Jiří Padevět

Historik Jiří Padevět zpovídá herce a spisovatele Ivana Krause. „Malodivadelník“ se narodil za války židovskému otci, kterého poznal až po jeho návratu z Osvětimi. Zažil absurdity temných padesátých let i formativní léta vojny. Od mládí působil v mnoha divadelních souborech a měl to štěstí hrát v Paříži i Los Angeles. V roce 68 s manželkou Naďou Munzarovou z totality utekl a započal nelehký život emigranta v západních zemích. Vzpomíná plejádu osobností české kultury, které potkal doma i v zahraničí.

Průvodce po zaniklých obcích je katalogem světa, který neexistuje. Kniha ve stručných medailoncích představuje lokality zaniklé po roce 1945 v důsledku vyhnání českých a moravských Němců, budování hraničního pásma po roce 1948, výstavby přehrad či důlní činnosti nebo budování vojenských výcvikových prostorů. Přibližuje také částečně zaniklé lokality nebo místa, která se změnila z funkčních sídel v rekreační areály. Publikace obsahuje řadu historických i současných fotografií, z nichž mnohé dosud nebyly publikovány.

Příběh vražd, které nikdo nenařídil, nikdo nespáchal a nikdo nevyšetřil Od konce května do začátku června 1945 bylo v Postoloprtech zavražděno minimálně 763 civilistů, ale obětí bylo zřejmě ještě více. Někteří ze zavražděných byli příslušníky NSDAP, SS nebo SA, ale i ti měli stanout před řádným soudem, nikoli před popravčí četou. Většina obětí se provinila tím, že mluvila německy. Tento zločin nespáchali lokální mstitelé či snad takzvaní partyzáni poslední minuty, kteří začali proti nacismu udatně bojovat 8. května 1945 odpoledne, ale pravidelné jednotky československé armády. Tento zločin byl dva roky po jeho spáchání vyšetřován parlamentní vyšetřovací komisí, která dospěla po výsleších řady aktérů a svědků k závěru, že k vraždám sice došlo, ale měly svoje dobové opodstatnění a nikdo za ně není přímo odpovědný. Tato kniha vypráví příběh vražd, které nikdo nenařídil, nikdo nespáchal a nikdo nevyšetřil.

Nahlédněte do pohnutých osudů lidí, kteří se zapojili do boje proti komunistickému režimu. Třísky svobody jsou novou knihou mikropovídek Jiřího Padevěta, ve kterých se spisovatel, knihkupec, nakladatel a dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera vrací do období komunistického teroru, nastoleného po únoru 1948. Padesátá léta minulého století představuje jako temné a krvavé období osudových střetů pravdy a lži, touhy a skrčenosti, jako dobu, která proti sobě stavěla kladiva a pistole, myšlenky a ideologie a která zrůdně pošlapala a potrestala i ten nejmenší sen o svobodě. Znovu se přitom opírá o zdánlivě drobné momenty a fragmenty životů zachycené těsně předtím, než se promění v okamžiky osudové, které mistrně popisuje místy až s básnivou uhrančivostí. Jejich prostřednictvím připomíná hrdinství i selhávání známých i méně známých postav naší historie. Jejich skutky totiž stále prostupují i do současnosti — pro někoho jako varování, pro někoho jako inspirace.

Nahlédněte do pohnutých osudů lidí, kteří se nevzdali. Třísky svobody jsou novou knihou mikropovídek Jiřího Padevěta, ve kterých se dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera vrací do období komunistického teroru, nastoleného po únoru 1948. Padesátá léta minulého století představuje jako temné a krvavé období osudových střetů pravdy a lži, touhy a skrčenosti, zbabělosti a hrdinství. Znovu se opírá o zdánlivě drobné momenty a fragmenty životů zachycené těsně předtím, než se promění v okamžiky osudové, jež mistrně popisuje místy až s básnivou uhrančivostí. Prostřednictvím těchto momentů připomíná statečnost i selhávání známých i méně známých postav naší historie. Jejich skutky totiž stále prostupují i do současnosti — pro někoho jako varování, pro jiného jako inspirace.

Český bestiář přináší příběhy několika mužů, kteří během 20. století fatálně selhali a podlehli totalitním ideologiím. V jejich jméně psali básně, učili děti, udávali Gestapu i Státní bezpečnosti, chodili na schůze Vlajky i KSČ a vyháněli a vraždili Němce. Někteří tak činili z osobního prospěchu, jiní věřili ve šťastné zítřky, ať už národně socialistické, nebo socialistické. Dramatické, někdy až bizarní příběhy Jaroslava Nachtmanna, Miroslava Hnáta/Hanuše, Jindřicha Cinka, Ludvíka Špirka, Vladimíra Smrčiny, Josefa Rejthara, Jaroslava Čermáka a Miloše Cettla snad budou pro čtenáře dostatečným varováním, aby nepodléhali falešným prorokům.

Třetí republika, která trvala od jara 1945 do 25. února 1948, byla zdánlivě demokratická. Opravdu pouze zdánlivě, některé předválečné politické strany byly zakázány, někteří občané zbaveni volebního práva. Těmito třemi roky se vinou dvě hlavní dějové linie, jednak linie „národní očisty“, tedy vyhnání českých a moravských Němců, jednak nástup komunistů k moci, jako vždy plný lží, brutality a podporovaný Sovětským svazem. Třetí republika je především příběhem o destrukci státu, zaštítěné ušlechtilými hesly.

Jak vznikala ukrajinská státnost a založil Ukrajinu skutečně Lenin, jak tvrdí ruská média? Kdo byli „banderovci“ a proč toto téma dodnes vzbuzuje tolik vášní? Co byl ukrajinský Majdan a byla rusko-ukrajinská válka nevyhnutelná? Tato kniha vybízí k rozhovoru o složitých kapitolách ukrajinských dějin a pokusí se čtenářovi přiblížit moderní dějiny Ukrajiny a její současný boj bez propagandistických klišé a historických mýtů. Kniha je rozhovorem mezi Kyjevem a Prahou v zimě 2022, v době, kdy na Ukrajině již skoro rok trvá plnohodnotná válka. V průběhu minulého roku se Ukrajina opět objevila ve všech zprávách, v únoru 2022 Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a tento stát se ocitl ve středu zájmu všech světových médií a veřejnosti. Ruská válka proti Ukrajině ale ve skutečnosti trvá už osm let a ze strany Ruské federace je v neposlední řadě obhajována za pomoci dějin a jejich překrucování. Po mnoho let se dějiny a současnost Ukrajiny staly předmětem manipulací a nástrojem v hybridní válce, kterou Ruská federace vede proti Západu. Ukrajinský příběh se až do uplynulého roku nacházel v zajetí mnoha mýtů, které můžeme často slyšet i v České republice.

Rok 1945 přinesl konec války, ovšem zlo nikam nezmizelo. A najít si mohlo každého. Jiří Padevět přichází s novým souborem svých oblíbených mikropovídek. Ukazuje v jiném světle rok 1945, který poválečná propaganda zobrazovala jako rok osvobození a světlých zítřků. Pozadí konce války bylo ale pro mnoho lidí děsivé. V nepřehledných situacích nikdo nevěděl, kde končí spravedlnost a začíná pomsta, kdo je přítel a kdo nepřítel, kde číhá nebezpečí a kam se před ním ukrýt. Padevět čtenáře sugestivně vtahuje přímo do mezních životních okamžiků, nechává rozestoupit řádky učebnic a znovu se mezi nimi snaží oživit to, co čas pohřbil pod tiskařskou černí: osudy jednotlivých lidí, kteří se pod vahou dějin buď zlomili, nebo je dokázali unést.

Rok 1945 přinesl konec války, ovšem zlo nikam nezmizelo. A najít si mohlo každého. Jiří Padevět přichází s novým souborem svých oblíbených mikropovídek. Ukazuje v jiném světle rok 1945, který poválečná propaganda zobrazovala jako rok osvobození a světlých zítřků. Pozadí konce války bylo ale pro mnoho lidí děsivé. V nepřehledných situacích nikdo nevěděl, kde končí spravedlnost a začíná pomsta, kdo je přítel a kdo nepřítel, kde číhá nebezpečí a kam se před ním ukrýt. Padevět čtenáře sugestivně vtahuje přímo do mezních životních okamžiků, nechává rozestoupit řádky učebnic a znovu se mezi nimi snaží oživit to, co čas pohřbil pod tiskařskou černí: osudy jednotlivých lidí, kteří se pod vahou dějin buď zlomili, nebo je dokázali unést.s

Profesor Rudolf Zahradník byl v letech 1993 až 2001 předsedou Akademie věd České republiky, poté jejím čestným předsedou. Především byl ale výraznou postavou vědeckého i společenského života, daleko přesahující hranice své vlasti. V této knize, která je zároveň poctou i jeho paní Mileně, na manžele Zahradníkovy vzpomínají přátelé, rodina, kolegové i žáci, kteří měli všichni možnost zažít laskavou, ale zároveň nesmlouvavou přítomnost Rudolfa Zahradníka a nekonečnou přívětivost jeho manželky.

Co všechno bychom mohli vědět o Leninovi, ale interpretace dějinných okamžiků, jejichž kontury jsou pevné a neměnné, nám to nedovolí. Kniha oceňovaného autora a svérázného interpreta mnoha zajímavých historických publikací vybízí čtenáře k zamyšlení nad rozmanitou možností všedních i svátečních dnů jednoho revolucionáře. Potkal se někdy Vladimir Iljič Lenin s Rasputinem, rozmlouval s Konstantinem Ciolkovským o raketách a nosil Naděždě Krupské nákupy? Začala nenávist mezi Leninem a Trockým krádeží jízdního kola? Ilustrovaný text Jiřího Padevěta Vladimir Iljič Lenin v obrazech hledá a nachází odpovědi prakticky na všechny otázky z počátků ruského bolševického hnutí.

Momenty, na kterých nezáleží. Dokud jim nezvratnost nedá význam. Naše dvacáté století bylo plné bojů, proher, vítězství, ale především paradoxů, často se krčících ve stínu velkých dějinných událostí. Kniha Republika, jejímž prostřednictvím nás Jiří Padevět zavádí do období mezi lety 1918—1990, se pokouší přiblížit naši moderní historii na ploše sedmdesáti tří povídek. Vyprávějí o chvílích, které jsou z pohledu „velkých“ dějin nepodstatné, až banální, ale z pohledu těch, kdo je prožívali, byly naopak naprosto zásadní. Často změnily životy aktérů nečekaným a dramatickým způsobem. A to jak směrem k zoufalství, tak i k naději, která trvá.

Momenty, na kterých nezáleží. Dokud jim nezvratnost nedá význam. Naše dvacáté století bylo plné bojů, proher, vítězství, ale především paradoxů, často se krčících ve stínu velkých dějinných událostí. Kniha Republika, jejímž prostřednictvím nás známý spisovatel, nakladatel a držitel řady literárních ocenění Jiří Padevět zavádí do období mezi lety 1918—1990, se pokouší přiblížit naši moderní historii na ploše 73 povídek. Vyprávějí o chvílích, které jsou z pohledu „velkých“ dějin nepodstatné, až banální, ale z pohledu lidí, kteří je prožívali, byly naopak naprosto zásadní. Často změnily životy jejich aktérů nečekaným a drastickým způsobem. A to jak směrem k zoufalství, tak i k naději, která trvá.

Kniha povídek Dvacet minut na vsi autora Jiřího Padevěta zavádí čtenáře mezi obyčejné lidi žijící své běžné životy plné práce, starostí, ale i zábavy, radostí a občas poklidných chvil. Tisíce podobných střípků životů se odehrávaly a odehrávají v Evropě každý den, mění se kulisy, mění se společenská uspořádání, mění se počasí, ale lidé zůstávají. Hrdiny příběhů mohou být úplně cizí lidé, vzdálení tisíce kilometrů, nebo třeba někdo, koho znáte. Všechna gesta, pohyby, úsměvy a situace, které se prolnuly několika mikropříběhy, se možná staly v jiné časové posloupnosti, v jiné vesnici, v jiné zemi a jiným lidem. Ale docela jistě se staly...

Okamžiky na první pohled banální, ale už na ten druhý osudové. Kvůli čemu se o Vánocích 1941 popral Jan Kubiš s Jozefem Gabčíkem? Těšil se lidický farář Josef Štemberka v roce 1942 na léto? Uměl Edvard Beneš stavět sněhuláka? Proč si Marta Gottwaldová roztrhla před pohřbem svého manžela černé punčochy? Koho pozoroval arcibiskup Josef Beran z okna zámečku v Roželově? Čím si inženýr Zeman při sledování spartakiády polil kalhoty? Jsou chvíle, o které se lze poranit jako o trní. Jako by se v nich čas na chvíli zastavil jen proto, aby se náhle rozběhl mnohem rychleji a dějiny jejich prostřednictvím dokázaly uvolnit všechnu svoji nastřádanou sílu. Dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera Jiří Padevět už dávno dokázal, že umí s takovými okamžiky i lidskými příběhy zacházet a znovu jim ve svých povídkách vdechnout život. Nyní přichází s novou knihou plnou zdánlivě všedních mikropříběhů, které předcházejí zlomovým událostem známým z učebnic dvacátého století."