Dana Nývltová
autor
Čtení o Marii Majerové
Antologie přináší ohlasy na literární tvorbu Marie Majerové v jejím hlavním tvůrčím období. Podtitul publikace Od Panenství k Robinsonce odkazuje nejen na časové vymezení od prvního románu (1907) po poslední významnou literární práci (1940), ale naznačuje také inklinaci Majerové k tématům dívčího dospívání a k narušování a převracení genderových stereotypů. Právě jejího feministického zaměření a důrazu na sociální otázky si literární kritici všímali nejvíc, jejich recenze a jiné ohlasy ovšem přispívají také do diskusí o smyslu a podobě tendenčního umění, o sociálním a komunistickém románu, o sexualitě, tělesnosti a citovosti v literatuře, o ženském a mužském principu nebo o volné lásce a nové ženě. Více než třicet článků antologie je rozčleněno do osmi oddílů, zaměřených na tyto a podobné otázky. Autory článků jsou osobnosti Majerové ideově blízké (Josef Hora, Julius Fučík, F. V. Krejčí) i výrazně vzdálené (Josef Knap, J. O. Novotný). Zařazeny jsou i texty dalších významných postav literární kritiky první poloviny dvacátého století, jako F. X. Šaldy, Arneho Nováka, A. M. Píši, Františka Götze či Karla Sezimy.
Čtení o Marii Majerové přináší pestrý pohled nejen na Majerovou jako spisovatelku, socialistku a feministku, ale skrze literárněkritické texty přibližuje představu o tehdejším vnímání ženského a sociálního hnutí vůbec, o ženách spisovatelkách a o ženské literární tradici.
V edici Antologie IPSL dosud vyšlo: sv. 1: Čtení o Václavu Havlovi. Autor ve světle literární kritiky, ed. Michael Špirit (192 s., 2013), sv. 2: Čtení o Jaroslavu Vrchlickém. Básník ve sporech o životnost díla, ed. Michal Topor (184 s., 2013), sv. 3: Čtení o Jaroslavu Haškovi. Ohledávání 1919 1948, ed. Luboš Merhaut (168 s., 2014), sv. 4: Čtení o Jaroslavu Seifertovi. Hledání proměn autorovy poetiky, ed. Jiří Flaišman (160 s., 2014), sv. 5: Čtení o Elišce Krásnohorské. V bojích o Smetanu, Hálka a Minervu, ed. Libuše Heczková (196 s., 2015), sv. 6: Čtení o Karlu Teigovi. Vize, realizace, divergence 19191938, ed. Jan Wiendl (212 s., 2015), sv. 7: Čtení o Bohumilu Hrabalovi. Rukověť otevřeného díla, ed. Annalisa Cosentino (192 s., 2016), sv. 8: Čtení o Dantovi Alighierim. Prostory, postavy a slova, ed. Martin Pokorný (196 s., 2016), sv. 10: Čtení o T. G. Masarykovi. Literatura člověk svět (19101938), eds. Lucie Merhautová a Luboš Merhaut (366 s., 2017), sv. 11: Čtení o Jiřím Kolářovi. Portréty a syntézy, ed. Petr Šrámek (248 s., 2018). sv. 12: Čtení o Marii Majerové. Od Panenství k Robinsonce, eds. Dana Hůlková Nývltová a Radek Hylmar (176 s., 2018).
Femme fatale české avantgardy
Marie Majerová česká komunistka ve víru feminismu Marie Majerová (1882–1967) je známá především jako neústupná komunistka z doby po druhé světové válce a jako autorka socialistického realismu. Není však příliš známá jako meziválečná ženská aktivistka a feministka. Ačkoli se o ní hodně psalo, tato výrazná stránka jejího života a díla zůstávala opomíjena nebo byla zmiňována jako chvilkové nadšení, které se míjelo s její skutečnou spisovatelskou a politickou linií. Studie Dany Nývltové zkoumá ambivalenci pozic Marie Majerové v období od počátku 20. století do druhé světové války z různých úhlů. Soustředí se především na vztah dvou hlavních rolí Majerové, komunistky a feministky, a jejího obrazu jako femme fatale a femme nouvelle. Majerová chtěla prosazovat člověka nezávislého na pohlaví nebo genderu, na druhou stranu doslova bojovala za ženská práva a možnost ženy vyjádřit se literárně podle sebe, „napsat sebe“, jak říkala. Je tak příkladem moderní ženy v měnícím se světě první poloviny 20. století. Zároveň je však individuálním zjevem se specifickým přístupem k literatuře, politice i životu, který je založen na vůli po změně a možnosti ovlivňovat. Studie se soustředí na její tvorbu ve třech základních okruzích: fikci, žurnalistice a také korespondenci. Sleduje, jak se její rozličné pozice prolínají a ovlivňují, jaký efekt toto prolínání má na její práci, ale také na recepci prostřednictvím renomované mužské kritiky ve srovnání s vnímáním Majerové a rodící se ženskou kritikou. Čtyři základní oddíly se věnují jejím textům o sociálním postavení ženy, hledání ženské literární tradice, podobám mateřství a specificky ženskému přístupu k psaní. Marie Majerová byla jednou z mála českých spisovatelek, která systematicky pracovala na ženském způsobu psaní, důsledně budovala novou ženskou pozici a nekompromisně ji prosazovala. Nová interpretace Majerové v období počátku 20. století do třicátých let ukazuje, že byla „novou ženou“, nicméně mnozí její současníci si udrželi její obraz jako femme fatale vzdor její velké snaze ho dekonstruovat.
Vypredané
13,35 €
14,05 €
