Richard Podaný

Románový debut Hala Duncana upoutá především netradičním zobrazením věčného boje krutých sil nadpřirozena. Lidstvo blízké budoucnosti čelí příchodu konce světa a naději vidí pouze v úniku do rozsáhlé říše Pergamentu - obrovské věčné sféry, vůči které je náš svět pouhým zrnkem prachu. Jde o místo, kde se minulost, přítomnost a budoucnost setkávají se starobylými světy a legendami. Právě tam se mezi nepochopitelnými silami rozpoutává bezohledný boj, v němž jsou lidé pouhými diváky, zcela nepodstatnou položkou, protože zde nejde o boj mezi dobrem a zlem; vždyť obě mocnosti od sebe v tomto směru lze rozlišit jen stěží. Na řadě je tak dravost a touha po přežití, jen ve vzácných případech se jednotlivci dokážou chovat ve prospěch lidstva jako celku, obětovat vlastní život či duši beze stínu sobectví. Duncanovo dílo se soustředí spíše na formu než na děj, velmi důležitou složkou je tu jazyk samotný, spletitý a nádherný, někdy až hypnotizující, ale přesto či snad právě proto jde o skvělé čtení, které nikoho nenechá klidným, klade totiž mnoho zajímavých otázek. Pergament je fascinujícím vstupem do říše, jakou jste ještě nikdy nenavštívili.

Jsou věci, u kterých jedna porce nestačí. Třeba Calvin a Hobbes. Takže už se připravuje druhá kniha, ve které se vrací nejen malý sígr Calvin a jeho věrný tygr Hobbes a s nimi i monstra pod postelí, ďábelské učitelky a možná i maniakální sněhuláci.

Překvapivě aktuální příběh z pera mistra žánru. Roger Zelazny vás opět uchvátí a nenechá vás vydechnout! Ve sci-fi románu Zemřít v Italbaru se dozvíte co se stane, když se slavný terorista, poslední bojovník za svobodu DYNABu, dozví o nejstrašlivější biologické zbrani známého vesmíru? A když je onou zbraní muž, který má vlastní přání a sny? Komandér Malacar však není jediný, kdo po tajemném panu Há pátrá. Začíná zběsilá hra o čas, a hlavní cenou je život nebo smrt miliard.

Mudrosloví urozeného pána Tyriona Lannistera jsou dokonalým dárkem pro všechny, kteří podlehli mánii seriálu HBO Hra o trůny. Pochopitelně stejně dobrým dárkem bude i pro fanoušky celé ságy Píseň ledu a ohně G. R. R. Martina, ze které seriál čerpá. Kniha obsahuje přesně to, co slibuje její název – moudra trpaslíka Tyriona z Lannisterů, nejmladšího znetvořeného syna lorda Tywina Lannistera z Casterlyovy skály. Co mu příroda odepřela na vzhledu, vynahradila mu na inteligenci, díky čemuž se z něj stal jeden z nejpopulárnějších hráčů o trůny. Jeho seriálová i knižní postava má po celém světě miliony fanoušků, čehož důkazem je tato sbírka jeho neotřelých myšlenek a názorů.

Seznamte se s Jackem Skelingtonem, pánem Halloweenska! Po více než dvaceti letech od prvního vydání vychází také u nás legendární Můra noční, předvánoční kultovního režiséra Tima Burtona. Bizarní královstvíčko, kterému Jack vládne, se každoročně stará o „hladký“ chod Halloweenu. Ale co dělat, když jedinečný večer skončí? Když Jack objeví Vánoční město, dostane fantastický nápad, jak zahnat nudu: letos ušetří Santovi práci. Ale může vzejít něco dobrého z toho, když si slavný červený oblek natáhne kostlivý hubeňour? To se dočtete v Můře noční, předvánoční. Filmu Tima Burtona, který český divák zná (většinou) jako Ukradené Vánoce, předcházela tato báseň, již autor sepsal v šerém dávnověku, kdy ještě otročil jako animátor u Disneyho, někdy kolem roku 1982. Je jiná než film, který zachoval hlavní postavy, přidal fůru dalších a rozvinul zápletku, aby bylo o čem 76 minut animovat. Ze samotného textu v něm ale nezbylo skoro nic, texty filmových písniček se psaly znovu a o něčem jiném, takže původní Burtonova báseň vám přináší spoustu nových, avšak neméně makabrózních a strašidelných písmenek, která z filmu neznáte. A sám autor jako bonus k vlastním původním ilustracím s dvacetiletým odstupem připojil pár dalších, stejně pěkných. Výsledkem je knížka hravá i dravá a sršivá i děsivá... prostě burtonovská. Spousta hrobečků, příšer a něžných citů. Burtonův text, který se dnes dostává českému čtenáři do rukou, vznikl před dvaceti lety. V té době měl v českých zemích stále ještě monopol na rozdávání vánočních dárků zcela jednoznačně Ježíšek a o dušičkách se prostě jen chodilo oprášit hroby zesnulým, zapálit svíčičky a případně se pomodlit. Halloween a legrace s ním spojené byly věcí známou jen hrstce zasvěcených. Kdyby překlad, který držíte v ruce, byl pořízen tehdy, málokdo by u nás vůbec pochopil, oč běží a co že je tak zábavného na tom, že jakési halloweenské strašidlo pojalo nápad vyměnit si roli se Santou. Jak ten čas letí... Uplyne dvacet let a české děti ve školách koncem října pod vedením svých učitelek pilně vydlabávají dýně, převlékají se do strašidelných hábitů a halloweensky se baví a o vánocích jsou zas obchody plné zavalitého vousáče v červeném odění a legrační čapkou - jinými slovy, bezmála každé malé dítě už dnes u nás velmi dobře tuší, oč tu se Santou a Halloweenem běží. Co se nepodařilo komunistům s jejich z východu importovaným Dědou Mrázem, se zkrátka bez problémů podařilo... komu vlastně? Neviditelné ruce trhu? Každopádně díky tomuto posunu ve vnímání Vánoc a Dušiček, je u nás dnes půda připravena pro tuto navýsost zábavnou knihu, navíc navýsost zábavně přeloženou.

Angličan v Paříži – po prvním roce malérů a několika kulturních šocích se Paul West stále ještě snaží naučit Francouze pít čaj o páté a hledá dál svou osudovou lásku. Obojí se však nečekaně komplikuje a Paul začíná mít podezření, že Francouzi doopravdy pocházejí z jiné planety. A protože ve Francii se všechno točí kolem lásky, Paul se dostává do zapeklité motanice vztahů, kterou mu může pomoci rozplést jen ta opravdu nejúžasnější žena na světě...

Paul West je až po uši ve finančním merde. Jediná cesta, jak z toho ven, je přijmout pochybné místo, projet napříč Amerikou v Mini Cooperu, propagovat svou oddanost královně a reprezentovat tak Británii v soutěži o světovou metropoli turistiky. V autě s ním cestuje jeho francouzská přítelkyně Alexa a chvíli i americký poeta hovořící plynnou frangličtinou Jake, jehož hlavním životním cílem je vyspat se se ženami všech národností světa.

Pro Alaina Mangela, emeritního profesora ze Sorbonny, sex ztratil veškerý živočišný význam a stal se zdrojem posvátné energie. Začal se oblékat do fialové, která je barvou spirituální otevřenosti, a skoncoval jednou provždy s erekcí. Ne že by byl impotentní, ale svou pohlavnost daroval Bohu. Už se ani nepovažuje za člověka, ale za „duchovního“. Vrátil se k nejčiřejší formě judaismu jako k cestě ke svatosti, vrhl se cele do studia talmudu a otevřel srdce slovům proroků. Jenže pak se všechno pokazilo, Alaina Mangela opustila žena, studenti ho zavrhli jako zpátečníka, který žvaní o barvotiskovém duchovnu… Jen mladá Elizabeth v něm probudila démona chlípnosti, ačkoli ji žádal, ať mu pomáhá odolávat pokušení... Eli-za-bet: neznamená to hebrejsky doslova „prorokův dům“? Alain Mangel vyráží za neslýchaným dobrodružstvím za hranicemi morálky a zdravého rozumu a jeho průvodkyní bude právě Šílená od Sacré-Coeur...

Anglický spisovatel Herbert George Wells proslul zejména svými sci-fi romány Válka světů nebo Stroj času, neméně bohatá je ovšem i jeho povídková tvorba. I v ní hrají fantastické motivy významnou roli – například v příbězích o létajícím stroji či tajemné observatoři –, ale Wellsovi nejsou cizí ani povídky s prvky tajemna, dobrodružství a humoru. Vynálezci zázraků jsou prvním z plánovaných tří svazků Wellsových sebraných povídek.

Čtvrté pokračování úspěšné řady Merde od Stephena Clarka nás zavede na jih Francie, kde Paul West tráví dovolenou s krásnou blondýnou. Ta touží zjistit, jak se to má s pašováním kaviáru, ale brzy je nad slunce jasné, že se zajímá o mnohem větší rybu. Paul se cítí jako James Bond v akci... a trochu jako Mata Hari. Mezitím musí Paul ještě zorganizovat svatební hostinu pro francouzskou smetánku. Ujišťuje se, že se nemůže nic pokazit. Nebo může?

Opravdu chce Brusel zakázat bingo, dudy a slaninové chipsy? A snaží se eurokrati donutit Brity říkat La Manche místo English Channel? A způsobuje inkoust v eurech u mužů impotenci? Ne. Tedy, ne tak docela… Pravdou však zůstává, že EU je dosti pochybná instituce. A bude ještě hůř, protože Paul West odchází do Bruselu pracovat pro francouzskou europoslankyni, a jelikož se Británie zrovna připravuje na hlasování, zda zůstat v EU, či ne, Paulovi se naskytne náramná příležitost, jak referendum ovlivnit.

Říši Arhas vládne královna Diosamante. Proslula nejen nemilosrdností a krutostí, ale také bájnou krásou. Jen proto se mocní válečníci z celého světa odvažují účastnit bojů na smrt v naději na jedinou noc lásky s ní všechny je ale o zimním slunovratu čeká smrt právě z její ruky. Tak to aspoň chodí dlouho... než hrdost mladé královny narazí na vůli krále Urbala ze Sarabby. Je to moudrý panovník, kterého jeho lid miluje, nemohlo by být dvou rozdílnějších vládců. Přesto se stane nemožné a oba se do sebe zběsile zamilují Komiksové dílo Alejandra Jodorowského už český čtenář dobře zná, ale s touto epickou fantasy freskou se může poprvé seznámit s prací Jeana-Clauda Gala, geniálního a bohužel předčasně zesnulého výtvarníka, jehož barokní, spletitě ornamentální, temně působivá a starověce pompézní kresba se stala ve Francii i jinde legendou.

Ambiciózní projekt, který přinese komiksové adaptace více než tuctu nejznámějších povídek mistra hrdinské fantasy R. E. Howarda, viděných očima vynikajících francouzských kreslířů mladší generace. V tomto jeho prvním svazku najdete povídky Královna černého pobřeží, Černý kolos a Za Černou řekou. Kniha vychází ve třech variantách obálky. Scenáristicky povídky adaptovali Jean-David Morvan, Vincent Brugeas a Mathieu Gabella; kresby se u jednotlivých povídek ujali Pierre Alary, Ronan Toulhoat a Anthony Jean.

Mimoni útočí potřetí!

Detektiv třídy R, John Difool, se se svým věrným společníkem, betonovým rackem Deepem, opět nedobrovolně ocitá ve víru akce. Zase mu nezbude nic jiného, než zachránit vesmír. Tentokrát před všepožírajícím kovovým virem. Jodorowsky se po letech vrátil ke svému nejslavnějšímu dílu, které měl v plánu dokončit s tím, se kterým to celé rozpoutal s Moebiem. Ten ale bohužel po první knize zemřel, takže ho vystřídal mladší ale neméně talentovaný výtvarník, José Ladronn. Součástí knihy ale bude i původní verze prvního dílu posledního Moebiova komiksu!

Tahle knížka je vlastně záznam důvěrných rozhovorů íránských žen, příbuzných i známých autorky, které upřímně i vtipně probírají intimní, rodinné i širší záležitosti. Název odkazuje žertovným tónem na jistou praktiku: ženy v Íránu si někdy před svatbou, aby jejich ženich neměl pocit, že byl ukrácen na svých patriarchálních právech a ošizen na zboží, nechávají chirurgicky sešít porušenou panenskou blánu. Devět dam, včetně Marjaniny babičky a matky, bez přítomnosti mužů probírá vše možné od volby (či nemožnosti volby) ženicha přes kvality mužů na Západě až po plastickou chirurgii. Velmi komorní, ale působivé dílko, ve kterém autorka znovu prokázala, že je mistryní psychologické drobnokresby a vykreslování povah – a navíc že k tomu, aby vytvořila zásadní grafický román, nepotřebuje dějinné a převratné události jako ve svém nejslavnějším díle, Persepoli.