Karel Naxera

Karel Naxera, Václav Benda. O dávné minulosti lidstva víme zpravidla jen to, co stojí ve školních osnovách. Tam je však zrod současné civilizace z neznámých důvodů stále kladen do Mezopotámie do období asi 4000 přnl. Přitom už nejméně padesát let přicházejí archeologové s jednoznačnými důkazy, že na mnoha místech žili lidé v opevněných kamených sídlištích, pěstovali obilí, chovali hospodářská zvířata atd. před více než 10 000 lety, tedy na samém konci poslední doby ledové. Oficiální archeologie se nicméně nadále drží zastaralého schématu. Nové poznatky jsou přijímány s nedůvěrou a zamlčovány.

Hrdina románu je v komatu po těžké havárii na jednotce intenzivní péče. Nemůže mluvit, ale vnímá a vybavují se mu zvláštní vzpomínky ve kterých bojuje a zahyne v první světové válce, žije jako lékař v druhé polovine 20. stoletía zahyne přiautohavárii a nyní se snaží rozpoměnou na svůj třetí život...

Jan Vavřinec Kozlovský byl o dvě generace starší, subtilní konstituce, nenáviděl zbraně, a přesto část života musel střílet na lidi. Václav Kadera byl naopak velmi robustní konstrukce, miloval všechno, co střílí, avšak mohl zamířit leda na vrabce.Kozlovský se stal horníkem proti své vůli (jako vězeň), Kadera si toto povolání vybral a fáral až do chvíle, kdy se nevešel do běžné štoly. Oba rádi četli a studovali všechny možné záhady mezi nebem a zemí. Oba také měli umělecké sklony. Věnovali se malířství, později se s plnou vervou pustili do psaní povídek. Lišili se v poměru k něžnému pohlaví. Kozlovský zůstal svobodný, protože registrované partnerství bylo tehdy ještě hudbou budoucnosti. Kadera naproti tomu absolvoval jedno manželství a jedno dlouholeté společné soužití s opačným pohlavím. Měl také dvě děti, které naučil výborně střílet. Možná nejdůležitějším vzájemným pojítkem však byli trpaslíci. Jan Vavřinec Kozlovský, stejně jako Václav Kadera ani v nejmenším nepochybovali o jejich existenci. Oba s nimi přišli do styku. Tito drobní, lidem podobní tvorové následně významně ovlivnili jejich životy. Kniha rovněž připomíná některé důležité události 20. století. Ukazuje, jak jsou všechny předpoklady ošidné. Před sto lety se mnohým myslitelům zdálo, že už jsou bouřlivé historické převraty u konce. Svět byl rozdělen mezi Anglii a Francii, lokální nepokoje se nezdály důležité. Přitom se rodilo nejkrvavější století v celé lidské historii. Nikdo v té době již nečekal velké vynálezy. Vlaky už dávno vozili miliony tun uhlí, jezdila auta, začala létat letadla, zaváděla se elektřina. Kdo by tehdy pomyslel na atomovou energii či na ovládnutí celého světa počítačovými technologiemi!Oba přátelé uprostřed těchto změn dospěli k závažnému poznání, že neúprosný osud člověka lze za jistých okolností obelstít. Zjistili, že vedle odchodu na věčnost existují ještě další alternativy...

Vévodícím motivem knihy je komplikovaný milostný vztah dvou mladých lidí – lékaře a zdravotní sestry – v době transformace našeho zdravotnictví v devadesátých letech minulého století. Hlavní děj se odehrává v západních Čechách, především na Tachovsku a na Plzeňsku. Zprvu bezstarostný lékař si užívá život, zatímco životem poznamenaná sestra bojuje s těžkou depresí. Dívka po několika letech stagnujícího vztahu náhle zmizí. Ze dne na den přestane chodit do práce a odstěhuje se z ubytovny neznámo kam. Mladý muž po ní usilovně pátrá, až se dostane k psychologovi, u kterého se jeho milá tajně léčila. Psycholog ze své pozice nechce a ani nemůže nic vyzradit. Lékař neváhá, vloupá se do jeho poradny a ukradne příslušné magnetofonové nahrávky. Posléze je složitě analyzuje. Psycholog po selhání běžných postupů zkusí u dívky regresní léčbu. Pacientka v transcendentálním stavu popisuje několik minulých životů, z nichž nejvýznamnější je ten poslední. Zde se naplní tragický osud rodiny kulaka z Losiné u Plzně v padesátých letech. Vyšetřovaná se ztotožní s hlavní hrdinkou tohoto příběhu. Dokonce se dostane do kontaktu s dosud žijící osobou z regresního spánku. Tato zkušenost ji posléze vyvede z těžké deprese a ukáže jí další cestu.

Do Čech se po dlouhé emigraci vrací světoznámý lékaž - genetik, který se po obou stránkách Atlantiku podílel na zásadních vědeckých objevech, mimo jiné na přečtení lidského genomu. Společně s bývalým spolužákem založí středisko asistované reprodukce, kde se pokusí realizovat svůj sen - vzkříšení Neandrtálce. Děj se odehrává v malém západočeském městě a uprostřed divoké přírody jižní Šumavy.