Dagmar Pintířová

Třetí, rozšířené vydání úspěšné publikace Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Práce vychází z autentických terénních výzkumů uskutečněných autorkou v letech 19901992 u dvou posledních žijících bohyní Irmy Gabrhelové a Kateřiny Hodulíkové na Žítkové v Bílých Karpatech. S odstupem několika let (19951996) na ně navázaly další terénní sběry, které jsou věnovány již výhradně bohyni I. Gabrhelové, její osobnosti a praktikám. Práci uzavírají terénní výzkumy z let 20132014 sledující pamětníky, kterým je toto téma blízké především v souvislosti s jejich dětstvím. V úvodních částech publikace osvětluje autorka počátky zájmu o problematiku bohyní na Moravských Kopanicích ve vlastivědné a národopisné literatuře. Připomíná také některé klíčové osobnosti badatelského zájmu o bohyně, jakými byli např. František Bartoš, Ferdinand Dúbravský či Josef Hofer. V následujících kapitolách je uveden rozbor jednotlivých autentických zaříkávání a magických praktik, dále rozbor magického obřadu s ohledem na praktikování homeopatické a kontaktní magie. Závěr práce je věnován logice magického myšlení a sledování styčných bodů se současnými podobami magie u recentních léčitelů. V předkládaném vydání nově autorka reflektuje výsledky výzkumu japonského badatele, které aplikuje na fenomén tzv. čítané vody. Druhým zásahem je zapracování tezí o vztahu církevních představitelů k provozování magie a doplněná je i jedna nová fotografie.

Třetí, rozšířené vydání úspěšné publikace Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Práce vychází z autentických terénních výzkumů uskutečněných autorkou v letech 1990–1992 u dvou posledních žijících bohyní Irmy Gabrhelové a Kateřiny Hodulíkové na Žítkové v Bílých Karpatech. S odstupem několika let (1995–1996) na ně navázaly další terénní sběry, které jsou věnovány již výhradně bohyni I. Gabrhelové, její osobnosti a praktikám. Práci uzavírají terénní výzkumy z let 2013–2014 sledující pamětníky, kterým je toto téma blízké především v souvislosti s jejich dětstvím. V úvodních částech publikace osvětluje autorka počátky zájmu o problematiku bohyní na Moravských Kopanicích ve vlastivědné a národopisné literatuře. Připomíná také některé klíčové osobnosti badatelského zájmu o bohyně, jakými byli např. František Bartoš, Ferdinand Dúbravský či Josef Hofer. V následujících kapitolách je uveden rozbor jednotlivých autentických zaříkávání a magických praktik, dále rozbor magického obřadu s ohledem na praktikování homeopatické a kontaktní magie. Závěr práce je věnován logice magického myšlení a sledování styčných bodů se současnými podobami magie u recentních léčitelů. V předkládaném vydání nově autorka reflektuje výsledky výzkumu japonského badatele, které aplikuje na fenomén tzv. čítané vody. Druhým zásahem je zapracování tezí o vztahu církevních představitelů k provozování magie a doplněná je i jedna nová fotografie.