Ivana Noble

Sbírka Opravna duší autorky Ivany Noble, husitské farářky, která kromě exaktní teologie objevila také hloubku pravoslavné meditativní zbožnosti, vychází v edici, jejímž cílem je uchovat neopakovatelné texty kazatelů z různých církevních tradic.

Kolektivní monografe nabízí z pohledu 18 autorů rozbor lidského bytí v mezioborové perspektivě, v jejímž středu je vztah člověka k Bohu. Vedle teologické, filosofické a kulturní antropologie vychází z lingvistických, psychologických, sociologických, religionistických a dalších analýz důležitých pro charakteristiku lidské existence, které ve svém komplexním výsledku ukazují plastický portrét člověka jako dynamický průsečík mnoha dimenzí. Kniha je pozváním i k vlastnímu zamyšlení nad podstatnými otázkami naší existence: Kdo jsme? Odkud jsme přišli? Kam směřujeme?

Teologická antropologie ekumenicky nabízí z pohledu 18 autorů rozbor lidského bytí v mezioborové perspektivě, v jejímž středu je vztah člověka k Bohu. Vedle teologické, filosofické a kulturní antropologie vychází z lingvistických, psychologických, sociologických, religionistických a dalších analýz důležitých pro charakteristiku lidské existence, které ve svém komplexním výsledku ukazují plastický portrét člověka jako dynamický průsečík mnoha dimenzí. Kniha je pozváním i k vlastnímu zamyšlení nad podstatnými otázkami naší existence: Kdo jsme? Odkud jsme přišli? Kam směřujeme?

Ivana Noble v knize uvádí čtenáře do světa biblických příběhů formou vlastních výtvarných děl, které doprovází texty z Písma, ze starověké západní a východní křesťanské tradice, středověké mystiky, z moderní i současné teologie a spirituality. Více než padesát reprodukcí výtvarných děl autorky v knize představují litografie, které tvořila v dílně Petra Korbeláře v letech 2007–2019, a pozdější olejové obrazy, včetně cyklu Mariin život. Vznikal v době covidových restrikcí a autorčina působení v Mariánských Lázních.

Řeč o náboženské zkušenosti není zcela cizí ani lidem, kteří nepatří do žádné náboženské instituce. Ale jak s ní pracují křesťané, jejichž tradice na náboženské zkušenosti a její interpretaci stojí? Tvrdí, že jejich zkušenost Boha nemá se zkušeností ostatních nic společného? Že Bůh, který se zjevil křesťanům, je jiný než ten, jehož vzývají jiná náboženství nebo jehož tuší hledající člověk, který ztratil zázemí náboženské praxe? Křesťané vykládají různé zkušenosti setkání s Bohem, přímé i zprostředkované Písmem, církví, tradicí, ale také kulturním prostředím, do kterého patří. Teologie, jež interpretuje náboženskou zkušenost, spoléhá na tato prostředkování, která jí propůjčují kategorie porozumění a moudrost rozlišování toho, co je a co není autentické. Ivana Noble podává náčrt některých hlavních témat a přístupů současné katolické, pravoslavné a protestantské teologie. Rozebírá vztah mezi teologií jako vědou a jako duchovní cestou, mezi Božím zjevením a Božím tajemstvím. Zabývá se otázkami, co je pro křesťana autoritativní tradicí, a co má dělat, když se nároky této tradice staví proti jeho zkušenosti či proti jeho svědomí, nebo dokonce když nároky tradice staví jednoho člověka proti druhému. Dokládá, že naše interpretace tradice i zkušenosti je vždycky dítětem své doby, že z kultury, v níž vzniká, přebírá hodnoty a vzorce myšlení, ať už s nimi souhlasí, nebo s nimi polemizuje. Noble ale zároveň stopuje způsoby, kterými věřící lidé ukazovali a ukazují, že Boží řeč, která na sebe bere náš čas a prostor, na ně nemůže být redukována.