Dagmar Pecková

Audiokniha Ty vole se neříká, kterou napsala Dagmar Pecková. Z jeviště až do zákulisí života – jedna pěvkyně, 101 příhod a humor ostřejší než vysoké C.

První kniha Dagmar Peckové Ty vole se neříká ukázala, že operní diva umí psát stejně ostře a vtipně, jako zpívá – fejetony, v nichž se s ironií a nadhledem trefovala do světa opery i života kolem nás, si získaly tisíce čtenářů. Teď přichází s volným pokračováním Tanec mezi vejci – ještě osobnějším, otevřenějším a místy peckovsky provokativním. Dagmar Pecková píše o dětství v Medlešicích, pionýrských táborech i o šoku z okupace v srpnu 1968, o začátcích na konzervatoři, první svatební noci i o setkáních s hvězdami hudebního světa, o trapasech i triumfech, které by jiní raději zamlčeli. S lehkostí kombinuje humor, sebereflexi a upřímnost, takže vzniká pestrý obraz života, který baví, dojímá a inspiruje. Název Tanec mezi vejci je metaforou života, v němž je člověk nucen našlapovat opatrně, aby nic nerozbil a nikoho neurazil. Pecková se proti takovému opatrnictví staví s nadhledem a rozhodností – a nabízí knihu plnou humoru, šarmu a svobody, která se čte jedním dechem, stejně jako se poslouchá její nezaměnitelný hlas.

Ten pocit, když vám v hlavě najednou problikne okamžik z dětství. Jak to tehdy vlastně bylo? Vzpomínky se začnou drát ven z podvědomí a z jednotlivých úlomků se najednou utvoří kratičké kapitolky života. Vtipné i smutné… i ty, které měly raději zůstat zapomenuty. Život na výsluní se všemi stíny na duši. Vlny slávy a propadů. Svět divadel, koncertních sálů i rodinných chvil. Vše v poklusu s minutovníkem v hlavě. Jak být světovou pěvkyní, milující a milovanou ženou nebo snad dokonce perfektní matkou? Návod k tomu všemu v této knize rozhodně nehledejte. Snad jen úsměvný nadhled nad životem, který mezi prsty profičí jako blázen, rozdávaje přitom plnými doušky štěstí, lásku, bolest i smrt. Napsala jsem 101 kratičkých příběhů ze svého života, které vám nyní předkládám. Střípky z dětství, šílenost puberty, naivní představy o práci u divadla, cestu na světová jeviště, půtky s podprůměrností i pomoc velkorysých. Snad se při čtení nudit nebudete. Stejně jako jsem se za celý život nenudila já.

Dagmar Pecková by si dost možná zasloužila označení chameleon. Jaká tedy vlastně je? Má své vize, které chce uskutečnit. Nevzdává se. Srší nápady. Bývá pokaždé jiná: jednou něžná se zavřenýma očima a pohledem dovnitř duše, jindy ohnivý „Beran“. Rázná, ale zároveň empatická. Ví, co chce. Přímá, jako když vyšije. Životní názory má jasně dané a nebojí se je říkat nahlas. A když to nejde tudy, půjde to jinou cestou… I když se jeví všem na první pohled jako energický extrovert, je to naopak. Dalo by se říct, že je taková křížovka s tajenkou, podobně jako tato kniha. Nejprve se něco o Dáše dozvíte v úvodu a poté projdete kapitolkami, kde nesou své příběhy její šaty. Šaty a Dášin životní styl nám posloužily jako odrazový můstek k něčemu schovanému uvnitř. Až pak se vám složí výsledný obrázek, jako byste skládali puzzle…