Petr Nečada

„Už jen zemětřesení by nás mohlo připravit o titul!“ volá hlasatel. Na tribunách propuklo šílenství, diváci se objímají, někteří jsou naměkko. Bouřlivý potlesk. A znovu: „Mistři, mistři, mistři!“ Tři minuty. Dvě minuty. Poslední minuta. Už se jenom tleská. Teď. Neděle 12. června 1983, vesmír se zastavil, historie se naplňuje v 18 hodin 48 minut. Takhle si novinář Petr Nečada vybavuje chvíle, kdy se fotbalisté Bohemians stali mistry československé ligy. Tuto nezapomenutelnou sezonu Bohemky barvitě popsal v knize Mistři z Ďolíčku, která vychází ke čtyřicátému výročí historické události. Kniha poprvé vyšla před patnácti lety a byla ihned rozebrána. Nyní vychází znovu, ovšem důkladně přepracovaná a rozšířená. Najdete v ní nové kapitoly, podrobnější portréty hráčů i vzpomínky na legendární zápasy mimo mistrovskou sezonu. Fanouškem Bohemians je autor už padesát let. V době, kdy jeho milovaný klub vyhrál ligu, chodil pravidelně na tribunu k stání pod hodinami. Z každého utkání si psal poznámky a archivoval všechny noviny. U jednotlivých zápasů proto i dnes může detailně popsat, co se dělo na hřišti, ale taky to, jak emotivně je prožíval on sám. Autor později nastoupil do prestižního fotbalového a hokejového týdeníku Gól, kde se dostal k rozhovorům s hráči z mistrovského týmu, například s Přemyslem Bičovským, Pavlem Chaloupkou, Jiřím Sloupem, Zdeňkem Hruškou nebo s největším „klokanem“ všech dob Antonínem Panenkou. I tyto vzpomínky se v knížce odrazí. Mistři z Ďolíčku nabízejí starším fanouškům vzpomínky na nejslavnější éru klubu, kterou si tak rádi připomínají, a mladší příznivce zase seznámí s tím, o čem pouze slyšeli nebo četli. Kniha je psána nezvyklým, vzrušujícím stylem a oslovila čtenáře už při svém prvním vydání

Přemysl Bičovský je výraznou osobností v historii našeho fotbalu. Stačí si připomenout, co dokázal. Přestože většinu kariéry působil jako záložník nebo stoper, stal se členem Klubu ligových kanonýrů, neboť vstřelil v nejvyšší soutěži 130 gólů – 106 v Československu, 24 v Rakousku. Když do společnosti nejlepších kanonýrů vstoupil, byl prvním, komu se to podařilo, přestože nebyl útočníkem. V lize poprvé nastoupil za Teplice v září 1967, kdy mu bylo sedmnáct, a končil v červnu 1983 v Bohemians, které jako kapitán přivedl k jejich jedinému titulu. Poté odešel do Rakouska, kde svůj poslední zápas v nejvyšší soutěži hrál na jaře 1988 v bezmála osmatřiceti letech. V každém mužstvu patřil k oporám. Téměř nikdy nezklamal, navíc měl velkou autoritu u spoluhráčů a pro mnohé byl vzorem. Dvakrát se stal mistrem Evropy. Nejprve v kategorii do 18 let, poté do 23 let. Jenom zranění ho připravilo o třetí titul v Bělehradě v roce 1976. Sice výrazně přispěl k postupu z kvalifikace přes Anglii a Portugalsko, ale na závěrečný turnaj nejel. Smůla o to větší, že několik let si bez něj nešlo tým představit. I když už s tím nikdo příliš nepočítal, po pěti letech se do reprezentace vrátil, pomohl vybojovat postup na mistrovství světa a zahrál si i na samotném šampionátu v roce 1982 ve Španělsku. V knize, která popisuje jeho kariéru i soukromý život, se vrací ke všemu podstatnému, co ve fotbale zažil. Líčí začátky v rodných Košťanech, první ligové zkušenosti v Teplicích, vojnu v Dukle, roky v Bohemians, triumfy i pády v reprezentaci, angažmá v Rakousku i to, proč se stal trenérem. Atraktivní jsou pasáže o spolupráci s osobnostmi, jakými byli reprezentační trenér Václav Ježek a především trenér Bohemians Tomáš Pospíchal. Kniha je doplněna podrobnou statistickou přílohou.

Přemysl Bičovský je výraznou osobností v historii našeho fotbalu. Stačí si připomenout, co dokázal. Přestože většinu kariéry působil jako záložník nebo stoper, stal se členem Klubu ligových kanonýrů, neboť vstřelil v nejvyšší soutěži 130 gólů - 106 v Československu, 24 v Rakousku. Když do společnosti nejlepších kanonýrů vstoupil, byl prvním, komu se to podařilo, přestože nebyl útočníkem. V lize poprvé nastoupil za Teplice v září 1967, kdy mu bylo sedmnáct, a končil v červnu 1983 v Bohemians, které jako kapitán přivedl k jejich jedinému titulu. Poté odešel do Rakouska, kde svůj poslední zápas v nejvyšší soutěži hrál na jaře 1988 v bezmála osmatřiceti letech. V každém mužstvu patřil k oporám. Téměř nikdy nezklamal, navíc měl velkou autoritu u spoluhráčů a pro mnohé byl vzorem. Dvakrát se stal mistrem Evropy. Nejprve v kategorii do 18 let, poté do 23 let. Jenom zranění ho připravilo o třetí titul v Bělehradě v roce 1976. Sice výrazně přispěl k postupu z kvalifikace přes Anglii a Portugalsko, ale na závěrečný turnaj nejel. Smůla o to větší, že několik let si bez něj nešlo tým představit. I když už s tím nikdo příliš nepočítal, po pěti letech se do reprezentace vrátil, pomohl vybojovat postup na mistrovství světa a zahrál si i na samotném šampionátu v roce 1982 ve Španělsku. V knize, která popisuje jeho kariéru i soukromý život, se vrací ke všemu podstatnému, co ve fotbale zažil. Líčí začátky v rodných Košťanech, první ligové zkušenosti v Teplicích, vojnu v Dukle, roky v Bohemians, triumfy i pády v reprezentaci, angažmá v Rakousku i to, proč se stal trenérem. Atraktivní jsou pasáže o spolupráci s osobnostmi, jakými byli reprezentační trenér Václav Ježek a především trenér Bohemians Tomáš Pospíchal. Kniha je doplněna podrobnou statistickou přílohou.