Michail Odarčenko

Vztahy světa a Ruska se datují od středověku. Více jak tisíc let jsou diplomacie, válčení, politika, obchod i obyčejné lidské vazby doprovázeny jazykovou komunikací, učením se jazyka a tím i soustavným poznáváním a vzájemným obohacováním. Na červenou nit historie „učení se ruštině“ jsou navázány dějinné události a lidské příběhy, které vyvolaly potřebu učit se tento jazyk a čerpat z něj. Od byzantských učenců, prvních Přemyslovců, českých stop v ruském písemnictví a ruských v tom našem, přes první arménské, francouzské či anglické slovníky a gramatiky ruštiny, od českého obrození hojně čerpajícího z ruštiny, přes legionářskou anabázi a socialistickou výstavbu až po současnou rusistiku, v níž do nedávna ta česká patřila ke špičce. Od milénia k miléniu probíhalo učení se ruštině v sinusovkách – od nadšeného přijímání po ignoraci a zatracování. Jak a proč tomu bylo, napoví tato kniha.

Sbírka více než tisíce citátů zahrnuje nejširší škálu životních situací od politiky přes mezilidské vztahy, přírodu až po věci nadpozemské. Sám výčet glosovaných témat je impozantní, stejný jako je písmen v latinské abecedě. Jde však o jinou sbírku, než jsme zvyklí. Obvykle autoři skládají knížky z citátů slavných osobností. Tato sbírka obsahuje autorovu vlastní zkušenost a představy o životě koncentrované do stručných formulací. Většinu poznámek o životě autor píše záměrně s nadsázkou, provokativním humorem, ale často i s vážným přesahem do lidského nitra. Vždy však vedou k zamyšlení i pobavení. V díle se odráží pisatelova zkušenost a znalost lidového mudrosloví, zejména slovanského, biblické a mytické motivy i praktická zkušenost života současnosti. V knize každý s potěšením nalezne tu správnou hlášku pro jakoukoliv situaci, v níž se ocitne sám nebo někdo jiný.