Ludmila Ourodová-Hronková

Pro člověka předmoderní doby bylo osobní citové znovuprožívání života světců jedním ze základních způsobů duchovního života a sebevzdělání. V křížových chodbách klášterů a v ambitech poutních míst se pro tyto účely v 17. a 18. století využívalo nejednou velmi rozsáhlých "vyprávěcích" cyklů olejomaleb. Kniha L. Ourodové-Hronkové obsahuje 399 barevných fotografií a shromažďuje informace o deseti barokních obrazových cyklech dochovaných do dnešních dnů na území Jihočeského kraje, a to v klášterech (Český Krumlov, Nové Hrady, Třeboň, Vyšší Brod, Štěkeň) i na poutních místech (Římov, Kájov, Klokoty). Jejich výtvarná úroveň je různorodá, od umění téměř lidového (kájovský cyklus) či výtvarných projevů poučených laických bratrů (např. zlatokorunský cyklus dnes ve Vyšším Brodě), až po vrcholná díla dané doby (vídeňští Michael a Jan Grabenbergerové pro novohradské servity či Ignác Viktorin Raab pro Klementinum, dnes ve Štěkni). Kniha si též všímá možností preventivní péče a restaurování tohoto typu památek. Knihu vydalo českobudějovické pracoviště NPÚ.

Richly illustrated booklet introduces readers to the history of five generations of Schwarzenberg primogeniture. It is clearly structured according to the ruling couples, brings their portraits and describes not only their public activities, but also their private life.

Richly illustrated booklet introduces readers to the history of the first five generations of the Schwarzenberg family in Bohemia. It is clearly structured according to the ruling couples, brings their portraits and describes not only their public activities, but also their private life.

Uzavřená otopná zařízení se stala tradičním způsobem vytápění a zdrojem rovnoměrného sálavého tepla nejen v aristokratických sídlech, ale i ve městech a na vesnicích. Postupně se proměňovala v objekty uměleckého ztvárnění a reprezentace. Jejich architektura i výtvarné řešení podléhaly dobové estetice. V Jihočeském kraji se na hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu dochovalo přibližně dvě stě padesát stojících kamen a několik desítek rozebraných celků uložených v depozitářích. Většina z nich nebyla nikdy publikována. Kniha je výsledkem čtyřleté spolupráce historiků umění, archeologa, kamnářů, restaurátorů kamen a archiváře. Je rozdělena do čtyř částí. První blok představuje pokus o poznání historických kachlových kamen v jižních Čechách prostřednictvím archeologických nálezů, archivních dokladů i dochovaných kamen v prostorách jihočeských hradů a zámků ve správě NPÚ. V druhé části se autoři pokouší o shrnutí základních poznatků o technologii výroby, výtvarném i technickém řešení, slohovém ztvárnění a stavbě kachlových kamen v historii i v současnosti. Kniha přináší ukázky materiálových průzkumů kachlové produkce, ale i poznatky o metodách restaurování kachlových kamen. Technologická část je doplněna o dvě případové studie, které představují stavbu historicky poučených kachlových kamen. Katalog zahrnuje reprezentativní výběr 75 historických kachlových kamen v interiérech jihočeských hradů a zámků.