Richard Podaný strana 3 z 7

S Malým princem se v africké poušti setkává opuštěný letec, autor této moderní pohádky. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti Malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, o odpovědnosti za ty, které máme rádi. A vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme: Malý princ pocházel z tak malinké planetky, že si to možná ani neumíme představit. Ale věděl, že je třeba chránit květinu, kterou vypěstoval, a že mu to přineslo radost.

S Malým princem se v africké poušti setkává opuštěný letec, autor této knížky. Zatímco se pokouší opravit havarovaný stroj, povídají si o všeličem. O tajemství podivuhodné pouti Malého prince, o dobru a zlu, o přátelství a kráse, o pravém štěstí, o odpovědnosti za ty, které máme rádi. A vůbec nezáleží na tom, odkud pocházíme: Malý princ pocházel z tak malinké planetky, že si to možná ani neumíme představit...

Po fenomenálním úspěchu knihy Pod dekou pracoval Craig Thompson dlouho na svém mistrovském díle, téměř sedmisetstránkové alegorii ve stylu arabských pohádek a islámských příběhů. Odehrává se ve fiktivním světě, který je krutější a soudobější verzí Tisíce a jedné nocí, a líčí životní osudy Dodoly a Zama, dvou uprchlých dětských otroků. Ti v ní projdou mnoha proměnami a překonávají početné překážky, jež se staví do cesty jejich lásce a shledání. Habíbí je milostný příběh s početnými přesahy, podobenství o roli člověka v přírodě, výpověď o rozdílech mezi vyspělým a rozvojovým světem, líčení společného kulturního dědictví křesťanství a islámu a v neposlední řadě opět neskutečná hostina vyzrálého vypravěčství a košatého, orientálně zdobeného výtvarného stylu, který autora prudce odlišuje od minimalismu, jenž v oblasti "komisků pro dospělé" jinak drtivě převažuje. Craig Thompsom získal za tento komiksový román Eisenrovu cenu v ročníku 2012 v kategorii Nejlepší autor. Grafik Petr Suchý získal cenu Muriel v ročníku 2012 za nejlepší český lettering. „Habíbí je dílo velmi rozsáhlé, doširoka rozkročené, perfektně a do detailů výtvarně zpracované a nepřehlédnutelně ambiciózní.“ Pavel Mandys – iliteratura.cz „Jako dým z opia se příběh proplétá s výkladem Koránu a pokračuje v rytmu vyprávění Šeherezády, která byla předlohou pro hlavní hrdinku.“ Klubowski – Komiks.cz

Přichází legendární sci-fi série, která vás vezme do vesmíru mezi neznámé a nebezpečné tvory. Roku 2079 byla založena první mimozemská kolonie na planetě Aldebaran-4. Krátce poté ztratila kontakt se Zemí, což způsobilo, že se technický vývoj na planetě zastavil a lidé začali žít v izolaci a strachu. Po čase se v jedné z vesnic objeví tajemný muž, který varuje obyvatele před blížící se katastrofou. Marně. Dojde k tragédii, kterou přežije jen několik lidí. A ti jsou teď na útěku před vládou a snaží se přijít na to, co stojí za ničivými jevy ohrožujícími celou planetu. Tímto komiks se u nás poprvé představuje scenárista a kreslíř Luiz Eduardo de Oliveira, známější pod pseudonymem Leo. Expert na mimozemské světy a podivné tvorstvo.

Máte chvíli času? Nebo jste si ho uložili do Časové banky? Pro vaše dobro doufáme, že vám chvíle zbyla, protože tuhle cestu úžasným fantaskním světem Azimutu musíte dokončit. Jinak se nedozvíte, co dělá s časem antedatlová palma, jak se cestuje s obří plazí anachrondou, neosvojíte si meditační bojové umění dzindzen a hlavně se nedozvíte, jak to celé dopadlo, proč se líhnou podivové a proč je severní pól králík. Zveme vás ke druhé a poslední návštěvě jednoho z nejfantastičtějších světů, do jakého se pozvat dá. Když vám nabízejí fantasy, fantastiku či fantazii, většinou tím myslí draky, elfy a tak. A proč nakonec ne? Jenže ty vídáte (vlastně čítáte) dnes a denně. Teprve teď uvidíte, jak to sviští, když se fantazie utrhne ze řetězů DOOPRAVDY. Kniha obsahuje poslední dva svazky uzavřené pětidílné série!

Ve čtvrtém svazku komiksových adaptací z dílny francouzských výtvarníků a scenáristů najdete především jediný román s Conanem v hlavní roli, který kdy Robert E. Howard napsal. Na první pohled zaujme zejména opulentní kresba Valentina Séchera, která potěší srdce každého věrného fanouška největšího z barbarů. Knihu doplňuje adaptace povídky Darebáci v domě, která patří k nejlepším Howardovým textům.

Ve čtvrtém svazku komiksových adaptací z dílny francouzských výtvarníků a scenáristů najdete především jediný román s Conanem v hlavní roli, který kdy Robert E. Howard napsal. Na první pohled zaujme zejména opulentní kresba Valentina Séchera, která potěší srdce každého věrného fanouška největšího z barbarů. Knihu doplňuje adaptace povídky Darebáci v domě, která patří k nejlepším Howardovým textům.

Muž v černém se vrací i se svým věrným supem. Chlápek s temnou minulostí, který pohřbívá mrtvé a občas, když je to nutné, střílí živé. Už zase jezdí sám, utápí se v depresích a bere všechno, co mu přijde pod ruku. Úkol, který dostane, se zdá být velmi jednoduchý. Pohřbít mrtvolu. Jenže ta mrtvola leží na indiánském území, na místě, kam by si troufl jen naprostý šílenec. Takže je hrobař pro ten úkol ten pravý.

EARL TUBB si myslel, že svoje rodné město vyčistí od vší špíny a že mu na to bude stačit pořádná pálka. To se ale mýlil. Okres Craw v Alabamě dál patří jedinému muži: trenéru Eulessi Bossovi. Jenže. . . vždycky to tak nebylo. Kdysi to byl malý kluk, který by za fotbal cedil krev, a ne jen obrazně. Jenže měl otce, který mu na to kašlal. Jak se stalo, že se z nejhoršího hráče široko daleko a opovrhované socky stal nejmocnější a nejobávanější muž v okrese? Jakou strašnou cenu musel za takový vzestup zaplatit? V tomto druhém děsivém dějovém oblouku série PARCHANTI Z JIHU poznáte tajemství trenéra Bosse, toho největšího parchanta ze všech parchantů.

Dobrodružství pana Neporazitelného neberou konce! Náš jediný a skutečný komiksový hrdina se umí pohybovat mimo panely i stránky svého stripu a porušovat zákony komiksové fyziky! Ve druhém dílu svých příběhů se znovu utká se Šprýmařem, potká mimozemšťana a střihne si s kamarády i komiksovou týmovku, samozřejmě v Americe. Ostatně proč ne, když se tam podívali i četníci ze Saint-Tropez

Po obrovském úspěchu své komiksové adaptace Stokerova klasického románu Dracula se francouzský kreslíř Georges Bess (1947) vrhl na další monument světové fantastické a hororové prózy: na román Mary Shelleyové Frankenstein. Příběh o odpovědnosti vědce i tvůrce, o samotě a úzkosti vymykajícího se myslícího tvora v lidském světě, romantický příběh o zlobě i lásce, který se stal jedním z úhelných kamenů SF literatury i hororu, uchopil Bess se stejnou vervou a invencí a i jej opatřil výtvarným podáním tak oslnivým, že se mu máloco vyrovná.

Kde se vlastně vzala kasta metabaronů a jak se dostali na planetu Marmola? Kde mají původ jejich nemilosrdné válečnické zvyky? Jak se poslední z metabaronů, bezejmenný, stal absolutním válečníkem a kde si opatřil svoje všemocné zbraně? Jodorowského sága ve své komplexnosti a košatosti vyvolává spousty podobných otázek. A mnoho z nich vám zodpoví společné vydání dalších dvou komiksů patřících do „Jodoverza“. Castaka je příběh o tom, jak žili předkové metabaronů na své domovské planetě Ahúru, jaké boje a oběti tam podstoupili a jak se v bolestech zrodil jejich bojový kodex bušitaka. Příběh Dayala, prapředka klanu, a jeho rodiny, kreslil na Jodorowského scénář vynikající španělský výtvarník Das Pastoras, který se českému čtenáři představuje poprvé. Metabaronovy zbraně odhalují pohnutky a osudy na druhém konci ságy, u posledního, bezejmenného metabarona. A pohnuté byly i osudy samotného komiksu: skvělý kanadský kreslíř Travis Charest stihl při své maniakální a pomalé metodě nakreslit jen jeho část a práci musel dokončit Zoran Janjetov, jehož působivou kresbu známe i z děl Technokněží a Před incalem. Vznikl tak nezvyklý útvar, který podivuhodně doplňuje pestrou mozaiku Jodoverza.

Kde se vlastně vzala kasta metabaronů a jak se dostali na planetu Marmola? Kde mají původ jejich nemilosrdné válečnické zvyky? Jak se poslední z metabaronů, bezejmenný, stal absolutním válečníkem a kde si opatřil svoje všemocné zbraně? Jodorowského sága ve své komplexnosti a košatosti vyvolává spousty podobných otázek. A mnoho z nich vám zodpoví společné vydání dalších dvou komiksů patřících do „Jodoverza“. Castaka je příběh o tom, jak žili předkové metabaronů na své domovské planetě Ahúru, jaké boje a oběti tam podstoupili a jak se v bolestech zrodil jejich bojový kodex bušitaka. Příběh Dayala, prapředka klanu, a jeho rodiny, kreslil na Jodorowského scénář vynikající španělský výtvarník Das Pastoras, který se českému čtenáři představuje poprvé. Metabaronovy zbraně odhalují pohnutky a osudy na druhém konci ságy, u posledního, bezejmenného metabarona. A pohnuté byly i osudy samotného komiksu: skvělý kanadský kreslíř Travis Charest stihl při své maniakální a pomalé metodě nakreslit jen jeho část a práci musel dokončit Zoran Janjetov, jehož působivou kresbu známe i z děl Technokněží a Před incalem. Vznikl tak nezvyklý útvar, který podivuhodně doplňuje pestrou mozaiku Jodoverza.

Další díl série o oblíbených žlutých Mimoních!

Jeruzalém, 11. dubna 1961. Začíná proces s Adolfem Eichmannem. Referovat o něm má francouzská novinářka, kterou doprovází izraelský kolega. K nim se přidává Hannah Arendtová, třetí hlas komentující tuto významnou historickou událost. Z Jeruzaléma do Wannsee, přes Argentinu a Osvětim; komiks, který zavádí čtenáře na sám okraj pekla jménem šoa. Jak potrestat někoho, kdo spáchal nevýslovné zločiny? Je trest smrti přiměřený? Napraví něco? Má vůbec smysl – tváří v tvář šesti miliónům mrtvých a masovému vyhlazování? Mladý izraelský stát v roce 1954 odvážně zrušil hrdelní trest za zločiny spadající pod trestní zákoník a při tomto rozhodnutí se opíral o judaismus, což je abolicionistické náboženství už z podstaty. Ale… existuje i u trestu smrti nějaká výjimka? „Dá se vůbec přemýšlet o trestu smrti, když před vámi stojí jeden z nejstrašnějších katů dějin?“ Marie Bardiaux-Vaiente je scenáristka, historička, feministka, horlivá zastánkyně zrušení trestu smrti. Napsala scénář komiksu "Abolice: boj Roberta Badintera", popisujícího jednu kapitolu zápasu proti nejvyššímu trestu. Komiks o procesu s Eichmannem vychází právě z tohoto jejího bádání. Výtvarník Malo Kerfriden je vnukem patrně nejslavnějšího bretonského romanopisce Pierra-Jakeze Héliase, ale "odrodil se" od literatury a zvolil komiks. Po studiích v Rennes, začátcích ve fanzinech a odbočkách do hudby a filmu se prosadil komiksy Quarterback (na scénář Davida Chauvela), KGB (psala Valérie Manginová) a dalšími.

Píše se rok 2058. Lidstvo kolonizovalo celou sluneční soustavu a dospělo až do fáze, kdy se osídlené planety vzbouřily proti diktátu Země. Začala občanská válka… a uprostřed ní se najednou mezi válčícími stranami zhmotnila obří černá zeď, která rozdělila náš solární systém na dvě části. Co je to za podivný fenomén, který pohlcuje světlo i hmotu? A co se děje za ním? Skupina vojáků, která má čelit polnímu soudu, dostane nabídku. Pokud se zapojí do zkoumání tajemného fenoménu, budou jim jejich zločiny odpuštěny. To vypadá jako skvělá příležitost. To ovšem ještě netuší, co na ně čeká.