb a na světlo vyšla řada šokujících odhalení a souvislostí, které ovlivnily podobu dnešního světa. Nejzajímavější špionážní případy studené války sepsal uznávaný novinář a publicista.

V teorii mezinárodních vztahů se koncertem označuje systém politické rovnováhy mezi velmocemi. Poprvé byl tento pojem aplikován na období mezi vídeňským kongresem, který probíhal v letech 1814 až 1815, a krymskou válkou v polovině 19. století.