Václav Němec

Katalog fotografií k výstavě v Galerii a Literární kavárně Měsíc ve dne.

Kniha Hradní pan Brouček a jiná monstra představuje průkopnický příspěvek k novému oboru – české politické monstrologii. Tato odborná disciplína se zabývá studiem a klasifikací monster, která se v uplynulých letech objevovala na naší politické (ob)scéně a v našem veřejném životě, jako je „Hradní pan Brouček“ (Miloš Zeman), „Apoštol svobody“ (Václav Klaus), Kindlova právnická mafie, pražský magistrát a mnohá další. Kniha sestává z textů filozofa Václava Němce z posledních deseti let, které vznikaly právě při jeho občanském a intelektuálním potýkání s těmito monstry. V knize se jedinečným způsobem spojují filozofické reflexe (nejen) české politiky s osobním svědectvím o událostech a kauzách, jichž byl autor sám svědkem či aktérem. Ačkoli jednotlivé texty reagují na konkrétní dobové události, kauzy či výroky veřejných činitelů, tvoří kamínky mozaiky, která ve svém celku představuje výmluvný dokument doby a podává svědectví o určité fázi dějin novodobé české demokracie, na jejímž pomyslném vrcholu či dně se nyní nacházíme. Kniha tak poskytuje zasvěcený vhled do nedávných českých dějin, které významně ovlivňují naši přítomnost a které nepochybně budou mít vliv i na naši blízkou budoucnost. „Podobně jako pan Brouček, literární postava Svatopluka Čecha, podniká Miloš Zeman epochální výlet do minulosti, ovšem s tím rozdílem, že tak činí zcela záměrně, že do něj s sebou zavléká i ostatní občany této země a že jej činí nikoli na své vlastní nebezpečí a náklady, ale na úkor nás všech a naší budoucnosti.“

Sborník je věnován životnímu jubileu významné české filosofky a theoložky Lenky Karfíkové. Soubor studií žáků a kolegů jubilantky, které vznikly při této příležitosti, ve svém celku tvoří průřez dějinami evropského myšlení. Jednotlivé příspěvky jsou hloubkovými sondami do myšlení několika velkých postav antické filosofie, patristiky, středověké filosofie a mystiky, renesance, novověku i moderní doby. V šíři jejich témat se odráží bohatost evropské duchovní tradice a myšlenky myslitelů pocházejících z různých epoch se při tom často ukazují jako překvapivě aktuální – ať už se jedná o antické diskuse o Aristotelově pojetí času, úvahy Filóna Alexandrijského o „přesycenosti dobrem“, „feministickou theologii“ církevního otce Klémenta Alexandrijského, vizi pravého lidského štěstí „posledního Římana“ Boëthia, psychologické úvahy o utrpení a soucitu z pera středověkého mystika Bernarda z Clairvaux, paracelsovskou přírodní filosofii, Komenského strukturální ontologii nebo Herderovu epistemologii a teorii jazyka.