Jiří Padevět strana 2 z 3

Okamžiky na první pohled banální, ale už na ten druhý osudové Jsou chvíle, o které se lze poranit jako o trní. Jako by se v nich čas na chvíli zastavil jen proto, aby se náhle rozběhl mnohem rychleji a dějiny jejich prostřednictvím dokázaly uvolnit všechnu svoji nastřádanou sílu. Hodnotit je a detailně zkoumat je však možné až s dostatečným odstupem. Někteří lidé se v nich ocitnou víceméně náhodou, jiní je sami vyhledávají. A někteří jejich síle podlehnou a jiní vytrvají. A my? Jak bychom se zachovali, kdybychom netušili, jak to všechno jednou skončí? Dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera Jiří Padevět už dávno dokázal, že umí s takovými okamžiky i lidskými příběhy zacházet a znovu jim ve svých črtách vdechnout život. Nyní přichází s novou knihou plnou zdánlivě všedních mikropříběhů, které předcházejí zlomovým událostem známým z učebnic dvacátého století. Tentokrát je popisuje především prostřednictvím originálních črt ze života obyčejných lidí, kterým dějiny daly velká jména.

Kniha oceňovaného autora mnoha zajímavých historických publikací vybízí čtenáře k zamyšlení nad rozmanitou možností interpretace dějinných okamžiků, jejichž kontury jsou pro nás často pevné a neměnné. Dějiny nejsou jen sledem bitev, válek a diplomatických jednání, ale především sledem možná nepravděpodobných setkání obyčejných i neobyčejných, sledem příběhů, které se možná staly, nebo které možná jenom někdo vyprávěl a někdo další překroutil. Texty, shromážděné jako Poznámky k dějinám, prozradí čtenáři, jak to opravdu bylo s Jackem Rozparovačem, kdo sepsal pro ruskou tajnou policii Protokoly sionských mudrců, nebo jak se choval během nacistické okupace již dospělý Kája Mařík. Záleží na představivosti každého jednotlivce a na jeho schopnosti najít a vybrat správnou nebo uspokojivou variantu.

Knižní rozhovor s historikem mapujícím temná údobí našich dějin, autortem knih Průvodce protektorátní Prahou či Krvavé finále Pro Jiřího Padevěta je historie více, než jen sled dat a událostí. Jeho historické práce, mapující události druhé světové války v Čechách a na Moravě, dokáží z na první pohled banálního průsečíku míst a dat extrahovat konkrétní lidské osudy, často neveselé, někdy hrdinské. Autor knih Průvodce protektorátní Prahou či Krvavé finále z obyčejného a až neemocionálního popisu často hrůzných válečných událostí loví otázky po obecném smyslu lidství a tom, co dělá člověka tím, čím je. V obsáhlém knižním rozhovoru s publicistou Luďkem Staňkem Jiří Padevět vysvětluje, proč jej přitahují právě temné stíny poslední války na českém území a proč má touhu jit a dívat se tam, odkud ostatní často odvracejí zrak. Úspěšný autor, nositel ocenění Magnesia Litera, ale také nakladatel a knihkupec, navíc odhaluje, proč je fascinován dílem Karla Hynka Máchy a jakou roli podle něj hraje historie nedávná, alternativní, paralelní, ale i historie míst v životě člověka.

Kdo byl chlapec, kterému mladý Ludwig Wittgenstein namaloval krémem na boty pod nos knírek? Proč si pomocník pražského kata Robert Týfa vzal do práce rezervní košili? Co dělal Edvard Beneš ve chvíli, kdy si Klement Gottwald všiml, že má každou ponožku jinou, a jakou roli se učila Jiřina Švorcová, když jí došel lak na vlasy? Velké a malé dějiny. Protínají se, nebo míjejí? Vědí o sobě, nebo mají každé svůj vlastní rytmus? Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět v úsporně načrtnutých situacích a mikropříbězích ukazuje, že ani ve chvílích, kdy se tvoří dějiny, nepřestávají být jejich aktéři, strůjci nebo oběti obyčejnými lidmi, kteří se potýkají se svými slabostmi, životními stereotypy a představami o budoucnosti. Tragická monumentalita dějin procházející dírou na ponožce. Krém na boty, který rozhodne o osudech národu. Dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera vytvořil mozaiku na první pohled absurdních situací odehrávajících se ve zlomových okamžicích dějin dvacátého století. Přesvědčivěji než všechna fakta ukázal, že historie není to, co se popisuje v učebnicích, nýbrž to, co možná právě teď prožíváme, aniž si to uvědomujeme.

Všední lidské životy v okamžicích, které se později stanou historickými Kdo byl chlapec, kterému mladý Ludwig Wittgenstein namaloval krémem na boty pod nos knírek? Proč si pomocník pražského kata Robert Týfa vzal do práce rezervní košili? Co dělal Edvard Beneš ve chvíli, kdy si Klement Gottwald všiml, že má každou ponožku jinou, a jakou roli se učila Jiřina Švorcová, když jí došel lak na vlasy? Velké a malé dějiny. Protínají se, nebo míjejí? Vědí o sobě, nebo mají každé svůj vlastní rytmus? Spisovatel a historik Jiří Padevět v úsporně načrtnutých situacích a mikropříbězích ukazuje, že ani ve chvílích, kdy se tvoří dějiny, nepřestávají být jejich aktéři, strůjci nebo oběti obyčejnými lidmi, kteří se potýkají se svými slabostmi, životními stereotypy a představami o budoucnosti. Tragická monumentalita dějin procházející dírou na ponožce. Krém na boty, který rozhodne o osudech národů.

Kniha rozhovorů s profesorem Jiřím Drahošem přináší cenné poselství o druhé polovině 20. století, prožité v prostředí české vědy. Profesor Drahoš hovoří otevřeně o svém dětství v Jablunkově, o studiu chemie v Praze a o své vědecké kariéře, která vyvrcholila v posledních osmi letech funkcí předsedy Akademie věd České republiky. Srozumitelným způsobem představí obor chemického inženýrství a rovněž fungování AV ČR. Během vyprávění se dotkne také světa hudby, kterého se účastní nejen jako posluchač, ale i jako sborový zpěvák.