Slobodan Novak

Ve svém vrcholném díle, románě Myrha, zlato a kadidlo (1968), přeloženém už takřka do všech světových jazyků, napsal Novak v mnohém symbolický příběh o zoufalém hledání smyslu života a přijatelné seberealizace. Jeho nehrdinským hrdinou je intelektuál, válečný invalida, který na jednom nádherném jadranském ostrově (Rabu) pečuje o jiného invalidu, invalidu poválečného míru, historického invalidu konfiskace, znárodnění a kolektivizace , o živou mrtvolu stařeny, panovačnou lidskou trosku, jež trpí zácpou a vyprazdňuje se v 18denních cyklech, které určují běh života jejího opatrovníka a jeho ženy. Děj románu se odehrává během jednoho takového cyklu - od předvánočního adventu do Tří králů - a je vrchovatě naplněn ironickými a sebeironickými úvahami životem deptaného hrdiny o životě a smrti, samotě a věčném a marném zápase se zlem, do kterého je člověk vržen a jež kolem sebe také sám rozsévá.