Robert Novotný

Strhující příběh inspirovaný vlastními dětskými zážitky i u nás oblíbeného autora Citu slečny Smilly pro sníh. Román Až nadejde čas vypráví příběh tří žáků na jedné soukromé škole v Kodani na začátku 70. let. Tyto děti, navíc poznamenané úzkostí a těžkými zážitky z výchovných ústavů, zjistí, že za tuhým autoritativním režimem, který na škole vládne, se skrývá dalekosáhlý plán, a rozhodnou se jej odhalit. Kniha, inspirovaná autorovými vlastními zkušenostmi ze školních let, je nelítostnou obžalobou odlidštěného a byrokratického výchovně–vzdělávacího systému, jaký tehdy v Dánsku fungoval. Román vyvolal vášnivé veřejné diskuse, poněvadž většina Dánů žije v přesvědčení, že jejich školství je lidské, laskavé a rozumné. Peter H?eg v tomto románu opět, i když zcela novým způsobem, rozvíjí svá životní témata a i tato jeho v pořadí čtvrtá kniha (vyšla v roce 1993) zapůsobí strhujícím příběhem, jazykovým mistrovstvím a uměleckou přesvědčivostí, které jsou jejich autorovi vlastní.

Román dánského autora, jehož základní osnovou jsou tajemné okolnosti smrti malého kamaráda hlavní hrdinky, grónského chlapce Izaiáše. Odhalování záhady vede přes tajné archivy pochybných společností a patologických ústavů, přes kodaňské podsvětí na loď, která odplouvá s tajemným posláním k ostrůvku u západního pobřeží Grónska.

Londýn, 1818. Patnáctiletý kapesní zlodějíček Billy žije osamělým životem bezdomovce, sám, bez rodičů, uprostřed temných, špinavých londýnských ulic. Právě v okamžiku, kdy mu šéf nebezpečné pouliční bandy vyvrhelů vyhrožuje exemplárním trestem za porušení pravidel, zachrání ho před zmrzačením tajemný pan Krátur, obrovité ohyzdné monstrum, které nahání hrůzu a strach. Billy s ním uzavře dohodu, že mu pomůže najít muže, jenž pana Krátura, umělého člověka, stvořil. Tím mužem není nikdo jiný než Viktor Frankenstein. Z nebezpečného a ryze účelového spojenectví se postupně vyvine svým způsobem přátelský, oboustranně výhodný vztah dvou outsiderů.

Poté, co se jeho přítel Simon pokusí o sebevraždu, navštíví Petr kliniku, která by snad mohla Simonovi pomoci. Na klinice zkoumají hlubinné kontakty mezi lidmi a vyvinuli epochální metodu skenování mozku. Petr zjistí, že ředitelkou kliniky je Lisa, jeho kamarádka z dětství. Ta však po dopravní nehodě ztratila paměť. Začnou se spolu scházet a díky tomu se jí paměť pomalu vrací. Společně se vracejí k dávným zážitkům, kdy už jako malé děti uměli nacházet cesty do lidského vědomí. V této práci nyní Lisa, společně s Petrem, ve větším a mnohem riskantnějším měřítku pokračuje. Co se stane, když před sebou vidíme vědomí člověka v podobě budovy? A co se stane, když do této budovy vstoupíme? Vydání knihy podpořila Dánská umělecká rada.

V loveckých stanicích severovýchodního Grónska se uprostřed drsné přírody a trudné samoty nadmíru daří podivínům všeho druhu. Lovci v čele s urostlým Madsem Madsenem, výřečným Bjorkenem z Bjorkenova hradu či věčně podřimujícím Valfredem projevují obdivuhodnou otrlost tváří v tvář hladovým ledním medvědům a běsnícím živlům, neskryjí ale ani křehkou citlivost vůči zdánlivě všedním prožitkům a mlhavým vzpomínkám na ženy. Ve svérázné komunitě s vlastními pravidly osamělí lovci nacházejí vzájemné pochopení, hravý humor i pevná přátelství. Vtipné, drsné, ale i roztomilé příběhy v překladu Roberta Novotného jsou prvním českým výborem grónských povídek dánského spisovatele a námořníka Jorna Riela. Polární země je plná života a proměnlivosti. Neexistují tu žádné překážky kromě těch ze strany živlů, žádní poručníci kromě přírody a žádné zákony kromě těch, na kterých se jeden s druhým dohodnou. Lidé tam nejsou jiní, ale vzhledem k okolnostem možná jsou trochu šťastnější. Dánský spisovatel Jorn Riel (nar. 1931) strávil většinu života na cestách. S diplomem z kodaňské Námořní akademie v kapse se vydal nejdříve do Grónska, kde zaznamenával realistické i fantastické historky místních lovců a rybářů o životě v dánských loveckých stanicích. V kontextu současné dánské literatury je jedním z nejnadanějších vypravěčů. Jeho román For morgendagen (Před zítřkem) se v Kanadě dočkal filmové adaptace a jeho povídky z Grónska v jsou překládány do mnoha jazyků. V roce 2010 získal za svoji tvorbu Velkou cenu Dánské akademie.

Životem kypící román o hledání lásky století, velkých ztrátách i druhých šancích Rodinná sága, v níž plachá malířka Esther líčí osudy tří generací žijících pod jednou střechou, se odehrává v Kodani, na scéně Pařížské opery a v cirkuse Sovalskaja na předměstí Petrohradu. Když Hannibal v roce 1921 koupí dům v Kodani, představuje si domov naplněný operou, bohémským duchem a láskou, která by byla stejně opojná jako v Šalamounově Písni písní. Jenomže pro jeho nevěstu, ruskou artistku Varinku, skončilo období zázraků už ve chvíli, kdy na vlastní oči viděla, jak její první milý mizí v hroším chřtánu. Zato dcera Hannibala a Varinky, stevardka Eva, milovnice kouzel a patrně i jasnovidka, nalezne mnohem vášnivější vztah, když se zamiluje do švédského krotitele holubů Jana Gustava. Hannibalova touha po lásce a umění se přenese i na jeho vnučky, dvojčata Esther a Olgu, které soupeří o post rodinné umělkyně, zatímco jejich starší sestra Filippa se touží stát první kosmonautkou na světě.

Londýn, 1818. Patnáctiletý kapesní zlodějíček Billy žije osamělým životem bezdomovce, sám, bez rodičů, uprostřed temných, špinavých londýnských ulic. Právě v okamžiku, kdy mu šéf nebezpečné pouliční bandy vyvrhelů vyhrožuje exemplárním trestem za porušení pravidel, zachrání ho před zmrzačením tajemný pan Krátur, obrovité ohyzdné monstrum, které nahání hrůzu a strach. Billy s ním uzavře dohodu, že mu pomůže najít muže, jenž pana Krátura, umělého člověka, stvořil. Tím mužem není nikdo jiný než Viktor Frankenstein. Z nebezpečného a ryze účelového spojenectví se postupně vyvine svým způsobem přátelský, oboustranně výhodný vztah dvou outsiderů.

Londýn, 1818. Patnáctiletý kapesní zlodějíček Billy žije osamělým životem bezdomovce, sám, bez rodičů, uprostřed temných, špinavých londýnských ulic. Právě v okamžiku, kdy mu šéf nebezpečné pouliční bandy vyvrhelů vyhrožuje exemplárním trestem za porušení pravidel, zachrání ho před zmrzačením tajemný pan Krátur, obrovité ohyzdné monstrum, které nahání hrůzu a strach. Billy s ním uzavře dohodu, že mu pomůže najít muže, jenž pana Krátura, umělého člověka, stvořil. Tím mužem není nikdo jiný než Viktor Frankenstein. Z nebezpečného a ryze účelového spojenectví se postupně vyvine svým způsobem přátelský, oboustranně výhodný vztah dvou outsiderů.

Rakouský spisovatel a novinář Dietmar Grieser se vydal na pouť Čechami a Moravou, aby zde pátral po kořenech význačných osobností rakouských dějin a hledal stopy někdejšího soužití obou národů v rámci habsburské monarchie. Korunovace císaře Františka Josefa I. se uskutečnila v Olomouci, Franz Grillparzer čerpal náměty pro některá svá dramata v českých bájích a pověstech, rodiče Franze Schuberta pocházeli ze severní Moravy, matka Egona Schieleho z Českého Krumlova, Sigmund Freud přišel na svět v moravském Příboru, malíř Alfred Kubin v Litoměřicích atd. Grieserovy eseje jsou čtivým průvodcem spletitými dějinami česko-rakouských vztahů a vazeb.