Ondřejek Pavel

O právu míváme tendenci hovořit jako o systému. Co však přesně znamená, že právo pojímáme jako systém? A v jakém smyslu vlastně mluvíme o systému, když popisujeme současné právo? Zatímco dosavadní diskuse v české a československé právní vědě se orientovaly především na systematiku právních předpisů, případně právních odvětví, jedním z přínosů této knihy je pohled na právo s využitím závěrů systémové teorie, jíž se v právu věnovali zejména němečtí autoři Niklas Luhmann a Günter Teubner. Monografie reflektuje celou řadu významných právněteoretických debat, například o inkorporaci morálky do práva, autonomii práva, podobách právního pluralismu, roli právních principů anebo významu judikatury a právní doktríny v právu. V knize je v úvodu představena historie uvažování o právu jako o systému a dále přístupy vybraných teoretiků dvacátého století (mimo jiné Hanse Kelsena, H. L. A. Harta, Oty Weinbergera). V hlavní části se zaměřuje na prvky a strukturu právního systému a dále na vztah práva k dalším sociálním subsystémům (například politice, ekonomice a náboženství). V závěrečné části jsou aplikovány teoretické závěry na problematiku horizontálních účinků základních práv a pluralistického působení právních systémů.

This book reflects on the changing role of the judiciary in Central Europe. From among the many problems associated with the position of courts in contemporary states, the authors focus on various questions of how the courts’ decision-making can reinforce the overall coherence of the law, rather than contribute to its fragmentation. These questions are as follows, for example: What role can be played by the way judges use interpretation methods in terms of strengthening or weakening the law as a system? Is it legitimate for the courts to formulate, in their decisions, general principles and rules which have a potential to impact a very broad circle of future cases? What is the role of courts in strengthening the unity of law in relation to the other branches of government, and to international bodies and institutions? The first part of the book focuses on the theoretical and doctrinal foundations of judicial law-making in Central European countries. The authors deal with topics concerning the relationship among the judiciary, the constitution and statutory law; legal casuistry, as opposed to a systemic approach to law; judge’s decision-making in a situation where there is no a priori regulation; and the role of settled practice in terms of the traditional doctrine on the sources of law. The second part then deals with pro-systemic and anti-systemic effects of judge-made law and judicial interpretation; this part also tackles the issues of maximalism and minimalism in judicial decision-making; judicial law-making with regard to constitutional complaints; coherence of law in connection with retrospective effects of case law; and finally, the legitimacy of evolutive interpretation in the light of the principles of human rights protection developed by the European Court of Human Rights.