Pavel Pospěch

Kniha je vedena otázkou, k níž odkazuje i její název: Jsou nákupní centra budoucností veřejného prostoru? Tato otázka se často vynořuje v médiích v reakci na to, jak se „výlet do nákupního centra“ stává častějším a legitimním způsobem využití volného času, přičemž v této funkci nahrazuje vylidňující se centra měst. Kniha tuto otázku uchopuje ze sociologické perspektivy. Ukazuje přitom, že na pozadí poměrně jednoznačného konfliktu veřejný prostor vs. nákupní centra vystupuje daleko komplexnější a sociologicky hlubší problém regulace prostoru a produkce řádu v každodenním světě. Pro veřejný prostor měst je charakteristické setkávání cizinců, tedy navzájem si neznámých osob, které spolu sdílí fyzický prostor města. Tato situace vyžaduje přítomnost určité formy řádu, který zaručí, že se navzájem neznámí lidé budou moci ve veřejném prostoru rutinně a s důvěrou pohybovat. Hledání tohoto řádu je proto tázáním po tom, jak je vlastně veřejný prostor možný, v parafrázi Simmelovy klasické otázky „Jak je možná společnost?“. V odpověď na tuto otázku identifikuje autor dva způsoby regulace městského prostoru: regulaci vnitřní, tedy intersubjektivní a zpravidla nepsanou, a regulaci vnější, vykonávanou prostřednictvím formální sociální kontroly. Fungování těchto dvou forem regulace kniha ukazuje na dvou formách sdíleného prostoru: na tradičním veřejném prostoru, který vzniká v centrech moderních měst a na nákupních centrech, která v posledních dvaceti letech radikálně proměnila náš způsob trávení času a náš vztah k našim městům. Jak je vlastně veřejný prostor možný? Jak mohou v současných městech rutinně koexistovat navzájem neznámí lidé? Co a proč ohrožuje náš veřejný prostor? Proč mluvíme o úpadku veřejného prostoru? Jakým způsobem nákupní centra vyrábí "nový veřejný prostor" a čím nás do něj lákají? Jak vzniká svět nákupních center? Jak se vyrábí prostor, který je zároveň bezpečný a vzrušující? Jsou nákupní centra budoucností našich měst?

Sociologická expedice do nitra vlastní země Události posledních měsíců mohly v mnoha lidech zesílit pocit, že realita předstihuje možnosti fikce. Podobné pocity však nemusí být dezorientující ani nejsou důvodem k rezignaci. Společenské otřesy totiž přinášejí také nové pohledy na to, co se nám dosud jevilo jako samozřejmé. Kniha Neznámá společnost od sociologa Pavla Pospěcha tyto perspektivy otevírá a ukazuje, jak je můžeme využít. Vychází ze sociologických průzkumů, historických studií i filozofie, především se však nebojí klást si zdánlivě banální otázky a hledat na ně odpovědi na nečekaných místech. Proč má tolik lidí vlastní bazén? Proč si pořád opakujeme vtipy o frontách na banány? Proč je pro nás tak důležité být přirození a sami sebou? V Neznámé společnosti se čtenář stane profesionálním cizincem ve vlastní zemi. Najednou se i skutečnosti, které doposud dávaly smysl a působily nesporně, začnou zdát podezřelé — a naopak, zdánlivé historické nahodilosti a anomálie náhle začínají dávat smysl.

Sociologická expedice do nitra vlastní země Události posledních měsíců mohly v mnoha lidech zesílit pocit, že realita předstihuje možnosti fikce. Podobné pocity však nemusí být dezorientující ani nejsou důvodem k rezignaci. Společenské otřesy totiž přinášejí také nové pohledy na to, co se nám dosud jevilo jako samozřejmé. Kniha Neznámá společnost od sociologa Pavla Pospěcha tyto perspektivy otevírá a ukazuje, jak je můžeme využít. Vychází ze sociologických průzkumů, historických studií i filozofie, především se však nebojí klást si zdánlivě banální otázky a hledat na ně odpovědi na nečekaných místech. Proč má tolik lidí vlastní bazén? Proč si pořád opakujeme vtipy o frontách na banány? Proč je pro nás tak důležité být přirození a sami sebou? V Neznámé společnosti se čtenář stane profesionálním cizincem ve vlastní zemi. Najednou se i skutečnosti, které doposud dávaly smysl a působily nesporně, začnou zdát podezřelé — a naopak, zdánlivé historické nahodilosti a anomálie náhle začínají dávat smysl.