Jan Novák strana 3 z 6

Román je opatřen podtitulem "Mašínovi a největší příběh studené války", velkých příběhů však v sobě nese vícero - jde o ságu jedné výjimečné rodiny, která se ctí prošla oběma světovými válkami a oběma vražednými totalitními režimy, které střední Evropě uchystalo 20. století; jde o citlivý, rafinovaně prokreslený portrét několika mimořádných postav (od otce Mašína, legionáře, vojáka, jednoho z protektorátních "Tří králů", přes jeho manželku Zdenu, tchyni Emmu či dceru Nendu, až po jeho syny, Josefa a Ctirady Mašínovy a jejich přátele a spolupracovníky); jde o strhující, napínavý western, v němž se pětice mladíků s pistolemi postaví po zuby ozbrojené dvacetitisícové armádě východoněmecké Volkspolizei, a třem z nich se podaří prostřílet do svobodného Západního Berlína; jde o elegantně vystavěné umělecké dílo, jež umně využívá četných vypravěčských perspektiv a protikladných úhlů pohledu, aniž by sklouzlo do mravního relativismu. Autor za svůj román obdržel cenu Magnesia Litera 2005 pro nejlepší knihu roku.

První komiksové zpracování příběhu výjimečné ženy Věry Čáslavské zavede čtenáře do hlavního města Mexika i do léčebny v Bohnicích, na mistrovství světa i do vyšetřoven Státní bezpečnosti. Tragédií Věry Čáslavské bylo, že milovala výjimečné muže: svého prvního trenéra Vladimíra Proroka i armádního důstojníka Josefa Odložila, který byl sám držitelem stříbrné medaile z Tokia. První však byl ženatý a druhý se nikdy nevyrovnal se závratnou kariérou své ženy. Po sovětské invazi v roce 1968 odmítla Věra Čáslavská odvolat podpis pod provoláním 2000 slov a jako držitelka sedmi zlatých olympijských medailí raději šla uklízet činžáky. Tím ale příběh jejího života ani zdaleka neskončil. Vychází ve spolupraci s Olympijským vyborem.

Jan Novák, proslulý dosud svými povídkovými a románovými opusy, předstupuje nyní před čtenáře s žánrem literární biografie. Předmětem jeho pozornosti je Milan Kundera, ve světě dnes asi nejznámější spisovatel s domácími kořeny. Právě jeho českému životu je věnován obsáhlý Novákův životopis, mapující ve čtyřech dílech Kunderovo rodinné zázemí, básnické počátky ve znamení stalinismu padesátých let, prominentní působení v letech šedesátých a život v hledáčku Státní bezpečnosti před odchodem do exilu v první polovině sedmdesátých let, kdy Kundera už nesměl publikovat a na veřejnosti vystupoval pod pseudonymy. Novák nepíše standardní vědeckou biografii, ale životopis přiznaně osobní, v jehož barvitém, živém stylu lze bezpečně rozpoznat autora románu o bratrech Mašínech (Zatím dobrý) nebo povídek o Češích v Americe (Hic a kosa v Chicagu). Vychází ovšem z pečlivého studia archivních pramenů, dobových dokumentů, osobních svědectví a Kunderových publikovaných textů, které na stránkách jeho knihy ožívají ve výmluvných citacích stejně jako v pronikavých nebo lapidárních shrnutích. Jako působivý kontrapunkt jsou do textu zabudovány beletristicky stylizované portréty osobností, které se úzce nebo volněji dotýkají Kunderova života i tvorby jako jeho neprivilegovaní současníci, politicky výhodné inspirace nebo nic netušící oběti. Nad tímto materiálem, který v Novákově výkladu uplývá v zásadě chronologicky, vyslovuje autor přímé, odvážné soudy, případně se při nedostatku pramenných dokladů ptá po možných příčinách Kunderova jednání v životě a jeho postupech v umělecké tvorbě. Na rozdíl od řady knih, které vznikaly v Kunderově režii, představuje Novákova práce mimořádný příspěvek samostatného výzkumu a originálně pojatého portrétu. Milan Kundera z něho vychází jako autor, který po celý život usiluje o to, aby měl nad svým obrazem před veřejností absolutní kontrolu. Jan Novák však výmluvně ukazuje, že to je úsilí nejen marné, ale především pošetilé, neboť při něm člověk ztrácí sám sebe a čím dál víc se vnímá jako představa, která původně měla být jen vnucena publiku.

Co já vím? - audiokniha obsahuje životopis Miloše Formana. Miloše Formana netřeba představovat: do povědomí filmových fanoušků se zapsal už v šedesátých letech, kdy přispěl k zformování toho, čemu se brzy začalo říkat "nová vlna" českého filmu; po odchodu do exilu v USA se po počátečních hubených letech zařadil mezi hollywoodskou smetánku a jeho filmy jako Vlasy, Přelet nad kukaččím hnízdem, Amadeus či Lid versus Larry Flynt už dávno patří do zlatého fondu světové kinematografie.

Mák jako potravina a droga je další knihou ze série Fotografické atlasy, a i tentokrát obsahuje Receptář jídel. První polovina knihy je zaměřena na mák z botanického pohledu - jeho typy a odrůdy, obsahové látky, pěstování a využití. Kromě máku setého (kuchyňského máku) je v knize pojednáno např. o máku listenatém, vlčím a o okrasných mácích, pěstovaných na zahradách. Celá kapitola je věnována opiu - jeho chemickému složení, způsobům užívání, účinkům a nejznámějším opiátům. Zpracování máku v kuchyni je věnován Makový receptář s téměř 200 recepty - sladké či slané pečení i hlavní jídla, makové nápoje a likéry, saláty atd.

Naším cílem bylo připravit kvalitní učební pomůcku po stránce vědecké a didaktické, umožňující zvládnutí osnovami předepsané učební látky. Zahrnuty jsou nejdůležitější poznatky týkající se stavby a celistvosti rostliny od buněčné ultrastruktury po vegetativní a generativní orgány, bez znalosti struktur nelze poznávat funkce, včetně intrakcí. Při celkovém pojetí textu, charakterizování jednotlivých struktur, výběru a stanovení hloubky zpracování jednotlivých témat využito také uvedené aktuální zahraniční literatury, vedle prací českých.

Ojedinělá publikace se zabývá historií českého loutkářství, které bylo jako svého druhu unikát v nedávné době zapsáno na seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky. Jan Novák, sám loutkář, se dějinám i provozování loutkového divadla věnuje již desítky let. Podařilo se mu shromáždit úctyhodné množství informací, včetně statistických údajů, které doplnil více než 150 fotografiemi a zpracoval též bibliografii oboru. Kniha je vedle nesporného badatelského přínosu také poctou všem loutkohereckým souborům, z nichž mnohé mají padesátiletou, některé i stoletou historii. V meziválečném období totiž existovalo v Čechách dokonce tisíce amatérských loutkářských souborů. Publikace detailně mapuje práci 84 souborů, a to nejen těch, které výrazně ovlivnily tvář českého loutkářství, ale i těch amatérských, které mnohdy působily ve velmi skromných podmínkách. Autor se věnuje také specifické estetice loutkového divadla a poutavým způsobem vypráví příběh jeho nezřídka komplikované existence. Knihu vydalo nakladatelství KANT se spolupráci se Svazem českých divadelních ochotníků.

„Je to hranice bolesti a utrpení, která dělí chlapce od mužů,“ říkal Emil Zátopek. Právě posouvání mezí možností vlastního těla z něj udělalo fenomenálního běžce a jednoho z nejslavnějších sportovců historie. Když na olympijských hrách v Londýně v roce 1948 vyhrál běh na deset kilometrů a na pětikilometrové trati skončil druhý, nepovažoval to za velký úspěch. Z následující olympiády v Helsinkách přivezl tři zlaté medaile a stal se legendou, ale připsal si i důležitější vítězství – postavil se proti režimu za svého svěřence Stanislava Jungwirtha a prosadil, aby vůbec mohl na olympiádu odcestovat. Největší úspěchy Emila Zátopka i jeho seznámení s celoživotní láskou Danou můžeme znovu prožít díky scénáři Jana Nováka a vizuálně opojnému provedení Jaromíra 99.

„Je to hranice bolesti a utrpení, která dělí chlapce od mužů,“ říkal Emil Zátopek. Právě posouvání mezí možností vlastního těla z něj udělalo fenomenálního běžce a jednoho z nejslavnějších sportovců historie. Když na olympijských hrách v Londýně v roce 1948 vyhrál běh na deset kilometrů a na pětikilometrové trati skončil druhý, nepovažoval to za velký úspěch. Z následující olympiády v Helsinkách přivezl tři zlaté medaile a stal se legendou, ale připsal si i důležitější vítězství – postavil se proti režimu za svého svěřence Stanislava Jungwirtha a prosadil, aby vůbec mohl na olympiádu odcestovat. Největší úspěchy Emila Zátopka i jeho seznámení s celoživotní láskou Danou můžeme znovu prožít díky scénáři Jana Nováka a vizuálně opojnému provedení Jaromíra 99.

John Bok je napůl Angličan, který si ušil jeden vatovaný kabát na demonstrace, byl dvakrát odvezen na psychiatrii a třikrát se pokusil o sebevraždu. Má tři nemanželské syny, dvě dcery, prožil vášnivou lásku se ženou, která ho při křtu držela na rukou, a za totality byl neustále jednou nohou v kriminále. Během sametové revoluce dělal Václavu Havlovi neplaceného ochránce a po ní vydělal největší peníze na záchodcích nočního klubu Radost. V knižním rozhovoru se spisovatelem Janem Novákem vypráví bez zábran i servítků o svém životě "socialistického beatnika", který proběhl mimo veškeré kategorie českého chování. Jan Novák (1953) je přední český spisovatel, překladatel a dokumentarista. V roce 1969 emigroval s rodiči přes Rakousko do USA, žil v Chicagu, nyní je doma opět v Čechách. Jeho román Zatím dobrý (2004, Paseka, Argo 2011) byl v rámci ceny Magnesia Litera vyhlášen Knihou roku 2005. John Bok (1945) se narodil do česko-britské rodiny (jeho otec byl válečným letcem, matka Angličanka). Podepsal Chartu 77, byl perzekuován policií, po roce 1989 pracoval v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a ve FBIS. Je zakladatelem Spolku Šalamoun, který se angažuje v kontroverzních soudních kauzách, a několikrát byl nominován na funkci veřejného ochránce práv.