Michael Parker

V posledních dvou generacích se významně změnil způsob, jímž jsou předávány etické a morální zásady. V některých rodičích sílí v poslední době pocit, že už nemají dostatečnou autoritu potřebnou k tomu, aby je u svých dětí „prosadili“. Relativismus a řeči o tom, že „všechny názory mají stejnou hodnotu“, bývá často laciný způsob, jak rodiče a učitele zaskočit, když se řeší etické a morální problémy a jde do tuhého. Promyšlené rozhovory s dětmi o etice a morálce vedou k tomu, že se stáváme součástí slavné liberální tradice, která už trvá stovky let. Je to stejná tradice, díky níž nyní máme demokracii, svobodu slova, bylo zrušeno otroctví a vysílá se Monty Python. Je naší povinností předat tuto tradici dětem tak, že s nimi budeme rozmlouvat o otázkách v této knize, využívat postupy etického myšlení a zamýšlet se nad filozofickými otázkami a dilematy.

Rozhovory o demokracii, filozofii, životním prostředí, válce a odplatě, o lidstvu a dalších velkých myšlenkáchCo je to věčnost? Co je to demokracie? Nebo dokonce: Je v pořádku, když vlastním zbraň? Kniha amerického autora se věnuje takzvaným „velkým“, ne vždy snadno zodpověditelným otázkám, kterým se rodiče obvykle vyhýbají, protože v nich často nemají zcela jasno ani oni sami. Sedmdesát pět témat je uvedeno stručnou informací o dané problematice nebo mysliteli a doplněno řadou otázek, často kladených z neobvyklé perspektivy a někdy i dost provokativních, které otvírají nové úhly pohledu a poukazují na zajímavé souvislosti. Jejich smyslem je poskytnout prostor pro diskusi s dětmi, která je pravděpodobně zaujme více než četba knihy.