Michal Pink

Kniha podrobně sleduje volby do horní komory českého parlamentu Senátu. Základním cílem je popsat volební podpory jednotlivých kandidátů a politických stran prostřednictvím indexu volební shody s ohledem na historické členění České republiky: a) velká města jako Praha, Plzeň, Brno a Ostrava, b) Čechy a c) Morava. Analyzovány jsou výsledky prvního a druhého kola v rámci popsaných oblastí. Mimoto je provedeno několik srovnání prostřednictvím typologie volebních obvodů (z pohledu vítěze). Volební obvody jsou rozděleny na volební bašty, tedy ty, kde politická strana dlouhodobě drží svého senátora, obvody, kde došlo k opakovanému zvolení, minimálně jednomu zvolení kandidáta, a bez výsledku opravňujícího k postupu do druhého kola. Kromě samotné volební podpory je popsána také volební účast jako klíčový indikátor volební soutěže. Volební výsledky jsou dále analyzovány prostřednictvím pokročilejších statistických nástrojů s cílem prokázat existenci sousedského efektu na úrovni jednotlivých obvodů v letech 2014 a 2016. Podpora klíčových kandidátů je zhodnocena i pomocí několika dalších indikátorů odvozených z teorie konfliktních linií. Nechybí ani zmínka o nově nastoupeném trendu podpory populistických stran.

Kniha se věnuje základní struktuře českého parlamentu od roku 1920 do současnosti z hlediska profesí zvolených poslanců. První část se zaměřuje na meziválečné období, kdy české země představovaly velice různorodý celek. Vedle českých politických stran měla zastoupení i německá část populace, případně polská menšina. Další část pojednává o posledních skoro třech desetiletích po roce 1990, kdy se znovu zavedla volná soutěž politických stran a do zákonodárných sborů demokratizujícího se Československa zasedlo několik set poslanců. Po krátkém období nahradil federální stát nový útvar, současná Česká republika, kde nejdůležitější volený sbor představuje Poslanecká sněmovna, dolní komora Parlamentu České republiky. Ve třetí části knihy jsou více rozebrány vlivy biografických charakteristik profesní a vzdělanostní struktury voleného sboru, věku a pohlaví poslanců na jejich aktivitu a samotnou reprezentaci. Čtenářům se tak přiblíží proměnlivost původní profese politika a může si udělat jasnější představu o tom, kdo jsou poslanci a poslankyně českého parlamentu. Kniha poskytuje zajímavé a podnětné informace o charakteristikách a aktivitách českých zákonodárců, které mohou pomoci najít odpovědi na celou řadu otázek a usnadnit rozhodování o tom, komu má dát v příštích volbách svůj hlas.