Ján Paulus

Pátrání po obětech „krvavého léta“ 1945 přivádí pražského studenta na Vysočinu. Zapadá ale tragický příběh posledního německého faráře v Jihlavě do jeho diplomové práce? Byl skutečně obětí, či kolaborantem? Mohou ještě žít ti, co tenkrát stříleli? Co se odehrálo na kostelní věži? A jaké tajemství skrývá jedna fotografie? Studijní výlet se nečekaně mění v detektivní pátrání po docela jiné události a vede k poznání, jak naše minulost ovlivňuje naši přítomnost.

Pátrání po obětech „krvavého léta“ 1945 přivádí pražského studenta na Vysočinu. Zapadá ale tragický příběh posledního německého faráře v Jihlavě do jeho diplomové práce? Byl skutečně obětí, či kolaborantem? Mohou ještě žít ti, co tenkrát stříleli? Co se odehrálo na kostelní věži? A jaké tajemství skrývá jedna fotografie? Studijní výlet se nečekaně mění v detektivní pátrání po docela jiné události a vede k poznání, jak naše minulost ovlivňuje naši přítomnost.

Pltníctvo je archaický a takmer zaniknutý fenomén. Niečo ako aljašská zlatá horúčka, s tým rozdielom, že o pltníkoch nevzniklo množstvo dobrodružnej literatúry. História slovenského pltníctva viedla autora knihy Jana Paulusa k tomu, aby spracoval tradíciu pltníctva vo svojom románe Kapitáni pltí. Po osem storočí predstavovalo pltníctvo na Slovensku obživu pre obyvateľov horských krajín. Kolískou slovenského pltníctva bol celoročne splavovaný Váh, pre svoju dĺžku a vynikajúcu šírku koryta. V súčasnosti sa tradícia pltníctva obnovuje ako turistická atrakcia v podobe prepravy osôb. Kniha Kapitáni pltí prepája históriu, dobové reálie, ktoré sú obohatené o príbehy a zaujímavosti o okolitých miestach plavby. Dobrodružný príbeh tohto románu nás zavedie do 19. storočia, na jar roku 1848, keď sa revolučnej vlne Európy nevyhla ani habsburská monarchia.

V knihe okrem pekných rozprávok nájdete aj zaujímavé čítanie o zvieratkách, ktoré žijú u nás v lese, pri vode, vo vzduchu a tiež vo vysokých horách.Dozviete sa o nich i niečo zaujímavé, čo ste doposiaľ možno nevedeli.