Josef Pacák

Monografie se věnuje tématům, která bývají ve většině učebnic chemie zmiňována jen velmi stručně. Seznamuje čtenáře s různými způsoby psaní vzorců a reakčních schémat či stereochemií organických molekul. Uvedeny jsou rovněž poslední úpravy názvosloví organických sloučenin, součástí knihy je i etymologický slovníček. Profesor Josef Pacák v knize publikuje i své názory na reaktivitu nevazebných elektronových párů, na stabilitu chemických částic a na termodynamické zákonitosti, jimiž se jejich proměny řídí. Publikace, která volně navazuje na předchozí knihu téhož autora Jak porozumět organické chemii? (Karolinum 1997), je určena středoškolským studentům, jejich učitelům i těm, kteří se na toto poslání teprve připravují.

Poslání této knížky je seznámit čtenáře se základními poznatky z organické chemie a ukázat, jak tato vědní disciplina zasahuje i do našeho každodenního života. Studentům i učitelům se tak dostává do rukou netradiční učebnice, rozdělená do tří částí. V první, základní, jsou vysvětlovány skutečně jen základy organické chemie, potřebné pro případné další studium, včetně ukázek aplikací v každodenní praxi. V druhé, výběrové, části jsou některé partie základní látky doplněny podrobnějším teoretickým výkladem. Velmi cenný je soubor řešených příkladů, který tvoří třetí část knihy. Učebnice je určena studentům gymnázií pro přípravu k maturitě a k přijímacímu řízení na vysoké školy, středoškolským profesorům poslouží jako základní literatura pro pří pravu a výuku a jistě ji ocení i všichni další zájemci o organickou chemií.