Radomyr Mokryk

Jak vznikala ukrajinská státnost a založil Ukrajinu skutečně Lenin, jak tvrdí ruská média? Kdo byli „banderovci“ a proč toto téma dodnes vzbuzuje tolik vášní? Co byl ukrajinský Majdan a byla rusko-ukrajinská válka nevyhnutelná? Tato kniha vybízí k rozhovoru o složitých kapitolách ukrajinských dějin a pokusí se čtenářovi přiblížit moderní dějiny Ukrajiny a její současný boj bez propagandistických klišé a historických mýtů. Kniha je rozhovorem mezi Kyjevem a Prahou v zimě 2022, v době, kdy na Ukrajině již skoro rok trvá plnohodnotná válka. V průběhu minulého roku se Ukrajina opět objevila ve všech zprávách, v únoru 2022 Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a tento stát se ocitl ve středu zájmu všech světových médií a veřejnosti. Ruská válka proti Ukrajině ale ve skutečnosti trvá už osm let a ze strany Ruské federace je v neposlední řadě obhajována za pomoci dějin a jejich překrucování. Po mnoho let se dějiny a současnost Ukrajiny staly předmětem manipulací a nástrojem v hybridní válce, kterou Ruská federace vede proti Západu. Ukrajinský příběh se až do uplynulého roku nacházel v zajetí mnoha mýtů, které můžeme často slyšet i v České republice.

Tři autoři, tři pohledy na válku. Každý pozoruje zápas o Ukrajinu ze svého úhlu. Každý z nich si také žije svůj osobní válečný příběh. Těch cizích slyšeli, viděli, vyfotili, popsali i zapomněli tisíce. Mnohé jim ale utkvěly v paměti a osobně je zasáhly. Ukrajinský historik Radomyr Mokryk, který se z bezpečné Prahy po začátku invaze vrátil na Ukrajinu a i přes svou ryze humanistickou povahu dobrovolně podstoupil vojenský výcvik. Svým vyprávěním přibližuje geopolitické a historické pozadí konfliktu, který doutná již celá staletí. Ukrajinská novinářka Soňa Koškinová, která se s dcerou, matkou a kocourem po únoru 2022 dočasně odstěhovala do Prahy. Někteří z jejích nejbližších spolupracovníků a kamarádů ale zůstali, za což zaplatili svým životem – jejich příběhy s námi v této knize sdílí. A fotografka Iva Zímová, světoběžnice s českým a kanadským pasem, která nevypráví příběhy lidí a míst slovy, ale fotografiemi. Jediný snímek dokáže zachytit to, nač jsou někdy slova krátká. Jedinečná publikace, která kombinuje geopolitický a historický pohled na současnou rusko-ukrajinskou válku s osobním svědectvím a příběhy skutečných lidí. Texty jsou doplněny unikátními fotografiemi Ivy Zímové a předmluvou Petry Procházkové.

Kniha vypráví příběh skupiny ukrajinských spisovatelů, básnířek, literárních kritiků a intelektuálů, kteří v době tzv. Chruščovova „tání“ na Ukrajině formovali kulturní opozici vůči sovětskému režimu a vešli ve známost jako generace „šedesátníků“. Postupné odhalení historických zločinů sovětské vlády, pochopení politiky rusifikace a oponování oficiální cenzuře přivedlo šedesátníky do disentu. Po krátkém období relativního uvolnění na začátku šedesátých let byla řada intelektuálů perzekvována a vězněna. V knize jsou zmapovány životní příběhy ukrajinských intelektuálů a jejich přerod z relativně loajálních sovětských občanů na disidenty. Tyto příběhy jsou zmapovány v rámci širšího historického kontextu své doby a kontroverzního sovětského „tání“. Zvláštní důraz je kladen na pochopení národnostní politiky v SSSR v definovaném období a na rusko-ukrajinské vztahy. Publikace osvětluje koloniální podstatu těchto vztahů, která se nakonec hybnou stala silou pro vznik ukrajinského disentu. Kniha je založená na zpracování řady rozhovorů s aktéry ukrajinského disidentského hnutí a archivních pramenů, včetně nedávno objevených složek z archivu SBU (KGB) v Kyjevě.