Sönke Neitzel

Co německá generalita za druhé světové války skutečně věděla a co si myslela o Hitlerovi, válečné situaci a německých válečných zločinech, bylo dosud téměř neznámé. Po válce šířila přikrášlený obraz sama sebe: armáda vedla čestný boj, o válečných zločinech větších rozměrů její vedení nic nevědělo, vojenskou porážku je nutno připsat na vrub Hitlerovým diletantským zásahům. Odposlechové protokoly německých štábních důstojníků v britském zajetí, které historik Sönke Neitzel objevil v britském národním archivu, nám poprvé nabízejí možnost bezprostředního, autentického pohledu do myšlení vedení wehrmachtu. Zajatci, kteří nevěděli, že jsou odposloucháváni, se otevřeně vyjadřovali o svých válečných zkušenostech, o dalších vyhlídkách války, o nacismu, o válečných zločinech a atentátu z 20. července 1944. Autorův zevrubný a fundovaný komentář zřetelně ukazuje, nakolik si byla vojenská elita vědoma katastrofální válečné situace a kolik toho věděla o válečných zločinech spáchaných především na východní frontě.

Doteraz sa nevedelo skoro nič o tom, aký názor mala nemecká generalita na Hitlera, na priebeh vojny a vojnové zločiny. Po vojne o sebe rozširovala skreslený obraz: viedol sa čestný boj, nemali informácie o väčších zločinoch a vojenskú porážku zapríčinili predovšetkým Hitlerove diletantské zásahy. Prepisy odpočúvaných nemeckých štábnych dôstojníkov v britskom väzení, ktoré historik Sönke Neitzel objavil v britskom Národnom archíve, po prvý raz podávajú bezprostredný, autentický pohľad na myšlienkový svet nacistických veliteľov. Nevedeli, že sú odpočúvaní, a rozprávali sa o skúsenostiach z vojny, o jej perspektívach, o nacizme, o vojnových zločinoch a atentáte z 20. júla (neúspešný atentát na Hitlera). Z autorovho dôkladne komentovaného textu jednoznačne vyplýva, že najvyšší dôstojníci boli do veľkej miery oboznámení s katastrofálnou frontovou situáciou, ako aj s vojnovými zločinmi spáchanými predovšetkým na východnom fronte.

The authors discovered 150,000 pages of transcriptions of secretly recorded conversations among German prisoners of war, of which approximately one third were made in P.O.W. camps in Britain, another cache was made by bugging prisoners in the Mediterranean theatre of the war (North Africa, Malta, Italy) and the remainder comes from the bugging of prisoners of war in the USA. These transcriptions are thus unmediated, uncensored, and unselfconsciously candid and that is what gives this book its historical significance and extraordinary impact. What emerges from these transcriptions and within these pages is a shocking and profoundly illuminating portrait of the typical German soldier of the time: their thoughts, their feelings and their ideologies. SOLDATEN is a book that explodes many of the myths that we hold on to about Germany and its people during the War.

Co německá generalita za druhé světové války skutečně věděla a co si myslela o Hitlerovi, válečné situaci a německých válečných zločinech, bylo dosud téměř neznámé. Po válce šířila přikrášlený obraz sama sebe: armáda vedla čestný boj, o válečných zločinech větších rozměrů její vedení nic nevědělo, vojenskou porážku je nutno připsat na vrub Hitlerovým diletantským zásahům. Odposlechové protokoly německých štábních důstojníků v britském zajetí, které historik Sönke Neitzel objevil v britském národním archivu, nám poprvé nabízejí možnost bezprostředního, autentického pohledu do myšlení vedení wehrmachtu. Zajatci, kteří nevěděli, že jsou odposloucháváni, se otevřeně vyjadřovali o svých válečných zkušenostech, o dalších vyhlídkách války, o nacismu, o válečných zločinech a atentátu z 20. července 1944. Autorův zevrubný a fundovaný komentář zřetelně ukazuje, nakolik si byla vojenská elita vědoma katastrofální válečné situace a kolik toho věděla o válečných zločinech spáchaných především na východní frontě.