Alena Plháková

Slavný britský psychoanalytik Wilfred Bion přirovnal psychoanalytické vědění o lidské mysli k jednomu pruhu na srsti tygra, kterého stěží můžeme vnímat a pravdivě poznat jako celek. Autorka monografie Teoretické základy psychoanalýzy se pokouší zaznamenat úsilí několika generací psychoanalytiků o nalezení „tygra“ - především o pochopení rozsáhlých oblastí lidského nevědomí přesahujících vědomou zkušenost a jejich vlivu na chování a prožívání. Všímá si posunu od „archeologického“ pátrání v hlubinách lidské psychiky k soudobému důrazu na vztahovost jako hlavní zdroj poznání i terapeutické změny a snaží se zachytit mnohovrstevnatý charakter psychoanalytických teorií. Nehodnotícím a erudovaným způsobem přináší poznatky, které zbavují psychoanalýzu různých negativních konotací, s nimiž ji laická i odborná veřejnost mnohdy spojuje. V prvních kapitolách knihy jsou prezentována některá stěžejní témata z Freudova díla, včetně teorií psychosexuálního vývoje, narcismu, pudů, afektů či perverze. Další kapitoly jsou věnovány obranným mechanismům, Freudovým významným spolupracovníkům a hlavním směrům postfreudovské psychoanalýzy, k nimž patří psychologie Já, britská a americká škola objektních vztahů či Kohutova psychologie self. Tématem následující části publikace jsou teoretická východiska psychoanalýzy coby terapeutické metody se zaměřením na její technická pravidla, terapeutický vztah a proces. Samostatná kapitola je věnována vztahové psychoanalýze, která reflektuje postmoderní stanoviska zdůrazňující historickou, kulturní, hodnotovou a jazykovou podmíněnost poznatků společenských věd. Závěrečná část se zabývá psychoanalytickým pojetím sourozeneckých vztahů. Komplikované psychoanalytické teorie jsou v monografii prezentovány systematicky, přehledně a čtivě. Text je doplněn četnými úryvky z primárních pramenů. Kniha je určena především studentům psychologie, antropologie, sociologie a dalších věd o člověku. Je nicméně vhodná i pro zájemce o psychoanalýzu z řad širší veřejnosti.

Slavný britský psychoanalytik Wilfred Bion přirovnal psychoanalytické vědění o lidské mysli k jednomu pruhu na srsti tygra, kterého stěží můžeme vnímat a pravdivě poznat jako celek. Autorka monografie Teoretické základy psychoanalýzy se pokouší zaznamenat úsilí několika generací psychoanalytiků o nalezení „tygra“ - především o pochopení rozsáhlých oblastí lidského nevědomí přesahujících vědomou zkušenost a jejich vlivu na chování a prožívání. Všímá si posunu od „archeologického“ pátrání v hlubinách lidské psychiky k soudobému důrazu na vztahovost jako hlavní zdroj poznání i terapeutické změny a snaží se zachytit mnohovrstevnatý charakter psychoanalytických teorií. Nehodnotícím a erudovaným způsobem přináší poznatky, které zbavují psychoanalýzu různých negativních konotací, s nimiž ji laická i odborná veřejnost mnohdy spojuje. V prvních kapitolách knihy jsou prezentována některá stěžejní témata z Freudova díla, včetně teorií psychosexuálního vývoje, narcismu, pudů, afektů či perverze. Další kapitoly jsou věnovány obranným mechanismům, Freudovým významným spolupracovníkům a hlavním směrům postfreudovské psychoanalýzy, k nimž patří psychologie Já, britská a americká škola objektních vztahů či Kohutova psychologie self. Tématem následující části publikace jsou teoretická východiska psychoanalýzy coby terapeutické metody se zaměřením na její technická pravidla, terapeutický vztah a proces. Samostatná kapitola je věnována vztahové psychoanalýze, která reflektuje postmoderní stanoviska zdůrazňující historickou, kulturní, hodnotovou a jazykovou podmíněnost poznatků společenských věd. Závěrečná část se zabývá psychoanalytickým pojetím sourozeneckých vztahů. Komplikované psychoanalytické teorie jsou v monografii prezentovány systematicky, přehledně a čtivě. Text je doplněn četnými úryvky z primárních pramenů. Kniha je určena především studentům psychologie, antropologie, sociologie a dalších věd o člověku. Je nicméně vhodná i pro zájemce o psychoanalýzu z řad širší veřejnosti.

Druhé, přepracované a rozšířené vydání úspěšné monografie obsahuje vedle kapitol zaměřených na tradiční témata obecné psychologie, kterými jsou poznávací, motivační a emoční procesy, také rozsáhlé sekvence o vědomí a nevědomí. Autorka do nich nově začlenila poznatky o řízení lidské psychiky a exekutivních funkcích. Poměrně důkladně rozšířené jsou také kapitoly o spánku, snění a lidském myšlení. Téma motivace je obohaceno o modely explicitních motivů. Problematiku emocí autorka doplnila souhrny vlivných soudobých teorií. Úplně nová je závěrečná kapitola o lidské agresi. Autorka v novém vydání knihy maximálně čerpá z primárních pramenů, kterými nahradila mnohé původní citace ze sekundárních zdrojů. Všechny poznatky jsou prezentovány velmi přehledně a čtivě. Publikace je určena především studentům psychologie a jiných humanitních oborů.

Psychologie citlivě reaguje na předmět svého vědeckého zkoumání, kterým je lidská mysl a její proměny v prudce se vyvíjejícím světě. Údaje, které dříve nashromáždila, například o lidské sexualitě, motivaci nebo o rozdílech mezi muži a ženami, nezůstávají trvale platné, takže neustále vznikají její nové koncepty, směry a metodologické přístupy. Na dějinách psychologie se tak lze poučit nejen o proměnlivosti psychologického vědění, ale i o jeho závislosti na dobovém kulturním kontextu. Kniha mapuje vznik a vnitřní diferenciaci oboru a jeho hlavní směry ve 20. století (behaviorismus, gestaltismus, dynamická, fenomenologická, transpersonální, kognitivní psychologie, systémové teorie aj.). Stranou nezůstaly ani postmoderní proudy v současné psychologii (feministická, diskurzivní či kritická psychologie). Každá z kapitol obsahuje stručnou charakteristiku či základní myšlenkové paradigma příslušného vývojového období, životní příběhy a hlavní myšlenky jeho významných představitelů. Jednotlivá témata jsou uspořádána přehledně a čtivě. Nové vydání bylo obohaceno o řadu nově dostupných pramenů, díky nimž bylo možné doplnit jak pojednání o novodobých směrech v psychologii (neogestaltismus, psychologie já, teorie sociálních reprezentací, sociální konstrukcionismus a další), tak o řadě osobností poslední doby. Publikace je určena všem studentům psychologie a ostatních humanitních oborů a také zájemcům o psychologii z řad širší veřejnosti.

Cílem knihy je oživit zájem o dílo profesora Karlovy univerzity Vladimíra Tardyho (1906-1987), prominentního českého psychologa 20. století. V první části je Tardyho životní příběh začleněn do kontextu dramatických společenských změn ve střední a východní Evropě, které se v bývalém Československu projevily dvěma vlnami politické represe. Další čtyři části jsou věnovány Tardyho odbornému přínosu v oblasti filosofie, psychologie osobnosti, dějin psychologie a grafologie, a to včetně ohlasů jeho práce. Autorky vycházely z Tardyho publikovaných i nepublikovaných studií, z jeho deníků, osobní korespondence, ze vzpomínek pamětníků i z nově zpřístupněných archivních materiálů. V příloze čtenář nalezne úplnou bibliografii Tardyho díla, včetně 130 recenzí, chronologický přehled významných událostí jeho života a rozhovor s docentem Karlem Balcarem, který byl Tardyho studentem i spolupracovníkem. Vychází v edici Paměť.