Polybios

autor

Dějiny I.


Polybios patří spolu s Hérodotem a Thúkydidem do velké trojice starořeckých historiků. Žil v době římské expanze a ač byl Řek tělem i smyšlením, přijal její ideologii a světovládné ambince. Politicky se angažoval ve vedení achajského spolku a po zábo ru Řecka Římem r. 168 intervenoval ve prospěch mnoha krajanů, čímž si vysloužil všeobecnou vděčnost. Literárně se věnoval dějepisectví, v němž si za cíl zvolil objasnění římské hegemonie a jejich příčin. Ve svém hlavním díle Historiai (Dějiny) skláda jícím se z 40 knih vylíčil dějiny své doby od počátku druhé války punské až po dobytí Kartága, tj. období let 220 144 př. Kr. Z tohoto díla se dochovala v úplnosti první pětice knih, ostatní pak ve výtazích. V dějinách dějepisného žánru je Polybios typem pragmatického historika, jenž své dílo založil na osobní zkušenosti a události zaznamenával nezkresleně, podle pravdy. Smyslem historie podle něj není zábava, ale poznání a pochopení minulosti a poučení pro budoucnost. Historik má hledat souvi slosti mezi událostmi a zkoumat jejich motivya příčiny. Polybios odvozuje osud státu těsně od podoby a konstrukce jeho ústavy, a právě v římské ústavě, kombinující monarchické, demokratické a aristokratické prvky, shledával základ mocenských úspěchů a perspektivu. Pro svůj postřeh a analytickou hloubku se Polybios stal prototypem moderního pojetí historiografie, jeho politické teorie nalezly ohlas u renesančních a novověkých myslitelů.
Vypredané
11,02 € 11,60 €

Dějiny III


Polybiovo dějepisné dílo se dochovalo zčásti v úplnosti, zčásti torzovitě. První pětice knih, jež se dochovaly neporušené, vyšla v AK ve dvou předchozích svazcích - Dějiny I a Dějiny II. Třetí díl Polybiových Dějin obsahuje dochované části a zlomky 6 . až 19. knihy. Jsou v nich více méně souvisle zachyceny události na různých místech antického světa mezi roky 216 až 196 př. n. l. Stěžejní místo zaujímá líčení Hannibalova tažení v Itálii, římské výboje na Pyrenejském poloostrově a průběh druhé mak edonské války. Do výkladu historických událostí vložil (v 6. knize) Polybios nesmírně zajímavé pojednání o římské ústavě, kterou porovnává se staršími formami ústav řeckých států a spatřuje v ní základ římských vojenských úspěchů, a doplňuje ji pop isem římského vojenství. Na jiném místě (ve 12. knize) se zabývá metodologií historigrafie a polemizuje se svými předchůdci i současníky o způsobu zychycení historických dějů. Sám zdůrazňuje nutnost nahlížet události ve vzájemných souvislostech a hl edat jejich příčiny. Tento svazek stejně jako předchozí dva přeložil, předmluvou, poznámkami a rejstříkem opatřil prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc.
Vypredané
14,32 € 15,07 €

Dejiny II.


První díl Polybiových Dějin (vyd. 2008, AK 78) obsáhl ze čtyřiceti knih jeho dějepisného díla knihy první a druhou. Autor sám je označil jako úvod, podal v nich přehled událostí v letech 264-220 př. Kr. Hlavními tématy jsou první punská válka (264-24 1), povstání žoldnéřů v severní Africe proti Kartagiňanům (241-238), první illyrská válka Římanů (229-228), keltské vpády do Itálie ve 3. století, vznik a rozmach achajského spolku a válka proti spartskému králi Kleomenovi III.(229-222). Tento, druhý díl Dějin obsahuje knihy třetí, čtvrtou a pátou. Ty jsou věnovány období let 220-216 př. Kr. Ve třetí knize popsal autor vznik a průběh druhé punské války od Hannibalova tažení do Itálie až po katastrofální porážku Římanů u Cann (r. 216). Čtvrtá a p átá kniha přináší výklad událostí v Řecku, zejména líčení tzv. spojenecké války (220-217) a soudobých událostí v Malé Asii, Sýrii a Egyptě včetně čtvrté syrské války (219-217). Další knihy se nedochovaly v úplnosti, z šesté až šestnácté se zachovala asi třetina, další dvě jsou ztraceny, od dvacáté knihy pak se dochovaly části zvící několika kapitol. Přesto jsou Polybiovy Dějiny jediným, alespoň zčásti dochovaným dílem helénistického dějepisectví. Polybios (asi 200-118 př. Kr.) psal své dílo pro čtenáře, kteří chtěli získat poučení o dějích své doby a o činnosti představitelů obcí a vládců. Mělo sloužit též politikům k tomu, aby se seznámili s minulostí a poučili se z ní pro svou veřejnou činnost. Za tím účelem usiloval o pragmatický výklad dějin, netoliko pouhý popis událostí. Zamýšlel se nad příčinami politického dění, válečných konfliktů a hledal souvislosti mezi nimi. Proto také zdůrazňoval, že historik musí být náležitě vzdělán. Má pečlivě studovat prameny, poznávat z vlastní zkuše nost místa dějů a uplatňovat své praktické zkušenosti.. A co je mimořádně zajímavé: má hovořit s očitými svědky událostí a jejich odpovědi porovnávat. Získané poznatky pak kriticky zvažovat a podávat objektivní výklad bez emocí a jednostranné zaujato sti. Těmito zásadami a jejich naplňováním se stal prototypem moderního pojetí historiografie. Polybiovo dílo je do češtiny přeloženo poprvé.
Na sklade 1Ks
14,07 € 14,81 €

Dějiny IV


Předchozí tři svazky Polybiových Dějin (I, AK 78; II, AK 79; III, AK 80) obsáhly osmnáct ze čtyřiceti knih jeho dějepisného díla. Tento čtvrtý svazek přináší vše podstatné, co se dochovalo z dvacítky knih zbývajících, tj. XIX až XXXIX. Polybios v nich zaznamenal a vylíčil události mezi roky 196 až 144 př. Kr., jejichž markantním znakem a společným jmenovatelem bylo upevňování hegemonie Říma v rozsáhlém prostoru Středomoří a Přední Asie. Římané tehdy postupně ovládli Řecko a Makedonii, po porážce Kartága se zmocnili severozápadní Afriky a pod svůj vliv získali seleukovskou říši a ptolemajovský Egypt. Stejně jako třetí svazek i tento čtvrtý je sestaven ze zlomků, dochovaných z výtahů Polybiova díla, jež byly pořízeny v 10. století, a citátů z děl autorů, kteří z něj čerpali. Navzdory fragmentárnosti a neúplnosti obsahují tyto zlomky množství cenných údajů o dobových událostech a autorovy postřehy o souvislostech mezi nimi, jež skládají autentický obraz dění odehrávajícího se v tehdy známém „obydleném světě“. Tímto svazkem se v Antické knihovně završuje korpus Polybiova dějepisného díla, jež zásluhou prof. Pavla Olivy vychází poprvé v českém překladu.
Na sklade 2Ks
16,30 € 17,16 €

Dějiny III, 2. vydání


Polybiovo dějepisné dílo se dochovalo zčásti v úplnosti, zčásti torzovitě. První pětice knih, jež se dochovaly neporušené, vyšla v AK ve dvou předchozích svazcích – Dějiny I a Dějiny II. Třetí díl Polybiových Dějin obsahuje dochované části a zlomky 6. až 19. knihy. Jsou v nich více méně souvisle zachyceny události na různých místech antického světa mezi roky 216 až 196 př. n. l. Stěžejní místo zaujímá líčení Hannibalova tažení v Itálii, římské výboje na Pyrenejském poloostrově a průběh druhé makedonské války. Do výkladu historických událostí vložil (v 6. knize) Polybios nesmírně zajímavé pojednání o římské ústavě, kterou porovnává se staršími formami ústav řeckých států a spatřuje v ní základ římských vojenských úspěchů, a doplňuje ji popisem římského vojenství. Na jiném místě (ve 12. knize) se zabývá metodologií historigrafie a polemizuje se svými předchůdci i současníky o způsobu zychycení historických dějů. Sám zdůrazňuje nutnost nahlížet události ve vzájemných souvislostech a hledat jejich příčiny. Tento svazek stejně jako předchozí dva přeložil, předmluvou, poznámkami a rejstříkem opatřil prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc.
Na sklade 2Ks
16,75 € 17,63 €

Dějiny I


Polybios patří spolu s Hérodotem a Thúkydidem do velké trojice starořeckých historiků. Žil v době římské expanze a ač byl Řek tělem i smyšlením, přijal její ideologii a světovládné ambice. Politicky se angažoval ve vedení achajského spolku a po záboru Řecka Římem r. 168 intervenoval ve prospěch mnoha krajanů, čímž si vysloužil všeobecnou vděčnost. Literárně se věnoval dějepisectví, v němž si za cíl zvolil objasnění římské hegemonie a jejich příčin. Ve svém hlavním díle Historiai (Dějiny) skládajícím se z 40 knih vylíčil dějiny své doby od počátku druhé války punské až po dobytí Kartága, tj. období let 220 – 144 př. Kr. Z tohoto díla se dochovala v úplnosti první pětice knih, ostatní pak ve výtazích. V dějinách dějepisného žánru je Polybios typem pragmatického historika, jenž své dílo založil na osobní zkušenosti a události zaznamenával nezkresleně, podle pravdy. Smyslem historie podle něj není zábava, ale poznání a pochopení minulosti a poučení pro budoucnost. Historik má hledat souvislosti mezi událostmi a zkoumat jejich motivya příčiny. Polybios odvozuje osud státu těsně od podoby a konstrukce jeho ústavy, a právě v římské ústavě, kombinující monarchické, demokratické a aristokratické prvky, shledával základ mocenských úspěchů a perspektivu. Pro svůj postřeh a analytickou hloubku se Polybios stal prototypem moderního pojetí historiografie, jeho politické teorie nalezly ohlas u renesančních a novověkých myslitelů. Dějiny vycházejí poprvé v českém překladu. Přeložil, předmluvou, poznámkami a rejstříkem opatřil Univ. prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc.
U dodávateľa
12,90 € 13,58 €