Jiří Padevět

Das Buch führt den Leser an die Orte, die mit den Aktivitäten der Fallschirmtruppe Anthropoid verknüpft sind. Mitglieder dieser Truppe verübten im 27. Mai 1942 das Attentat auf den Stellvertretenden Reichsprotektor Reinhard Heydrich. Wir begeben uns zum Ort des Absprungs der Fallschirmjäger, suchen die Wohnungen ihrer Helfer auf und besichtigen den Ort des Anschlags selbst. Abschließend besuchen wir einen der denkwürdigsten Orte der modernen tschechischen Geschichte, die orthodoxe St.-Cyrill-und-Method-Kirche in der Resselgasse in Prag, die Stätte des letzten Widerstandes der Fallschirmjäger.

Kniha rozhovorů s profesorem Jiřím Drahošem přináší cenné poselství o druhé polovině 20. století, prožité v prostředí české vědy. Profesor Drahoš hovoří otevřeně o svém dětství v Jablunkově, o studiu chemie v Praze a o své vědecké kariéře, která vyvrcholila v posledních osmi letech funkcí předsedy Akademie věd České republiky. Srozumitelným způsobem představí obor chemického inženýrství a rovněž fungování AV ČR. Během vyprávění se dotkne také světa hudby, kterého se účastní nejen jako posluchač, ale i jako sborový zpěvák.

Neobvykle koncipovaná kniha sestavená ze zpráv dobového tisku, policejních vyhlášek, výslechových protokolů gestapa a krátkých prozaických útvarů se touto kombinací snaží čtenáři přiblížit atmosféru protektorátu Čechy a Morava. Pro bližší vhled do atmosféry Prahy v těžkém roce 1942 je kniha doplněna bohatým obrazovým materiálem.

Všední lidské životy v okamžicích, které se později stanou historickými Kdo byl chlapec, kterému mladý Ludwig Wittgenstein namaloval krémem na boty pod nos knírek? Proč si pomocník pražského kata Robert Týfa vzal do práce rezervní košili? Co dělal Edvard Beneš ve chvíli, kdy si Klement Gottwald všiml, že má každou ponožku jinou, a jakou roli se učila Jiřina Švorcová, když jí došel lak na vlasy? Velké a malé dějiny. Protínají se, nebo míjejí? Vědí o sobě, nebo mají každé svůj vlastní rytmus? Spisovatel a historik Jiří Padevět v úsporně načrtnutých situacích a mikropříbězích ukazuje, že ani ve chvílích, kdy se tvoří dějiny, nepřestávají být jejich aktéři, strůjci nebo oběti obyčejnými lidmi, kteří se potýkají se svými slabostmi, životními stereotypy a představami o budoucnosti. Tragická monumentalita dějin procházející dírou na ponožce. Krém na boty, který rozhodne o osudech národů.

Autor postupuje svojí tradiční metodou místopisného průvodce a přibližuje čtenáři místa v dnešní České republice, na kterých zřídila nacistická okupační moc nebo protektorátní úřady tábory za účelem koncentrace a izolace politických odpůrců, Židů, Romů či pracovních sil. V průvodci najdete pobočky velkých nacistických táborů, jako byly Auschwitz, Flossenbürg nebo Gross-Rosen, tábory zřizované bezprostředně po záboru pohraničí a určené především k internaci politických odpůrců z řad českých Němců, tábory určené k internaci Romů, pracovně-výchovné tábory určené pro občany protektorátu nebo poměrně neznámé tábory pro maďarské Židy, vznikající v roce 1944 především na jižní Moravě. V knize je u řady táborů uveden seznam zemřelých či zavražděných vězňů a dostupné údaje o velitelích nebo dozorcích táborů. Kniha je doplněna řadou dosud nepublikovaných fotografií.

Autor postupuje tradiční metodou místopisného průvodce a přibližuje čtenáři místa v dnešní České republice, na kterých totalitní komunistický režim zřídil lágry a která jsou neodmyslitelně spojená s komunistickým terorem, páchaným na nevinných obětech. Průvodce zachycuje období od roku 1948 do počátku 60. let minulého století. Většina lokalit, kde existovaly tábory nucené práce, pracovní tábory nebo nápravně pracovní tábory, tedy místa internace a násilí zřízená komunistickým režimem, vypadá dnes zcela jinak než v padesátých letech a čtenáře jejich proměna překvapí. Nejen proto je nutné připomínat, co a kdy se na těchto místech odehrálo. Je důležité pamatovat si, kdo za tímto smutným obdobím stál, abychom se vyhnuli jeho opakovaní.

V knize navštívíme místa spojená s životem, odbojovou činností a především útěkem členů odbojové skupiny bratří Mašínů do Západního Berlína. Ať už si myslíme o třetím odboji cokoli, je nesporné, že tento útěk je jedním z největších příběhů studené války. Díky této publikaci má čtenář možnost následovat členy skupiny až na předměstí dnešního Berlína.

Co všechno bychom mohli vědět o Leninovi, ale interpretace dějinných okamžiků, jejichž kontury jsou pevné a neměnné, nám to nedovolí. Kniha oceňovaného autora a svérázného interpreta mnoha zajímavých historických publikací vybízí čtenáře k zamyšlení nad rozmanitou možností všedních i svátečních dnů jednoho revolucionáře. Potkal se někdy Vladimir Iljič Lenin s Rasputinem, rozmlouval s Konstantinem Ciolkovským o raketách a nosil Naděždě Krupské nákupy? Začala nenávist mezi Leninem a Trockým krádeží jízdního kola? Ilustrovaný text Jiřího Padevěta Vladimir Iljič Lenin v obrazech hledá a nachází odpovědi prakticky na všechny otázky z počátků ruského bolševického hnutí.

Profesor Rudolf Zahradník byl v letech 1993 až 2001 předsedou Akademie věd České republiky, poté jejím čestným předsedou. Především byl ale výraznou postavou vědeckého i společenského života, daleko přesahující hranice své vlasti. V této knize, která je zároveň poctou i jeho paní Mileně, na manžele Zahradníkovy vzpomínají přátelé, rodina, kolegové i žáci, kteří měli všichni možnost zažít laskavou, ale zároveň nesmlouvavou přítomnost Rudolfa Zahradníka a nekonečnou přívětivost jeho manželky.

Rok 1945 přinesl konec války, ovšem zlo nikam nezmizelo. A najít si mohlo každého. Jiří Padevět přichází s novým souborem svých oblíbených mikropovídek. Ukazuje v jiném světle rok 1945, který poválečná propaganda zobrazovala jako rok osvobození a světlých zítřků. Pozadí konce války bylo ale pro mnoho lidí děsivé. V nepřehledných situacích nikdo nevěděl, kde končí spravedlnost a začíná pomsta, kdo je přítel a kdo nepřítel, kde číhá nebezpečí a kam se před ním ukrýt. Padevět čtenáře sugestivně vtahuje přímo do mezních životních okamžiků, nechává rozestoupit řádky učebnic a znovu se mezi nimi snaží oživit to, co čas pohřbil pod tiskařskou černí: osudy jednotlivých lidí, kteří se pod vahou dějin buď zlomili, nebo je dokázali unést.s

Rok 1945 přinesl konec války, ovšem zlo nikam nezmizelo. A najít si mohlo každého. Jiří Padevět přichází s novým souborem svých oblíbených mikropovídek. Ukazuje v jiném světle rok 1945, který poválečná propaganda zobrazovala jako rok osvobození a světlých zítřků. Pozadí konce války bylo ale pro mnoho lidí děsivé. V nepřehledných situacích nikdo nevěděl, kde končí spravedlnost a začíná pomsta, kdo je přítel a kdo nepřítel, kde číhá nebezpečí a kam se před ním ukrýt. Padevět čtenáře sugestivně vtahuje přímo do mezních životních okamžiků, nechává rozestoupit řádky učebnic a znovu se mezi nimi snaží oživit to, co čas pohřbil pod tiskařskou černí: osudy jednotlivých lidí, kteří se pod vahou dějin buď zlomili, nebo je dokázali unést.

Momenty, na kterých nezáleží. Dokud jim nezvratnost nedá význam. Naše dvacáté století bylo plné bojů, proher, vítězství, ale především paradoxů, často se krčících ve stínu velkých dějinných událostí. Kniha Republika, jejímž prostřednictvím nás Jiří Padevět zavádí do období mezi lety 1918—1990, se pokouší přiblížit naši moderní historii na ploše sedmdesáti tří povídek. Vyprávějí o chvílích, které jsou z pohledu „velkých“ dějin nepodstatné, až banální, ale z pohledu těch, kdo je prožívali, byly naopak naprosto zásadní. Často změnily životy aktérů nečekaným a dramatickým způsobem. A to jak směrem k zoufalství, tak i k naději, která trvá.

Kdo byl chlapec, kterému mladý Ludwig Wittgenstein namaloval krémem na boty pod nos knírek? Proč si pomocník pražského kata Robert Týfa vzal do práce rezervní košili? Co dělal Edvard Beneš ve chvíli, kdy si Klement Gottwald všiml, že má každou ponožku jinou, a jakou roli se učila Jiřina Švorcová, když jí došel lak na vlasy? Velké a malé dějiny. Protínají se, nebo míjejí? Vědí o sobě, nebo mají každé svůj vlastní rytmus? Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět v úsporně načrtnutých situacích a mikropříbězích ukazuje, že ani ve chvílích, kdy se tvoří dějiny, nepřestávají být jejich aktéři, strůjci nebo oběti obyčejnými lidmi, kteří se potýkají se svými slabostmi, životními stereotypy a představami o budoucnosti. Tragická monumentalita dějin procházející dírou na ponožce. Krém na boty, který rozhodne o osudech národu. Dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera vytvořil mozaiku na první pohled absurdních situací odehrávajících se ve zlomových okamžicích dějin dvacátého století. Přesvědčivěji než všechna fakta ukázal, že historie není to, co se popisuje v učebnicích, nýbrž to, co možná právě teď prožíváme, aniž si to uvědomujeme.

Okamžiky na první pohled banální, ale už na ten druhý osudové. Kvůli čemu se o Vánocích 1941 popral Jan Kubiš s Jozefem Gabčíkem? Těšil se lidický farář Josef Štemberka v roce 1942 na léto? Uměl Edvard Beneš stavět sněhuláka? Proč si Marta Gottwaldová roztrhla před pohřbem svého manžela černé punčochy? Koho pozoroval arcibiskup Josef Beran z okna zámečku v Roželově? Čím si inženýr Zeman při sledování spartakiády polil kalhoty? Jsou chvíle, o které se lze poranit jako o trní. Jako by se v nich čas na chvíli zastavil jen proto, aby se náhle rozběhl mnohem rychleji a dějiny jejich prostřednictvím dokázaly uvolnit všechnu svoji nastřádanou sílu. Dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera Jiří Padevět už dávno dokázal, že umí s takovými okamžiky i lidskými příběhy zacházet a znovu jim ve svých povídkách vdechnout život. Nyní přichází s novou knihou plnou zdánlivě všedních mikropříběhů, které předcházejí zlomovým událostem známým z učebnic dvacátého století."

Knižní rozhovor s historikem mapujícím temná údobí našich dějin, autortem knih Průvodce protektorátní Prahou či Krvavé finále Pro Jiřího Padevěta je historie více, než jen sled dat a událostí. Jeho historické práce, mapující události druhé světové války v Čechách a na Moravě, dokáží z na první pohled banálního průsečíku míst a dat extrahovat konkrétní lidské osudy, často neveselé, někdy hrdinské. Autor knih Průvodce protektorátní Prahou či Krvavé finále z obyčejného a až neemocionálního popisu často hrůzných válečných událostí loví otázky po obecném smyslu lidství a tom, co dělá člověka tím, čím je. V obsáhlém knižním rozhovoru s publicistou Luďkem Staňkem Jiří Padevět vysvětluje, proč jej přitahují právě temné stíny poslední války na českém území a proč má touhu jit a dívat se tam, odkud ostatní často odvracejí zrak. Úspěšný autor, nositel ocenění Magnesia Litera, ale také nakladatel a knihkupec, navíc odhaluje, proč je fascinován dílem Karla Hynka Máchy a jakou roli podle něj hraje historie nedávná, alternativní, paralelní, ale i historie míst v životě člověka.

Jak vznikala ukrajinská státnost a založil Ukrajinu skutečně Lenin, jak tvrdí ruská média? Kdo byli „banderovci“ a proč toto téma dodnes vzbuzuje tolik vášní? Co byl ukrajinský Majdan a byla rusko-ukrajinská válka nevyhnutelná? Tato kniha vybízí k rozhovoru o složitých kapitolách ukrajinských dějin a pokusí se čtenářovi přiblížit moderní dějiny Ukrajiny a její současný boj bez propagandistických klišé a historických mýtů. Kniha je rozhovorem mezi Kyjevem a Prahou v zimě 2022, v době, kdy na Ukrajině již skoro rok trvá plnohodnotná válka. V průběhu minulého roku se Ukrajina opět objevila ve všech zprávách, v únoru 2022 Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a tento stát se ocitl ve středu zájmu všech světových médií a veřejnosti. Ruská válka proti Ukrajině ale ve skutečnosti trvá už osm let a ze strany Ruské federace je v neposlední řadě obhajována za pomoci dějin a jejich překrucování. Po mnoho let se dějiny a současnost Ukrajiny staly předmětem manipulací a nástrojem v hybridní válce, kterou Ruská federace vede proti Západu. Ukrajinský příběh se až do uplynulého roku nacházel v zajetí mnoha mýtů, které můžeme často slyšet i v České republice.