Bohumil Nekolný

Základním tématem této práce je vztah divadla a kreativního sektoru, respektive interpretace divadla jako součásti ekonomického systému. Práce začíná definicí pojmů divadlo a kreativní sektor pro účely této studie, která se pokouší interpretovat divadlo především jako ekonomickou kategorii. K tomu autor shromáždil potřebná data především ze statistických šetření Národního informačního a poradenského střediska a z projektů a studií Institutu umění-Divadelního ústavu. Jde i o pokus interpretovat z hlediska divadla prozatím nejúplnější data o české kultuře, tzv. satelitního účtu kultury. Vedle informačních zdrojů pro ekonomické vazby divadla jde i o pokus současně definovat ekonomický potenciál českého divadla. Závěr pak slouží k analýze předpokladu rozvoje tohoto divadelního systému s odkazem na přímý vztah axiologie a tvorby kulturních konceptů.

Publikace vyčerpávajícím způsobem shrnuje kontext, prostředí a podmínky divadelní produkce v ČR. Věnuje se všem typům divadelních scén, jejich provozním modelům, materiálovému zajištění, legislativnímu rámci, profesním a odborným organizacím apod.

Jak se politické konflikty promítají do divadelního prostředí a jak naopak divadlo vstupuje do společenských procesů? Coby historik a současně člověk dlouhodobě činný v kulturní politice se Bohumil Nekolný domnívá, že řada problémů české kultury a konkrétně divadelnictví pramení z ne zcela zvládnutého transformačního procesu na přelomu 80. a 90. let. Knihu tvořenou vlastními statěmi, úvahami a polemikami z této doby rámuje závěrečnou studií, která má za cíl v historickém kontextu upozornit právě na přetrvávající problémy systému provozování a podpory živého umění v Česku.