Robert Poch

Třináct krátkých povídek je uvedeno stručnou předmluvou, která bez okolků a vytáček charakterizuje žánr i téma. Spisovatel slibuje drsnou četbu, která není pro každého – a svůj slib plní. Nejedná se o samoúčelnou literární konstrukci, jejímž hlavním úkolem je šokovat čtenáře až k hranici znechucení. Ano, to, o čem autor píše, se mohlo stát – a nejspíše se i stalo, a to v podobě možná ještě hrůznější, než autor předkládá. V jednotlivých příbězích popisuje fenomén, kdy někteří muslimové zneužívají džihád, aby zakryli, že jsou: psychopatičtí vrazi, zorganizovaní sérioví zabijáci, co se rozhodli usmrcovat bez zřejmého motivu. Nejčastěji jsou poháněni touhou zabíjet a být zabiti.

Myslíte si, že existuje jenom jeden vesmír? A myslíte si, že inteligentní život na vzdálených planetách není možný? Odmítáte myšlenku, že jinde prospívají humanoidní ale i nehumanoidní rasy, které mají stejné starosti nebo prožívají shodné radosti jako my, ale trochu anebo diametrálně jinak; v kontextu své kultury, svého vnímání reality a chápání vlastního světa. Zavrhujete podobné myšlenky. Ale proč? Protože vědci tvrdí, že život na úrovni inteligentních bytostí mimo Zemi není možný. Ale vy, když zvednete oči k hvězdnaté obloze nějak tušíte, a nedokážete říci odkud se ten pocit bere, že vědci nemusejí mít až tak docela pravdu. A já mám ten stejný pocit. Proto jsem napsal knihu povídek NYX, abych vám potvrdil, ano jsou tam – mimozemšťani a vytvořili jedinečné kultury. Mají s námi mnoho společného, i když jsou často stvořeni z jiné podstaty než my.