Petr Ondráček

Strhující příběh Velké války, jak jste ho ještě neslyšeli Stačilo jen několik výstřelů z pistole a na Evropu se sneslo peklo. Začala válka, jakou svět dosud nepoznal. Velká válka, jak se jí později začalo přezdívat, do sebe vtáhla většinu světových mocností, trvala dlouhé čtyři roky a zuřila na celém kontinentu. Zemřely miliony lidí. Zmizela celá města. Zanikaly říše. Ale odehrávaly se také příběhy neobyčejného hrdinství, poprvé se sváděly letecké bitvy, Evropu křižovali špioni, propukaly revoluce. Ale proč vlastně? Dobrodružství historie zavede čtenáře všech věků k vyjednávacím stolům, do hlubin zákopů i přímo do bitevní vřavy, procestuje vše od nejchudší balkánské vesničky po ty nejhonosnější německé paláce a odvypráví příběh první světové války způsobem, jaký si nezadá se žádným dobrodružným románem. A tento příběh se navíc skutečně odehrál. Pro čtenáře od dvanácti let.

Co dělat, když teplota na teploměru pořád stoupá — a možná už neklesne. Planeta se otepluje a lidstvo musí řešit vršící se dopady klimatické změny: sucho, záplavy, stoupající hladiny moří… Globální oteplování má však i mnohem přímočařejší dopady na jedince, společnost i globální systémy — je prostě stále větší horko. A vlny veder i rostoucí průměrná teplota si začínají vybírat svou daň: nejen na lidském zdraví, ale také na tom zvířecím, na čím dál náročnějším a nákladnějším zemědělství, v rychlejším šíření virů a nákaz, ve větším počtu migrantů či v technologických výzvách. Kniha Vedro zkoumá všechny tyto jevy, vysvětluje, jak různé vlny veder vlastně vznikají, mapuje jejich dopady po celém světě a za pomoci vědců, zemědělců i obyčejných lidí hledá cesty, jak jim čelit. Problému stoupajícího horka se totiž v následujících desetiletích nevyhne nikdo na planetě.

Pestrý jídelníček prospívá každému — lidem i ekonomikám. Chod státu, společnosti i našich životů do velké míry určuje ekonomika: hladina inflace, úrokové sazby, měnová politika a tak dále. Podle čeho se však řídí samotné hospodářství a všechny jeho dimenze? Běžný člověk se často může cítit zavalený koncepty, čísly a ukazateli a někdy mu nezbývá než důvěřovat expertům. Stalo se tak možná nevyhnutelné — světové ekonomiky se v posledních desetiletích řídí převážně dominantní ekonomickou doktrínou co nejvolnějšího trhu. Ale stejně jako člověku, tak i hospodářství jednotvárnost škodí. Ekonom Ha-Joon Chang se to pokouší změnit. Ve své nesmírně čtivé knize Stravitelná ekonomie přibližuje ty nejzásadnější ekonomické koncepty na něčem, co je blízké každému — na jídle a jeho příběhu. Dovíme se tak něco o čokoládě, kimči nebo ančovičkách a zároveň o produktivitě práce, nesamozřejmé volnosti trhů nebo automatizaci. Ha-Joon Chang tak zábavně boří mnohé ekonomické mýty, aniž by zabředl do odborné hantýrky. A taky dělá chutě…

Primární příčinou klimatické krize není zvyšování emisí skleníkových plynů. Je to kapitalismus. Klimatická změna se stala jedním z hlavních témat současnosti, ne-li tím hlavním. Řešíme ji se stejnou vážností jako zdravotnictví, ekonomiku nebo politické kauzy. Ke zvyšování emisí skleníkových plynů a jejich dnes už velmi reálným následkům však nelze přistupovat jako ke všemu ostatnímu, jako k problému, který lze odstranit pomocí technologií nebo úprav legislativy — tedy jako k problému, jenž má systémové řešení. Kořenem klimatické krize je totiž sám systém současné civilizace. Bavíme-li se o klimatu, mluvíme o kapitalismu. Máme-li zachránit planetu, bude třeba radikálně proměnit celou globální ekonomiku. Kultovní kniha Tím se všechno mění rozsáhlými rešeršemi, výzkumem a reportážemi dokazuje, že není jiné cesty. Pro Naomi Kleinovou je to důvod k naději a optimismu — kromě záchrany klimatu se s proměnou kapitalismu naskýtá šance také na spravedlivější a spokojenější společnost.

Tato knížka popisuje dvě plavby české vlastnoručně postavené plachetnice Bagatela v severních ledových vodách Arktidy. Ty byly uskutečněny v letech 2018 a 2019 v Barentsově moři partou českých jachtařských nadšenců a kamarádů, kterým učarovaly plavby v těchto drsných a mnohdy nehostinných podmínkách. Tedy tam, kam by většina námořních jachtařů z "modrých vod" nikdy neplula. Autor Petr Ondráček je známým českým jachtařem, u nás vydal svoji předcházející knihu Sam čtyřmi oceány.

Petr Ondráček uskutečnil v roce 2012 jedinečnou plavbu, při níž bylo jeho cílem překonat rekord z roku 1968 a dokončit osamělou plavbu kolem světa pouze za pomoci plachet za méně než 313 dnů. Vyrazil na 8 metrů dlouhé lodi Singa, kterou si sám postavil. Po cestě se musel vypořádat s mnoha technickými i zdravotními problémy.