Jenny Nowak

Po ničem netouží Eleanor ze Schatzbergu tolik jako po dítěti. Je ochotna pro to udělat cokoli. Třeba i snést násilnického manžela. Nebo si opatřit smečku vlčic v zoufalé víře, že pomůže vlčí mléko. A její sen se splní. Jenom poněkud jinak, než čekala. Do jejího života zasáhnou síly, o jejichž existenci zatím neměla ani tušení. Přítel z cizích krajů, ani mladý fámulus místního mastičkáře vůbec nemusejí být tím, čím se zdají. Staré moudro, které říká Vezmi si, co chceš, a pak zaplať, co uzná Bůh, platí v tomto případě vrchovatě. A cena je vysoká... Román je inspirován skutečným životem kněžny Eleonory ze Schwarzenbergu, který ve své bizarnosti v mnohém předčí veškerou romanopiscovu fantazii. To, čemu byste byli ochotni věřit nejméně, je pravda Příběh volně navazuje na romány Jiná rasa a Noční lovci. Lze ho ale číst i samostatně.

Po ničem netouží Eleanor ze Schatzbergu tolik jako po dítěti. Je ochotna pro to udělat cokoli. Třeba i snést násilnického manžela. Nebo si opatřit smečku vlčic v zoufalé víře, že pomůže vlčí mléko. A její sen se splní. Jenom poněkud jinak, než čekala. Do jejího života zasáhnou síly, o jejichž existenci zatím neměla ani tušení. Přítel z cizích krajů. ani mladý fámulus místního mastičkáře vůbec nemusejí být tím, čím se zdají. Staré moudro, které říká "Vezmi si, co chceš, a pak zaplať, co uzná Bůh", platí v tomto případě vrchovatě. A cena je vysoká...

Už devětkrát jste provázeli legendárního knížete Vlada na jeho vášnivé, kruté, podivuhodné cestě staletími… Už devět zastavení měla tato pouť do minulosti, kterou si čtenáři sami nazvali „transylvánskou ságou“. Devět volně spojených příběhů, které můžete číst každý zvlášť, na přeskáčku, nebo za sebou, po proudu času… A teď tedy přichází desátý, završující díl románové řady. Na rozdíl od těch předešlých ale není prostým pokračováním Vladových osudů. Je to most, který se obloukem klene daleko do mlhavé hlubiny věků, tam, kde to všechno vzalo svůj počátek. Ponořte se do časů dácko-římských válek. Římané s sebou v řetězech vedou strašlivou živou-neživou zbraň… Krvavá historie začíná. Staletí běží a světem táhne Bič Boží – Attila. A všechny ty horké rudé pramínky se opět stékají do Rumunska, kde už se píše rok 1431 po Kristu a vladař očekává narození dědice. I Stín čeká…

Veselé historky o zvířatech pro čtenáře od 12 do 99 let Myslíte si, že zvířata nemluví? Omyl! Když takový papoušek den co den poslouchá hovory návštěvníků, nestačíte se divit, co pak vypustí ze zobáku. A mluvit vám do života, pokud pracujete jako ošetřovatelka v zoo, to dovedou všechna. Jednou musíte řešit záhadu zamčeného pokoje, když si pumí samec zamiluje procházky mezi vyděšenými lidmi, jindy zase přesvědčovat medvěda malajského, že by měl jíst hrášek, který mu vůbec, ale vůbec nechutná. Zvířata mohou mít i své zvláštnosti, třeba pštros, který si o sobě myslí, že je kachna, nebo medvědice, která miluje knedlíky a místo parfému používá citron nebo pomeranč. Pokud máte rádi zvířata stejně jako autorka, pusťte se do čtení!

Hororový fantasy román Komnata bez oken. Nemrtvý kníže Vlad, rozhodnutý stáhnout se z lidské společnosti a opustit dvorský i válečný život, netouží po jiném, než uchýlit se do samoty na své milované dračí hnízdo – Poenari. Brzy ho však stihne zpráva, že knížecí kurýr je na smrt poraněn, takže dědičný úřad musí přejít do rukou nejmladšího potomka rodu. Nikdo však netuší, jak brzy a jak velice jeho příchod zamíchá poklidnou hradní atmosférou. Nestává se tak často, aby byl i sám vojvoda Vlad nadobro vyveden z rovnováhy…Do toho všeho přijme – ne tak docela dobrovolně – pohostinství na jeho horském sídle medikus samotného arcibiskupa, aby se zde zhostil jistého delikátního úkolu. Panu Minzillovi, Vladovu věrnému strážci, z toho jde hlava kolem. Zvlášť když se ještě nečekaně objeví knížecí stavitel, starý italský mistr, který kdysi pozvedl Poenari z trosek…Ve věži, která byť poničená a zbořená, se ke karpatskému nebi tyčí dodneška, je skutečně jedna komnata, v jejíchž zdech není ani jediné okno. Dnes do ní padá světlo dávno probořenými krovy, ale před staletími v ní musela být tma hluboká, hustá a tajemná. Taková, v níž se vzpomínky vlnily jako řeka.A její tichý obyvatel jim naslouchal…