Martin Novák

Během výletu na Tahiti se Alec Graham se svými spolucestujícími vsadí, že dokáže stejně jako domorodci projít ohněm - je to přeci otázka víry a jeho víra v Boha je silná! Po absolvování rituálu se bohužel pan Graham pomátl. Myslí si, že je někdo úplně jiný a že pomatený je svět kolem něj - například ta srážka jeho výletní lodi s ledovcem uprostřed Mexického zálivu nebo ty nesmyslné aeroplanos, které z ničeho nic poletují po obloze namísto důvěrně známých, moderních cestovních vzducholodí... V biblických dobách podrobil Bůh víru nic netušícího Joba těžkým zkouškám. Nyní evidentně zkouší sílu víry Alexe Hergensheimera - ta je ovšem pevná jako skála, a to i ve chvíli, kdy konec světa opravdu nastane! A jeho víra jej vede i napříč Nebem až za brány Pekelné, protože jeho Margrethe není tam, kde by měla být - a nikdo neví, kde vlastně je... (ani vševědoucí Bůh!)

Přestože Československo a Afghánistán byly velmi rozdílné země, obě sdílely společný osud - staly se obětí invaze sovětské armády. A přestože válečné dobrodružství komunistické velmoci v hornatém asijském státě není tak vzdálenou minulostí, víme toho o něm málo. Do Afghánistánu proniklo, na rozdíl od jiných konfliktů druhé poloviny 20. století, jen málo novinářů a zveřejněných svědectví neexistuje příliš mnoho. Kniha zachycuje průběh této války, která se odehrávala v osmdesátých letech minulého století a která ve svých důsledcích ovlivnila dění na mnoha místech planety. Přispěla svým dílem ke konci studené války, k rozpadu východoevropského komunistického bloku, a nakonec i k rozpadu samotného Sovětského svazu. Zároveň porodila globální teroristickou organizaci, jakou je dnes Al-Káida, a tak přispěla ke vzestupu nekompromisních radikálních islamistů, kteří v dnešním světě - nejen v islámském - představují nepřehlédnutelný fenomén. Kromě situace na bojištích, politických, diplomatických jednání i ekonomické situace země sleduje autor - zkušený publicista, jenž se nejen zabývá problematikou islámského světa, ale který Afghánistán několikrát navštívil - na pozadí války vzestup vůdce Al-Káidy Usámy bin Ládina a věnuje se také následující afghánské občanské válce, která eskalovala po odchodu Sovětů a vyústila v převzetí moci fanatickým hnutím Taliban.

Jméno Leonid Brežněv zná v České republice skoro každý, včetně těch, kteří se narodili nebo vyrůstali po listopadu 1989. Muž, spojený s likvidací reformního procesu v Československu v roce 1968, ovlivnil životy Čechů a Slováků tak jako málokterý jiný zahraniční politik. A s ním i ti, kteří od poloviny šedesátých do poloviny osmdesátých let v Kremlu rozhodovali o tom, co velmoc jménem SSSR udělá: Alexej Kosygin, Jurij Andropov, Michail Suslov, Andrej Gromyko, Konstantin Černěnko a další. Reportér a publicista Martin Novák poprvé přehledně a z různých pohledů mapuje brežněvovské období, jež nazývá érou “katů Pražského jara”. Řadu míst spojených s Brežněvovým životem a jeho režimem autor navštívil a dlouho shromažďoval dokumenty i svědectví. Popisuje Brežněvovo složité dětství a dospívání na Ukrajině, Stalinův dlouhý posmrtný stín na veškeré dění v Sovětském svazu, dramatické detaily spiknutí proti Chruščovovi, tvrdý boj o pozice v Kremlu, pronásledování a týrání disidentů, marné pokusy o reformování nemocné sovětské ekonomiky. Vedle toho se zabývá také podrobnostmi dialogu mezi Washingtonem a Moskvou v první polovině sedmdesátých let, vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa, konfliktem s Čínou, invazí do Afghánistánu či krizí v Polsku v roce 1981.