Platón strana 2 z 4

Jeden z nejznámějších Platónových dialogů, který je věnován rétorice, kráse a lásce.

První řecko-české vydání Platónova dialogu Gorgias. Platónův řecký text je převzat z Burnetovy kritické edice (1903), český překlad, který vychází v šestém a opraveném vydání, pochází z pera Františka Novotného (1936). Součástí knihy je překladatelův úvod, vysvětlující poznámky a seznam literatury.

Listy jsou jedinou částí Platónova literárního odkazu, v níž autor mluví v první osobě. Dozvídáme se z nich mnohé o jeho poměru k historickým osobám a událostem a v neposlední řadě také ke svému vlastnímu dílu a poslání. Z Listů lze čerpat řadu důležitých údajů z Platónovy autobiografie, zprávy o jeho politických postojích a rovněž o jeho osobní účasti v politických dějinách Syrakús. Jelikož je však pravá politika v platónském pojetí vždy spjata s jistým pojetím filosofie, obsahují Listy rovněž významné pasáže o povaze a podmínkách filosofického poznání a potvrzují Platónovo odmítnutí možnosti jeho písemné fixace.

A lakomában Szókratész a tragédiaköltők társaságában az egyik ősi istennek: Erósznak tiszteleg. A szerelem istenének azonban két megjelenési formája is van: az egyik az égi Erósz, Aphrodité Úrania fia, aki az erények szolgálatában áll, a másik viszont Aphrodité Pandémosz (a "közönséges") sarja, aki csak a közönséges, testi szerelmet részesíti előnyben. Platón dialógusában szó esik az ember kettős (férfi és női) természetéről, továbbá a nemek történelmi korok előtti szétválásáról is. A Szókratész védőbeszéde azt a Kr. e. 399-ben lefolyt "koncepciós pert" ismerteti Szókratész szemszögéből, amelyben a sokak által bölcsnek tartott filozófust komédiaköltők mint közjogi vádlók a hitetlenség és a fiatalság megrontásának bűnével vádolnak. Szókratész mindvégig az igazság szemszögéből érvel, nem törődve a - valószínűleg politikai megrendelésre már előkészített - halálbüntetés egyre valószínűbb ítéletével.

Formou rozhovoru, jehož vůdčí osobností je Sókrates, uvažuje Platón o vztahu věci, pojmu a pojmenování. První svazek řecko-českých vydání Platónových dialogů.

Významný antický filozof rozvíjí vlastní koncepci státu, jeho ochrany, občanství a správy obce. Ideální státní uspořádání se opírá o společenství majetku a žen a rozumnou chudobu, která nepřeje přepychu. V tomto státě bude vládnout vnitřní harmonie, zrozená z hierarchického uspořádání v podobě tří základních společenských tříd - vládnoucích filozofů, válečníků, řemeslníků a rolníků. V čele státu by měli stát ti nejlepší s důkladnou výchovou, jež jim umožní dobrat se filozofického poznání dobra, vyzařujícího světlo pravdy. Všechny ostatní formy státu jsou hluboce provázány s nespravedlností...

Další svazek platónovských spisů. Dialog hledá ideální uspořádání obce, účastníci diskuse rozebírají hodnoty, normy a měřítka, které by měly být základem optimálního společenského zřízení.

V úvodu tohoto dialogu se setkáváme s Hippokratem, který žádá Sókrata, aby se za něj přimluvil u Prótágora. Hippokratés se chce u tohoto slavného sofisty učit. Hippokratés totiž ví, že sofista umí udělat člověka dovedným řečníkem. Slyší od Sókrata vý stražná slova, jak je nebezpečné kupovat od sofistů nauky, o kterých není jisto, zda-li budou prospěšné či škodlivé. Nato přichází Sókratés s Hippokratem za Protágorou, kde hlavním tématem dialogu je, zda-li jde učit zdatnosti.

Významný antický filozof rozvíjí vlastní koncepci státu, jeho ochrany, občanství a správy obce. Ideální státní uspořádání se opírá o společenství majetku a žen a rozumnou chudobu, která nepřeje přepychu. V tomto státě bude vládnout vnitřní harmonie, zrozená z hierarchického uspořádání v podobě tří základních společenských tříd - vládnoucích filozofů, válečníků, řemeslníků a rolníků. V čele státu by měli stát ti nejlepší s důkladnou výchovou, jež jim umožní dobrat se filozofického poznání dobra, vyzařujícího světlo pravdy. Všechny ostatní formy státu jsou hluboce provázány s nespravedlností...

Az Állam az Atlantisz Könyvkiadó 1998 óta folyamatosan megjelenő ,,Platón összes művei kommentárokkal" sorozatának jegyzetekkel, kommentárokkal ellátott következő darabja. A platóni állam a filozófiatörténet klasszikus szövegei között is egyike a legfontosabbaknak, ha ugyan nem a legfontosabb - nem csupán filozófiatörténészek számára.

Jeden z nejznámějších Platónových dialogů, který je věnován rétorice, kráse a lásce.

"Én vagyok a legnagyobb zavarban és útvesztőben, amikor másokat összezavarok." A Menón - viszonylagos rövidsége ellenére - korszakos jelentőségű dialógusa az életműnek: azok a meghatározó platóni elképzelések, amelyek az etika, a lélekvándorlás, az anamnészisz, az ideaelmélet, a matematika és az eszkatológia vonatkozásában megfogalmazódnak, és amelyeket általában a platóni filozófia legfontosabb jellemzőiként tartanak számon, ebben a dialógusban fordulnak elő először. A dialógust gazdag jegyzetapparátus és a fordító utószava kíséri. Platón műveinek kommentált Atlantisz-összkiadása az utóbbi évtizedek klasszika-filológiai kutatásai alapján szükség szerint javítva, átdolgozva vagy teljesen új fordításban közli az egyes dialógusokat, s tartalmazza az eddig magyarul nem olvasható szövegeket is.

Sedmý svazek ediční řady Platónovy spisy.

Devátý svazek ediční řady Platónovy spisy. Páté, opravené vydání.

Selected and with an introduction by Tom Griffith.

Patnáctý svazek ediční řady Platónovy spisy. Svazek zahrnuje čtyři práce na různá filozofická témata.