Helena Polehlová

Období raného středověku, v němž do Británie pronikalo křesťanství a záhy zde zdomácnělo, je nazýváno dobou světců a hrdinů. Kniha se snaží seznámit čtenáře s osudy několika svatých tohoto období prostřednictvím vybraných hagiografických děl 7. a 8. století. V jednotlivých kapitolách pojednává o papeži Řehoři Velikém, iniciátorovi misie do Británie, irském misionáři sv. Kolumbovi, sv. Wilfridovi, biskupovi z Yorku, poustevníku sv. Guthlakovi či zakladateli proslulých klášterů ve Wearmouth a Jarrow, sv. Benediktu Biscopovi a jeho nástupci sv. Ceolfrithovi. Publikace přináší také překlady částí latinských legend o těchto světcích. Mgr. Helena Polehlová (nar. 1974 v Chrudimi) vystudovala latinu a angličtinu na Masarykově univerzitě v Brně. Nyní vyučuje na katedře anglického jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Zabývá se anglo-latinskou a staroanglickou literaturou. Mgr. Petr Polehla, Ph.D. (nar. 1974 v Třebíči) vystudoval latinu, estetiku a dějepis na Masarykově univerzitě v Brně. V současné době působí jako odborný asistent na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové a na Diecézním teologickém institutu Biskupství královéhradeckého. K jeho odborným zájmům patří odraz kultu svatých zejména v latinské literatuře středověku a raného novověku.

Svatý Wilfrid je významná osobnost northumbrijské církve 7. století. Proslul jako zastánce římského způsobu křesťanské praxe na církevní synodě ve Whitby roku 664, jako zakladatel a opat celé skupiny klášterů a také jako vlivný a majetný biskup chovající se po vzoru galských biskupů. Nejstarší wilfridovská legenda Vita s. Wilfridi obsahuje řadu biografických a historiografických prvků, je však bezesporu především dílem hagiografickým, o čemž svědčí její struktura a konvenční hagiografické prvky. Monografie uvádí legendu o sv. Wilfridovi do historických souvislostí, zabývá se důvody vzniku textu, jeho datací i rozdílnými názory na osobnost autora. Podává přehled událostí Wilfridova života, o nichž máme zprávu z uvedené legendy, z Bedových Církevních dějin národa Anglů a i z pozdějších pramenů. Analyzuje různé pohledy na legendu i osobnost světce v současném bádání a zasazuje spis jazykového a literárního kontextu, mj. oponuje recepci legendy jako neobjektivního textu s nejasnou chronologií a řadou nepřesností. Součástí studie je komentovaný překlad Vita Wilfridi do češtiny.