Michal Plavec

Přestože první letadlo těžší vzduchu vzlétlo v Praze již v prosinci 1909, první oficiální letiště bylo v Praze založeno až v roce 1919. Do té doby využívali první aviatici nejčastěji chuchelské závodiště, pouze Ing. Jan Kašpar vzlétnul z polí u tehdejšího Proseku. Nepříliš daleko odtud vzniklo první oficiální letiště Praha, dnes známé jako Praha-Kbely. Až do roku 1937 se jednalo o největší pražské letiště, které plnilo jak vojenskou, tak civilní roli. Pomyslnou štafetu převzalo v roce 1937 moderně koncipované letiště v Ruzyni (dnes Letiště Václava Havla), které zůstalo hlavním leteckým přístavem dodnes. Další svazek edice Zmizelá Praha seznamuje čtenáře s rozvojem letectví v našem hlavním městě a ukazuje, jak letecká doprava a stavby s ní spojené ovlivnily tvář metropole.

Nakladatelství Svět křídel vydává novou knihu Michala Plavce, která se jmenuje Smrtonosná oblaka. Letecká válka mezi Labem a Orlickými horami 1938-1945. Publikace volně navazuje na řadu knih tohoto autora, které se věnují letecké válce a bombardování českých měst během druhé světové války. Dosud byly vydány tituly …a země se chvěla, Bomby pod Řípem, Praha v plamenech (doplněné a rozšířené vydání této knihy vyšlo ve dvou titulech Strach nás ochromil. Tragický nálet na Prahu 14. února 1945 v souvislostech a Bomby na Květnou neděli. Letecká válka nad Prahou a okolím v březnu až květnu 1945). Kniha má rozsah 495 stran a doprovází ji přibližně 450 fotografií. Jako podklady sloužily materiály z českých, německých, britských, amerických a ruských archivů a řada odborných publikací. Kniha je opatřena poznámkovým aparátem, který čítá necelých devět set položek. Publikaci autor věnoval zesnulému pardubickému archiváři Zdeňkovi Bičíkovi, který nálety osobně prožil a jako historik se je také jako první snažil zpracovat.

Letecká válka nad Prahou dosáhla svého vrcholu v březnu až květnu 1945. Na počátku března zaútočili poprvé američtí hloubkaři v okolí hlavního města ve zvýšené míře. Byla to pouze předzvěst nejtěžšího náletu na libeňské a vysočanské továrny a na kbelské, letňanské a čakovické letiště 25. března 1945. Na těchto letištích a několika dalších v okolí Prahy zažila Luftwaffe svou nejtěžší porážku 16. dubna 1945, když američtí stíhači zničili při hloubkových útocích nejméně 150 německých letadel. Sami také přišli o deset letounů. Od druhé poloviny dubna až do 4. května 1945 útočili hloubkaři v okolí hlavního města prakticky denně. Pozadu nezůstalo ani německé letectvo, jehož proudové letouny napadaly spojenecké bombardéry i jednotky Rudé armády v Lužici a Sasku. Německé švalbiny i bitevní letouny bombardovaly Prahu i během květnového povstání. Toto je pouze letmý výčet, co vše se nad hlavním městem v posledních měsících války odehrávalo. V knize naleznete i tři sta fotografií, mnohdy unikátních. Část z nich je publikována vůbec poprvé. Jedná se zejména o snímky ČKD po náletu 25. března 1945 a sérii snímků pořízených na kbelském leteckém vrakovišti těsně po skončení války.

Letecká válka nad Prahou dosáhla svého vrcholu v březnu až květnu 1945. Na počátku března zaútočili poprvé američtí hloubkaři v okolí hlavního města ve zvýšené míře. Byla to pouze předzvěst nejtěžšího náletu na libeňské a vysočanské továrny a na kbelské, letňanské a čakovické letiště 25. března 1945. Na těchto letištích a několika dalších v okolí Prahy zažila Luftwaffe svou nejtěžší porážku 16. dubna 1945, když američtí stíhači zničili při hloubkových útocích nejméně 150 německých letadel. Sami také přišli o deset letounů. Od druhé poloviny dubna až do 4. května 1945 útočili hloubkaři v okolí hlavního města prakticky denně. Pozadu nezůstalo ani německé letectvo, jehož proudové letouny napadaly spojenecké bombardéry i jednotky Rudé armády v Lužici a Sasku. Německé švalbiny i bitevní letouny bombardovaly Prahu i během květnového povstání. Toto je pouze letmý výčet, co vše se nad hlavním městem v posledních měsících války odehrávalo. V knize naleznete i tři sta fotografií, mnohdy unikátních. Část z nich je publikována vůbec poprvé. Jedná se zejména o snímky ČKD po náletu 25. března 1945 a sérii snímků pořízených na kbelském leteckém vrakovišti těsně po skončení války.

Nálet na Prahu 14. února 1945, po němž zůstalo v troskách okolí Karlova náměstí, Vinohrady a další městské části, dodnes nenechává obyvatele hlavního města a České republiky klidnými. Vedou se spory, zda k americkému náletu došlo omylem, či zda se jednalo o cílené bombardování. Nálet je v této knize přiblížen pomocí vzpomínek amerických letců i obyvatel Prahy. V pozadí této události ovšem nezůstávají aktivity spojeneckého letectva nad Prahou v letech 1940 až 1945, první nahodilé bombardování Prahy 15. listopadu 1944, připravenost pražské protiletecké ochrany a protiletadlového dělostřelectva, ale i připravenost československého letectva na obranu Prahy v září a říjnu 1938. Vůbec zůstává otázkou, zda by Němci útok na hlavní město dokázali odrazit. A zda brali obyvatelé protektorátu varování před nebezpečím náletů vážně. Publikaci doplňují četné tabulky, které zaznamenávají zničené a poškozené domy podle čísel popisných v Praze 14. února 1945, havárie letadel německých leteckých škol, které působily z Prahy, nebo výčet průzkumných letů jihoafrických letců nad Prahou v květnu až říjnu 1944. Autoři využívají materiály z českých, německých, amerických, britských a ruských archivů. Knihu doprovází kolem dvou set fotografií. Volné druhé pokračování, které se bude zabývat útoky hloubkařů v březnu až květnu 1945, nejtěžším náletem na Prahu 25. března 1945 a aktivitami německého letectva proti pražskému povstání, vyjde v květnu 2012.

Nálety na Klalupy nad Vltavou, Neratovice, Veltrusy, Hněvice, Mělník, Roudnici nad Labem a další sídla během druhé světové války.