Martin Ouředníček

Historický atlas obyvatelstva českých zemí je jedním z prvních děl hodnotících prostorové aspekty téměř stoletého vývoje obyvatelstva na dnešním území Česka. V celkem dvanácti kapitolách jsou ve vývojovém srovnání představena rozličná témata jako například migrace, demografická, ekonomická a kulturní struktura, sociální status, kriminalita nebo volby. K zachycení populačního vývoje a jeho prostorové diferenciace jsou poněkud netradičně využívána hůře dostupná historická statistická data. Atlas pracuje s časovými řadami základních populačních statistických ukazatelů založených na datech sčítání lidu od roku 1921 až do roku 2011 a registrů obyvatelstva z poválečných let. Přínosem atlasu je zachycení relativně dlouhého vývoje prostorové diferenciace vybraných ukazatelů v rámci jednoho mapového listu formou série map s jednotnou legendou.

Kolekce textů vychází především z empirické práce se statistickými daty a jejich vizualizace formou grafických a kartografických prvků. V úvodu jsou diskutovány současné trendy urbánních studií v kontextu výzkumu Prahy. První kapitola reflektuje dva důležité demografické procesy, které se podílejí na proměňování sociálního prostředí Prahy, demografické stárnutí a reprodukční chování mladých dospělých. Další kapitola se zaměřuje na specifické téma urbánních studií, na městskou kriminalitu. Následující dvě kapitoly vycházejí z konceptu sociálního prostředí, hodnotí transformaci dělnické čtvrti vnitřního města a roli mezinárodní migrace pro proměnu sídlištní lokality. Závěrečné tři kapitoly jsou lokalizovány do zázemí města a z různých perspektiv nahlížejí na proces lokalizace práce, komerční suburbanizace a koncept edge city. Mezi případovými studiemi se objevují pražské čtvrti Holešovice, Hůrka, Novodvorská, Ruzyně a několik suburbánních obcí v těsném zázemí Prahy.

The theme of socio-spatial differentiation has belonged to the core issues of social geography and urban studies for a long time. The general aim of the book is to describe and explain the current socio-spatial differentiation of Prague and the Central Bohemian Region and the processes that have influenced it during the first two decades of the twenty-first century. The book offers its own theoretical perspective on the structuration of spatial patterns and the social environment, a general view of regional development, and the main socio-spatial processes of the period after transition. Maps are an important part of this volume and concentrate crucial information within most chapters. Apart from the static information described in the maps, the book offers a look at current population “processes”, as hinted at by the subtitle of the publication. The presentation and evaluation of “processes” require more dynamic forms of cartographic visualisation and new methods of investigation. Among them, new tools of segregation measurement, various approaches for the use of mobile phone data, and an innovative form of population forecast are presented in the book. The common thread connecting all chapters is a regional focus on Prague and the Central Bohemian Region and a quantitative approach to comparing spatial patterns and regional processes.