Vladimír Nálevka

Kniha z edice Dějiny do kapsy pojednává o rozpadu koloniálních mocností po druhé světové válce.

Druhá světová válka začala v září 1939 jako regionální konflikt ve střední Evropě a skončila o šest let později podpisem bezpodmínečné kapitulace Japonska. Za běžným výkladem válečného dění jako dramatického sledu bojových či politických operací je ovšem nutné vidět každodenní utrpení milionů vojáků na frontě a civilního obyvatelstva v zázemí, koncentrační tábory s plynovými komorami, rozbombardovaná města a nekonečné proudy zoufalých běženců. Je relativně snadné sledovat válku na mapách generálních štábů, ale je to jen část pravdy. Její větší díl je ukryt ve strachu útočícího vojáka, ve sténání raněných či v pláči pozůstalých. Autora této knihy bude až do smrti pronásledovat filmový záběr hořící kalmycké stepi s tisícihlavými stády pološílených kozáckých koní, jejichž jezdci nalezli smrt v nepodařené sovětské ofenzívě u Charkova. Onen apokalyptický obraz měl před očima i při psaní této knihy. Druhé vydání je obohaceno o rozhovor se zesnulým autorem, doslov jeho blízkého kolegy prof. Martina Kováře a obrazovou přílohu.

Motto: Dohody, jež nejsou postaveny na principu vzájemné výhodnosti, nemívají dlouhého trvání. George Washington Vyjednávání je významnou součástí našeho života. Jak bude vypadat vláda? Jaká bude konečná cena u důležitého obchodu? Jak vysoký bude rozpočet? Jaké bude složení projektového týmu? Za jakých podmínek uzavřeme příměří? Kdo vynese smetí? Kolik bude propuštěno rukojmí? Kam pojedeme na dovolenou? Odpovědi na všechny zmíněné otázky budou nejspíše výsledkem vyjednávání. A právě usnadnit čtenářům cestu k dobré dohodě si klade za cíl kniha Cesta k dohodě - vyjednávání, hra života. Vyjednávání je hra, při níž nezáleží pouze na tom, jak byly karty rozdány. Podstatné je, jak s nimi nakonec zahrajeme. Kniha je laskavým, dobře informovaným, zkušeným a zábavným průvodcem procesem vyjednávání. Odpovídá mimo jiné na otázky: kdy vyjednávat a kdy zvolit jiné řešení jaké jsou zdroje síly vyjednavačů a jak zvýšit svoji sílu jak se připravují ti nejlepší vyjednavači jak strukturovat a řídit vyjednávací proces jak vymezit vyjednávací prostor a jak se v něm pohybovat jak reagovat na ultimátum berte nebo nechte být jak rozpoznat taktiky a triky tvrdého pozičního vyjednávání a jak jim čelit a hlavně - jak dosáhnout dohody typu výhra-výhra (a otevřít dveře dlouhodobému partnerství) To všechno poutavou, čtivou formou a s mnoha názornými příklady a případovými studiemi ze světa podnikání, diplomacie i historie. K tomu praktické nástroje, checklisty, odkazy na knižní i audiovizuální zdroje. A také příběh povídka, jež uvádí negociační principy do života. Ať již bude čtenářem nováček v oblasti vyjednávání, nebo profesionál, který již jen brousí ostří meče, kniha Cesta k dohodě dramaticky zlepší jeho vyjednávací dovednosti. Bude odcházet od jednacího stolu s lepšími dohodami. Bude dosahovat svých cílů častěji.

Korejská válka představuje skutečnou horkou fázi začínající studené války. Byl to mimo jiné i Stalinův pokus o rozšíření sovětského vlivu na Dálném východě. Těžiště knihy však nespočívá jen v rekonstrukci průběhu válečných událostí na Korejském poloostrově, ale zejména v rozboru diplomatických souvislostí tohoto konfliktu. Zpřístupnění sovětské, severoamerické a částečně i čínské dokumentace, například rozsáhlé korespondence mezi Stalinem a Mao Ce-tungem, umožnilo detailnější poznání této dosud nepříliš známé kapitoly dějin korejské války. Publikace přináší též nové poznatky o přímé sovětské vojenské účasti a její součástí je i kapitola o formách československé pomoci severokorejskému režimu.

Druhá světová válka začala v září 1939 jako regionální konflikt ve střední Evropě a skončila o šest let později podpisem bezpodmínečné kapitulace Japonska. Za běžným výkladem válečného dění jako dramatického sledu bojových či politických operací je ovšem nutné vidět každodenní utrpení milionů vojáků na frontě a civilního obyvatelstva v zázemí, koncentrační tábory s plynovými komorami, rozbombardovaná města a nekonečné proudy zoufalých běženců. Je relativně snadné sledovat válku na mapách generálních štábů, ale je to jen část pravdy. Její větší díl je ukryt ve strachu útočícího vojáka, ve sténání raněných či v pláči pozůstalých. Autora této knihy bude až do smrti pronásledovat filmový záběr hořící kalmycké stepi s tisícihlavými stády pološílených kozáckých koní, jejichž jezdci nalezli smrt v nepodařené sovětské ofenzívě u Charkova. Onen apokalyptický obraz měl před očima i při psaní této knihy. Druhé vydání je obohaceno o rozhovor se zesnulým autorem, doslov jeho blízkého kolegy prof. Martina Kováře a obrazovou přílohu.

Korejská válka byla skutečnou horkou fází začínající studené války. Byl to mimo jiné i Stalinův pokus o rozšíření sovětského vlivu na Dálném východě. Těžiště knihy zkušeného autora a historika profesora Nálevky však nespočívá jen v rekonstrukci průběhu válečných událostí na Korejském poloostrově, ale také v rozboru diplomatických souvislostí tohoto konfliktu. Zpřístupnění sovětské, severoamerické a částečně i čínské dokumentace, například rozsáhlé korespondence mezi Stalinem a Mao Ce-tungem, umožnilo detailnější poznání této dosud málo známé kapitoly dějin této války. Publikace přináší i nové poznatky o přímé sovětské vojenské účasti. Součástí textu je i kapitola o formách československé pomoci severokorejskému režimu.

Studená válka charaktrizovala světové dění v druhé polovině 20. století. V tomto časovém období se mezinárodní krize, vyvolané soupeřením dvou mocenských bloku, střídaly s relativně klidnými roky, kdy čas konfrontace vystřídalo "détente". Publikace Horké krize studené války je věnována oněm časovým úsekům mezinárodních vztahů, kdy svět stanul na prahu globálního ozbrojeného konfliktu. První berlínská krize v letech 1948-1949 souvisela se sovětskou blokádou přístupových cest do Západního Berlína, na Dálném východě vyvolala snaha severokorejského režimu o násilné sjednocení rozděleného poloostrova horkou korejskou válku a suezská krize v roce 1956 souvisela s krizí koloniální politiky Velké Británie a Francie. Zřejmě nejnebezpečnější byla Karibská krize v r. 1962, kdy Sověti bezprostředně ohrozili Spojené státy svojí raketo-jadernou přítomností na Kubě. Vedle těchto krizí, jejichž aktéři skutečně balancovali na okraji celosvětového válečného konfliktu, provázely studenou válku dílčí střety, které de facto byly zástupnými konflikty obou supervelmocí. Nálevkova publikace je z velké části založena na odtajněných pramenech ze sovětských a severoamerických archivů a navazuje na jeho předchozí publikace Studená válka a Karibská krize.