Lukáš de la Vega Nosek

Monografie se zabývá životem a dílem katolického teologa Antonína Salajky (1901–1975), prvního československého absolventa římského Pontificio Istituto Orientale a znalce pravoslavné teologie. Jádrem knihy je analýza Salajkovy eklesiologie a definice církve, v níž tkvěl i gordický uzel ekumenismu. Autor přibližuje Salajkovu ideu sjednocení všech křesťanských církví na základě pečlivého definování toho, co je to církev, a uvádí ji do kontextu dobové exkluzivistické římskokatolické teologie.

Publikace představuje nejnovější milníky a podoby českého a slovenského bádání týkajícího se křesťanského Východu – specifického a pestrého, přesto u nás stále okrajového oboru humanitních věd. Kolektiv autorů, z nichž většina působí na akademické půdě několika univerzit v České republice a na Slovensku, příležitostně též v zahraničí, seznámí čtenáře s odbornými otázkami spjatými se Slovenskem, Balkánem, Ruskem, Ukrajinou, ale i Egyptem, Mezopotámií, Byzancí, Řeckem či Itálií... Společné dílo je věnováno životnímu jubileu badatele, organizátora, překladatele a inspirátora Michala Řoutila, bez něhož si novodobý český odborný zájem o křesťanský Východ nelze představit.