Milan Ohnisko

Básnická sbírka brněnského autora

Výkřiky bolesti, zhrození, radosti, nadšení, údivu, rozkoše… oh! Krutá upřímnost, existenciální ražba, syrové záznamy skutečnosti, humor, slovní ekvilibristika, hravost. Rozpolcená poezie Milana Ohniska klesá do nejtemnějších hlubin lidského tělesna i duchovna a vzápětí se v triumfálním orgasmu imaginace vymršťuje vysoko nad ně. Pohlavnost, absurdita, všudypřítomný neklid - to vše viděno z (dvoj)ohniskové vzdálenosti a filtrem slovotvorných eskapád. Černé a růžové brýle nasazené naráz. Náraz. Marast. A zase zpátky. Předkládaný výbor obsahuje kromě básní ze všech šesti oficiálně vydaných samostatných sbírek juvenilní texty ze sbírky Přiznání (1985-1987), která vyšla v někdejší slavné samizdatové Edici Petlici Ludvíka Vaculíka, dále básně ze vzácného soukromého samizdatu s názvem Detox (1985-1999), kolektivní Býkárny (napsané s Ivanem Wernischem a Michalem Šandou) a je završena exkluzivním výběrem ze zbrusu nových, dosud nikde nepublikovaných básní. To vše doplněno obsáhlým doslovem editora a básníka nejmladší generace Ondřeje Hanuse a kongeniálními ilustracemi Mariana Pally.

Ohnisko má smysl pro detail a ví, že jako za prchavostí skrývá se věčnost, za detailem celý svět. Má k němu úctu. Je to úcta k ubývání, skoré sporosti, zániku. Až chvějivá bázeň. Jemnocit vzbuzující melancholii. Kouzlo dětství, jinošství. Plnost vůní, pohledu, času. Sny a intuitivní sugestivní vzpomínky na život a jiné životy. Tajemství. Mystérium. Obraz na obálce má manýristickou kompozici; fascinace životem na dřeň, zvýrazněná groteskností.

Unikátní knižní rozhovor básníka Milana Ohniska se slavným českým rockerem Davidem Kollerem — zpěvákem, bubeníkem, jedním z lídrů kapely Lucie, ale taky neúnavným bojovníkem proti komunistům a zkorumpovaným politikům. Velmi otevřené vhledy do Kollerova hudebního i osobního života jsou doplněny bohatým vizuálním materiálem, včetně řady dosud nepublikovaných fotografií.

Otevřený rozhovor básníka Milana Ohniska s výjimečnou moderátorkou Danielou Drtinovou a také jedenadvaceti "nejbližšími a blízkými". Kolegové z DVTV a České televize Danielu hodnotí jako bytost urputnou, průvodce jejím biřmováním mluví o lidskosti a pokoře, kamarádky vyzdvihují její smysl pro "nejapný humor", Libuše Šafránková odhrnula oponu osudového propojení jejich duchovní cesty a dcera Natalie líčí, kdo doma pere a kdo nepeče Součástí knihy je velké množství dosud nepublikovaných fotografií.

Ohnisko má smysl pro detail a ví, že jako za prchavostí skrývá se věčnost, za detailem celý svět. Má k němu úctu. Je to úcta k ubývání, skoré sporosti, zániku. Až chvějivá bázeň. Jemnocit vzbuzující melancholii. Kouzlo dětství, jinošství. Plnost vůní, pohledu, času. Sny a intuitivní sugestivní vzpomínky na život a jiné životy. Tajemství. Mystérium. Obraz na obálce má manýristickou kompozici; fascinace životem na dřeň, zvýrazněná groteskností.

Dílo Kamily Ženaté nelze přiřadit k žádným skupinovým trendům tuzemské výtvarné scény posledních dekád. Autorka patří ke generaci umělců, která, slovy kunsthistoričky Mileny Slavické, „byla jakoby zasypána pískem“. Její hluboce solitérní a zároveň vysoce komunikativní umělecká výpověď je hodnotná nejen bohatstvím suverénně zvládnutých výrazových faset (grafika, malba, video art, site-specific, instalace), ale především komplexním lidským a duchovním poselstvím. Svou tvorbou Kamila Ženatá usiluje o poznání hlubin přírody i lidské duše, a v ještě hlubším plánu o poznání podstaty Bytí. Inspirována taoismem, psychoanalýzou, kvantovou fyzikou i psychedelickými prožitky zkoumá možnosti vyjádření nevyjádřitelného. Monografie zahrnuje výběr z autorčiny tvorby od roku 1972 do roku 2022, od začátků na Akademii výtvarných umění přes řadu unikátních autorských projektů (např. Nauč se stát na jedné noze, 2. patro, Ženský dvůr, Horizont událostí) až po dnešek. Vývoj díla mapuje bilanční rozhovor, který s Kamilou Ženatou vedl básník Milan Ohnisko. Reprodukce kreseb, grafik, instalací a maleb jsou řazeny v časovém sledu a doplněny fotografiemi z autorčina osobního archivu i úryvky z textů reflektujících její tvorbu. Malíř Viktor Pivovarov v předmluvě píše: „Její nejnovější obrazy působí, jako by nebyly dílem lidské ruky, ale vzniky samy od sebe, spontánně. Kamila osvobodila malířský jazyk, aby sám mluvil, dala barvě možnost žít svým životem. Ustoupila jako autorka, stala se prostředníkem, jímž prochází energie a významy, které Kamilu přesahují.“

Sbírka poezie.

Sbírka poezie.

Společná sbírka básní Milana Ohniska, Michala Šandy a Ivana Wernische.