Jan Novotný

Dvanáct kapitol ze židovské literatury je vlastně velmi dlouhou procházkou po literární krajině. Knihu lze číst popořadě, protože se řídí časovou osou od biblických dob po současný Izrael, anebo napřeskáčku, jak které období a literární díla čtenáře zajímá, či si v ní jen tak listovat a nechat se inspirovat rozmanitými příběhy z různých časových období. Jako antologie textů by kniha především měla čtenáře vyzvat k tomu, aby po nějaké knize či knihách, blízkých jeho srdci, sáhl a přečetl si je.

Dvanáct kapitol ze židovské literatury je vlastně velmi dlouhou procházkou po literární krajině. Knihu lze číst popořadě, protože se řídí časovou osou od biblických dob po současný Izrael, anebo napřeskáčku, jak které období a literární díla čtenáře zajímá, či si v ní jen tak listovat a nechat se inspirovat rozmanitými příběhy z různých časových období. Jako antologie textů by kniha především měla čtenáře vyzvat k tomu, aby po nějaké knize či knihách, blízkých jeho srdci, sáhl a přečetl si je.

Píše se rok 1951 a do pražské čtvrti Josefov se stěhuje židovská rodina Neumanových. Hlavní postava, pětiletý Samuel Neuman, poznává ulice, dvorky a zákoutí Josefova, kde se odehrávají všední, ale také dramatické příběhy sousedů i rodiny Neumanovy, ovlivněné událostmi, které hýbaly Československem v padesátých a šedesátých letech. Jen tu a tam vezme Oskar Neuman své syny na vlastivědné výlety, aby jim ukázal krásy české země, ale zároveň divného státu, omotaného ostnatým drátem. Navzdory tomu, co strašného dějiny přinesly a přinášejí, Samuel, jeho bratr i otec neztrácejí svou víru…

Ve své knize spisovatel, scenárista a dramaturg David Jan Novotný vychází z příběhů obsažených v První knize Mojžíšově, Genesis. Svá převyprávění těchto příběhů nazývá neomidrašem, novým midrašem. Odkazuje tím k důležité součásti židovské tradice, midrašům, výkladům starozákonních textů. Se svou hlubokou znalostí židovské historie, tradice i hebrejštiny dokáže Novotný biblické příběhy nejen nově vykládat a hledat jejich smysl, ale dokáže i nahlédnout za ně, dovyprávět je a jejich prostřednictvím úsměvnou formou nahlížet na svět zcela současný. Kniha začíná doslova od Adama a provádí čtenáře Kainovým údělem, nasvítí jinak příběhy praotců a kapitoly o Josefovi utká v cosi jako drobnou novelu.

Soubor textu Úvahy o mýtu zahrnuje mýty starozákonní, řecké, středověké, novověké a současné, tj. mýty počátku třetího milénia. Autor vysvětluje pojem mýtu, všímá si těch, které se tradují v literární, divadelní, filmové a dnes už i internetové podobě: stvoření světa, prvotní hřích, potopa, české legendy, legendy nacionální, zrod mediálních hvězd, budování obrazu politiků… I k pasážím zachycujícím historii dávno minulou přidává autor současný rámec a pro mladší čtenáře, zejména pro studenty, uvádí méně známá fakta. Kapitoly věnované výkladu některých českých, československých a opět českých dějinných událostí jsou inspirací k tvořivému přístupu k mýtům obecně.

Mladý spisovatel hledá na venkově nové téma. A doslova ho uhrane stařec z nedaleké samoty. Netuší však, jak hrůzné tajemství zapomenutý Kordin skrývá. Spisovatel Vítek Holý se vydává na venkov, kde chce načerpat inspiraci pro své další psaní. Když jednou spatří starce, který prochází okolo, je z nějakého zvláštního důvodu jeho osobou doslova uhranut. Stařec se jmenuje Kordin, patří mezi nejstarší lidi široko daleko a žije na samotě mezi polem a lesem, v domě, kde vše chátrá, upadá a stárne, jako Kordin sám. Občas přes den rozmlouvá se svou osmiletou vnučkou, která je jediným hřejivým kontaktem, který udržuje s lidmi, v noci ale sedává u krbu a obává se nočních můr. Vítek od první chvíle cítí, že Kordin v sobě nosí jakési dávné a temné tajemství, a rozhodne se je vypátrat a vtělit do své nové knihy. Netuší však, o jak strašlivé tajemství půjde a jak veliké nebezpečí mu bude hrozit ve chvíli, kdy jej odhalí. Zato zapomenutý Kordin pomalu začíná tušit, že odplata za jeho dávné pozemské činy se blíží – a že ho možná dostihne i po smrti. Otázka zní, zda nevezme Vítka Holého k poslednímu soudu s sebou…

Detektivní román, v němž nás autor zavede do prostředí Státní bezpečnosti posledních deseti let totalitního režimu. Prolínáním dvou dějových linií, současnosti a minulosti, které spolu zprvu zdánlivě nesouvisí, vzniká napětí, korunované nečekaným vyústěním.

Píše se srpen 2002. Čechy postihla tisíciletá povodeň, svým rozsahem připomínající biblický příběh Noachův. Stovky lidí přišly o své domovy, tisíce bylo nutno evakuovat ze zatopených oblastí. Také Židé z Josefova a z dalších částí Židovského Města musejí opustit své byty. Hledají útočiště u svých souvěrců. V židovském penzionátu pana Reicha na Vinohradech se řízením osudu schází deset mužů, tvořících minjan. Jsou různého věku, od patnácti do osmdesáti let, z různých prostředí, s různými životními zkušenostmi. Jejich osudy se postupně odhalují prostřednictvím historek, jež si v dlouhých chvílích vyprávějí, nebo vzpomínek, které se jim v této mimořádné situaci vynořují. Spolu s nimi se opět odkrývá zloba, nesmyslnost, absurdita neblahých minulých režimů, jež pronásledovaly hlavně Židy. Trpké, ale přesto až neuvěřitelně komicky vyznívající osobní historie nám prozaik David Jan Novotný předává vlastní i sdílenou zkušeností. Zná současný židovský svět Prahy, jeho prostředí, jazyk, zvyklosti a obřady. Příběhy, které vypráví laskavě, s charakteristickým ironickým humorem, získávají v jeho podání moudrost dávných biblických poučení i jistou smířlivost poznání, jež přesahuje celé generace. Už šedesát let jsem tu neměl být. Kde jste vy, kde jsem já? A kde jsou ostatní?

Píše se srpen 2002. Čechy postihla tisíciletá povodeň, svým rozsahem připomínající biblický příběh Noachův. Stovky lidí přišly o své domovy, tisíce bylo nutno evakuovat ze zatopených oblastí. Také Židé z Josefova a z dalších částí Židovského Města musejí opustit své byty. Hledají útočiště u svých souvěrců. V židovském penzionátu pana Reicha na Vinohradech se řízením osudu schází deset mužů, tvořících minjan. Jsou různého věku, od patnácti do osmdesáti let, z různých prostředí, s různými životními zkušenostmi. Jejich osudy se postupně odhalují prostřednictvím historek, jež si v dlouhých chvílích vyprávějí, nebo vzpomínek, které se jim v této mimořádné situaci vynořují. Spolu s nimi se opět odkrývá zloba, nesmyslnost, absurdita neblahých minulých režimů, jež pronásledovaly hlavně Židy. Trpké, ale přesto až neuvěřitelně komicky vyznívající osobní historie nám prozaik David Jan Novotný předává vlastní i sdílenou zkušeností. Zná současný židovský svět Prahy, jeho prostředí, jazyk, zvyklosti a obřady. Příběhy, které vypráví laskavě, s charakteristickým ironickým humorem, získávají v jeho podání moudrost dávných biblických poučení i jistou smířlivost poznání, jež přesahuje celé generace. Už šedesát let jsem tu neměl být. Kde jste vy, kde jsem já? A kde jsou ostatní?

Píše se srpen 2002. Čechy postihla tisíciletá povodeň, svým rozsahem připomínající biblický příběh Noachův. Stovky lidí přišly o své domovy, tisíce bylo nutno evakuovat ze zatopených oblastí. Také Židé z Josefova a z dalších částí Židovského Města musejí opustit své byty. Hledají útočiště u svých souvěrců. V židovském penzionátu pana Reicha na Vinohradech se řízením osudu schází deset mužů, tvořících minjan. Jsou různého věku, od patnácti do osmdesáti let, z různých prostředí, s různými životními zkušenostmi. Jejich osudy se postupně odhalují prostřednictvím historek, jež si v dlouhých chvílích vyprávějí, nebo vzpomínek, které se jim v této mimořádné situaci vynořují. Spolu s nimi se opět odkrývá zloba, nesmyslnost, absurdita neblahých minulých režimů, jež pronásledovaly hlavně Židy. Trpké, ale přesto až neuvěřitelně komicky vyznívající osobní historie nám prozaik David Jan Novotný předává vlastní i sdílenou zkušeností. Zná současný židovský svět Prahy, jeho prostředí, jazyk, zvyklosti a obřady. Příběhy, které vypráví laskavě, s charakteristickým ironickým humorem, získávají v jeho podání moudrost dávných biblických poučení i jistou smířlivost poznání, jež přesahuje celé generace. Už šedesát let jsem tu neměl být. Kde jste vy, kde jsem já? A kde jsou ostatní?