Marek Orko strana 2 z 2

Štefan Hríb viedol tri provokujúce rozhovory o Bohu a svete okolo nás. V tejto knihe nájdete prekvapujúce odpovede na otázky, ktoré položil inak, než sme zvyknutí. Aj preto je to dobrodružné čítanie. - Kde sa stratil Boh Marek Vácha o tom, ako hľadať Boha v kráse prírody a jej zákonov, o Božom mlčaní a komunikácii s ním, a takisto o základnej otázke: Akého príbehu som súčasťou? - Bože, kde si? Karel Satoria o tom, ako si uvedomil, že je schopný len zbožných fráz, a tak odišiel hľadať Boha do ticha trapistického kláštora, a tiež o svojom mystickom zážitku. - islame a spoločnom Bohu Tomáš Halík o tom, že treba mať odvahu hľadať pravdu aj v islame a iných náboženstvách a o hlbokej spiritualite, ktorá si vyžaduje zbaviť sa strachu z cudzieho.

...a tak zkouším z paluby zamávat či poslat znamení, že zde jsem. Volám ze svého plavidla po někom, kdo by rozuměl, nakláním se přes palubu a odhazuji do moře lahve se zprávami, ale zdá se, že celý nekonečný svět je pustým oceánem, že zde není nikdo, ke komu by zprávy mohly doputovat. Ostatní lodi planet a flotily galaxií nejsou než bludnými Holanďany, vory bez života, nahodile plovoucí vesmírem. Já, jediný žijící, ve skoro nekonečně a výstředně velkém vesmíru, jsem jediný námořník na palubě Země v tichém a černém moři nebeských hlubin.

Publikace poskytuje základní přehled lékařské etiky v současném euroamerickém prostoru se zvláštním zaměřením na problematiku v České republice. V úvodních částech autoři popisují základní pojmy lékařské etiky, obecný postup při řešení bioetického problému a základní etické teorie. Jsou charakterizovány také současné etické teorie, uznávané a používané ve zdravotnictví na začátku 21. století, s akcentovanými čtyřmi principy Beauchampa a Childresse. Problematice komunikace s pacientem a psychologickému přístupu k nemocnému jsou věnovány zvláštní kapitoly. Speciální část velmi volně kopíruje etapy lidského života a popisuje všechny etické otázky týkající se zejména obou konců lidského života, kdy je z různých důvodů člověk nejzranitelnější. Závěrečné kapitoly pojednávají o specifických problémech současné lékařské etiky, zvláště pak problematika popáleninové medicíny a tématu hromadných poranění v rámci katastrof. Text doplňuje řada příkladů z praxe. Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D., přednosta Ústavu etiky na 3. LF UK, molekulární biolog, katolický kněz. Publikuje v odborných časopisech na téma lékařská etika, je autorem několika knih. Prof. MUDr. Radana Königová, CSc., lékařka v oblasti popáleninové medicíny, dříve přednostka kliniky popáleninové medicíny, dosud členka řady vědeckých společností. Předsedá lékařské komisi LF UK. Publikuje u nás i v zahraničí, je nositelkou řady mezinárodních ocenění.

Neuvidíte-li zázraky a divy, říká Kristus, neuvěříte. Přál bych si, abych se uměl dívat kolem sebe, abych viděl. Kéž bych svůj život zde, nebe a hvězdy, květiny a motýly vnímal jako zázrak, jako něco nesamozřejmého, jako něco, co by nemuselo být. Kéž bych příběh Země včlenil do svého osobního příběhu. Kéž bych pod hvězdami dobře odtančil svůj tanec.

Mezi sedmi dny stvoření první kapitoly Geneze a vznikem vesmíru Velkým třeskem se zdá být neřešitelný rozpor. Evoluční myšlenka a nauka bible, příběh Adama a Evy v Edenu a příběh australopitéků na afrických pláních je obvykle považován ateisty i křesťany za vzájemně se vylučující alternativy. O evoluci, vzniku druhů a především o vzniku samotného člověka se mluvilo v církvi až do jasného projevu Jana Pavla II. v roce 1996 s určitými rozpaky. Na počátku 21. století však již nejde o to, zda mezi vírou a vědou, biblí a Darwinem, stvořením a evolucí rozpor je nebo není. Evoluční biologie, jedna z nejkrásnějších věd, nám především otevírá oči pro tajemno a upozorňuje, že pro mimořádné události, po kterých dychtíme, přehlížíme zázračnost prostého bytí. Píseň o stvoření, kterou začíná Písmo svaté, pokračuje celými dějinami světa. V jejích sedmi dnech se právě nacházíme.

Mezi sedmi dny stvoření první kapitoly Geneze a vznikem vesmíru Velkým třeskem se zdá být neřešitelný rozpor. Evoluční myšlenka a nauka bible, příběh Adama a Evy v Edenu a příběh australopitéků na afrických pláních je obvykle považován ateisty i křesťany za vzájemně se vylučující alternativy. O evoluci, vzniku druhů a především o vzniku samotného člověka se mluvilo v církvi až do jasného projevu Jana Pavla II. v roce 1996 s určitými rozpaky. Na počátku 21. století však již nejde o to, zda mezi vírou a vědou, biblí a Darwinem, stvořením a evolucí rozpor je nebo není. Evoluční biologie, jedna z nejkrásnějších věd, nám především otevírá oči pro tajemno a upozorňuje, že pro mimořádné události, po kterých dychtíme, přehlížíme zázračnost prostého bytí. Píseň o stvoření, kterou začíná Písmo svaté, pokračuje celými dějinami světa. V jejích sedmi dnech se právě nacházíme.