Jiří Padevět strana 2 z 3

Okamžiky na první pohled banální, ale už na ten druhý osudové. Kvůli čemu se o Vánocích 1941 popral Jan Kubiš s Jozefem Gabčíkem? Těšil se lidický farář Josef Štemberka v roce 1942 na léto? Uměl Edvard Beneš stavět sněhuláka? Proč si Marta Gottwaldová roztrhla před pohřbem svého manžela černé punčochy? Koho pozoroval arcibiskup Josef Beran z okna zámečku v Roželově? Čím si inženýr Zeman při sledování spartakiády polil kalhoty? Jsou chvíle, o které se lze poranit jako o trní. Jako by se v nich čas na chvíli zastavil jen proto, aby se náhle rozběhl mnohem rychleji a dějiny jejich prostřednictvím dokázaly uvolnit všechnu svoji nastřádanou sílu. Dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera Jiří Padevět už dávno dokázal, že umí s takovými okamžiky i lidskými příběhy zacházet a znovu jim ve svých povídkách vdechnout život. Nyní přichází s novou knihou plnou zdánlivě všedních mikropříběhů, které předcházejí zlomovým událostem známým z učebnic dvacátého století."

Knižní rozhovor s historikem mapujícím temná údobí našich dějin, autortem knih Průvodce protektorátní Prahou či Krvavé finále Pro Jiřího Padevěta je historie více, než jen sled dat a událostí. Jeho historické práce, mapující události druhé světové války v Čechách a na Moravě, dokáží z na první pohled banálního průsečíku míst a dat extrahovat konkrétní lidské osudy, často neveselé, někdy hrdinské. Autor knih Průvodce protektorátní Prahou či Krvavé finále z obyčejného a až neemocionálního popisu často hrůzných válečných událostí loví otázky po obecném smyslu lidství a tom, co dělá člověka tím, čím je. V obsáhlém knižním rozhovoru s publicistou Luďkem Staňkem Jiří Padevět vysvětluje, proč jej přitahují právě temné stíny poslední války na českém území a proč má touhu jit a dívat se tam, odkud ostatní často odvracejí zrak. Úspěšný autor, nositel ocenění Magnesia Litera, ale také nakladatel a knihkupec, navíc odhaluje, proč je fascinován dílem Karla Hynka Máchy a jakou roli podle něj hraje historie nedávná, alternativní, paralelní, ale i historie míst v životě člověka.

Jak vznikala ukrajinská státnost a založil Ukrajinu skutečně Lenin, jak tvrdí ruská média? Kdo byli „banderovci“ a proč toto téma dodnes vzbuzuje tolik vášní? Co byl ukrajinský Majdan a byla rusko-ukrajinská válka nevyhnutelná? Tato kniha vybízí k rozhovoru o složitých kapitolách ukrajinských dějin a pokusí se čtenářovi přiblížit moderní dějiny Ukrajiny a její současný boj bez propagandistických klišé a historických mýtů. Kniha je rozhovorem mezi Kyjevem a Prahou v zimě 2022, v době, kdy na Ukrajině již skoro rok trvá plnohodnotná válka. V průběhu minulého roku se Ukrajina opět objevila ve všech zprávách, v únoru 2022 Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a tento stát se ocitl ve středu zájmu všech světových médií a veřejnosti. Ruská válka proti Ukrajině ale ve skutečnosti trvá už osm let a ze strany Ruské federace je v neposlední řadě obhajována za pomoci dějin a jejich překrucování. Po mnoho let se dějiny a současnost Ukrajiny staly předmětem manipulací a nástrojem v hybridní válce, kterou Ruská federace vede proti Západu. Ukrajinský příběh se až do uplynulého roku nacházel v zajetí mnoha mýtů, které můžeme často slyšet i v České republice.

Třetí republika, která trvala od jara 1945 do 25. února 1948, byla zdánlivě demokratická. Opravdu pouze zdánlivě, některé předválečné politické strany byly zakázány, někteří občané zbaveni volebního práva. Těmito třemi roky se vinou dvě hlavní dějové linie, jednak linie „národní očisty“, tedy vyhnání českých a moravských Němců, jednak nástup komunistů k moci, jako vždy plný lží, brutality a podporovaný Sovětským svazem. Třetí republika je především příběhem o destrukci státu, zaštítěné ušlechtilými hesly.